Den typického farmáře se skládá, mimo běžné režie, hlavně z obcházení polí, kontroly uskladněného obilí a neustálého hlídání plodin. Často se bavíme o objíždění mnohahektarového území, na kterém musí agronom, sice už nikoli z koňského sedla, ale zpoza volantu traktoru, hledat slabá místa. Když objeví oblast, kde se plodině nedaří, musí slézt a zjistit, proč tomu tak je. Ne vždy je přitom řešení nasnadě v podobě močálu či obří krtiny.
Přijít záhadě na kloub může být občas mnohem složitější, jelikož do hry vstupuje například spodní voda nebo nedostatek živin. V tu chvíli už samozřejmě není v silách jednoho agronoma uhlídat celé lány polí, jelikož i on je pouze člověkem. A proto se farmáři čím dál častěji spoléhají na stroje a sběr dat. Příkladem mohou být senzory a GPS systémy brněnské firmy Agdata.
Společnost před sedmi lety založili bratři Jiří a Lukáš Musilovi, oba nadšenci do techniky ze zemědělské rodiny, spolu s Jiřím Jiráskem. Viděli, jak je české zemědělství ve srovnání třeba s americkým trhem papírové, a spočítali si, že digitalizací mohou farmáři každou sezónu ušetřit statisíce korun. A tak začali vyvíjet půdní sondy, živinové senzory, přístroje na satelitní snímkování polí a sledování pohybu zemědělských strojů pomocí GPS signálu, zařízení pro monitoring obilí, která nepřetržitě hlídají výskyt škůdců a chorob, či hyperlokální meteostanice.
Většina těchto stanic se podobá nenápadným tyčím, jež se zapíchnou do hlíny a jako špioni tam drží pozice za každého počasí. Potichu sbírají data. O počasí. O kvalitě půdy. O tom, kolik zbytečných metrů traktory ujedou. O zónách pro pěstování jednotlivých plodin. Na každého všechno vědí a rády prozradí, co které rostlině chybí ke štěstí a prosperitě.
Klimatická změna se děje teď
„Zemědělcům pomáháme vnímat prostředí, kde pracují,“ popisuje spoluzakladatel firmy Agdata Jiří Musil. „Farmář se na denní bázi rozhoduje na základě dat,“ vysvětluje. Díky nim nemusí podnikový agronom trávit na poli celé dny, za což si odborníci nechávají platit měsíčně 50 až 100 tisíc korun, a vzhledem k nedostatku lidí v oboru by se navíc museli mezi farmami rozkrájet, aby to stíhali. Řečeno jinak, zásluhou těchto dat agronom přesně ví, kam na poli jede a jaké problémy tam bude řešit. Na místě si pomocí sond může přeměřit jednotlivé hodnoty a jeho práce je najednou mnohem rychlejší. Odborně se tomu říká precizní zemědělství.
„Je to jednoduše chytré a efektivní zemědělství. Využívá moderních technologií, techniky a dat z nich, jako jsou různé typy senzoriky, satelitní snímkování a systémy, které to vše rychle spojí dohromady,“ objasňuje Musil. Hyperlokální data často ušetří zemědělci na vstupech i deset procent a přinesou mu ze stejné plochy výnos až o 30 procent vyšší, než byl zvyklý, což pocítí především při aktuálně rostoucích nákladech na... cokoliv. Zdražuje se totiž všechno - od energií přes naftu po samotné osivo.
„Ve chvíli, kdy ceny vstupů pro zemědělce vylétnou o 50 až 70 procent, nemáte jinou možnost než s tím začít něco dělat, protože musíte přežít do budoucna,“ tvrdí Musil. Proto stoupá i podpora konkrétních projektů digitalizace zemědělství ze strany státu.
Rozhodující výhoda
„Když projíždíte krajinou, tak vidíte, že české zemědělství nemá problém s nedostatkem strojů. Na polích jezdí supermoderní traktory, kombajny a další stroje. Ve směru tvrdého železa je vyspělost super. Nedostatky jsou v práci s daty, a proto se k ní obrací pozornost předtím, než technika vůbec vyjede,“ pokračuje podnikatel. Obsloužit hektar pšenice stojí při současných režijních nákladech 15 až 20 tisíc korun. Traktory se kupují od milionu korun výš, průměrný stroj vyjde asi na pětinásobek této částky.
Veškeré zdroje, které za velké peníze dostane k dispozici, musí proto farmář využít maximálně efektivně. „Když jste schopni na jedné straně ušetřit 10 procent a na druhé mít o 30 procent větší výnos, může to pro vás být ve srovnání s konkurencí naprosto rozhodující,“ zdůrazňuje Musil. Nákup sondy od jeho firmy vyjde na pět až deset tisíc korun, meteostanice stojí šest. Ve srovnání s platem agronoma a koupí dalšího traktoru se tyto výdaje prakticky ztratí. Ale rozhodně jsou znát na hospodářských výsledcích firmy.
Ta zaměstnává na plný úvazek (většinou remote formou) dvacet lidí a loni prodejem produktů a licencí vydělala deset milionů korun. Letos se bratři Musilovi spolu s Jiráskem, který coby třetí společník zastává roli vývojáře, chtějí přiblížit tržbě jednoho milionu eur. Za tím účelem také probíhá nábor nových zaměstnanců.
„Hledáme ajťáky, farmáře a agronomy. Agronomové budou vykonávat odbornou práci s našimi zákazníky a inženýři budou vyvíjet software i hardware, což je velmi komplikované, protože chceme přinášet kvalitu, která zároveň roky odolá polním podmínkám. A všem říkáme, že se nesmí bát traktorů,“ směje se Musil. „Může se totiž reálně stát, že i programátoři si do traktoru prostě budou muset sednout a pohrát si s palubním počítačem,“ dodává.
Z pole do města
Zákazníci Agdat jsou velice různorodí - patří mezi ně malé farmy i největší zemědělské podniky v zemi. Hlavní poznávací znak mají ale všichni stejný. Je jím touha po efektivitě, modernizaci a schopnosti si vše takzvaně spočítat. A podobně i samotní zaměstnanci společnosti sdílí jednu velice důležitou hodnotu, jejich motivaci k práci pohání silný vztah k přírodě a zájem o reálný dopad činnosti firmy na prostředí, kde žijeme.
Ostatně, právě proto se teď Agdata pouští i do budování chytrých obcí. Ty si o to řekly samy – v menších městech se totiž často stává, že v zastupitelstvu sedí nějaký ten farmář, který má zkušenosti s precizním zemědělstvím. A právě takové lidi napadlo, že by bylo praktické měřit data i v obcích.
Jen by se místo sledování zemědělských strojů týkala monitoringu sekaček na trávu jezdících po veřejných prostranstvích, místo pšenice zeleně v parku a kontrolu kvality půdy nahradí kontrola kvality ovzduší, aby obyvatelé města věděli, jaký vzduch dýchají.
Grafy pro všechny
Příslušné senzory jsou oproti certifikovaným měřicím zařízením mnohem levnější, a ač dosahují menší přesnosti, dokážou dlouhodobě měřit trendy a vývoj stavu prostředí. Data o něm pak vidí každý obyvatel obce.
„Po dohodě s městem je má v 99 procentech případů k dispozici každý občan na obecních stránkách v reálném čase. Pokud je měřicí zařízení v parku, tak každá maminka, která tam chodí s kočárkem, vidí, jaká je tam v tu chvíli prašnost. Ví, jestli má jít na procházku hned ráno, nebo počkat, až opadne provoz na blízké křižovatce, celé si to sedne a ovzduší se tam vyčistí,“ konstatuje Musil.
Kvalita ovzduší je ale jen jednou z věcí – další senzory sledují třeba hladinu řek nacházejících se v katastru obce nebo činnost komunálních vozidel. Města tak mohou na provozu ušetřit i statisíce korun. Konkrétním příkladem může být nejmenovaná obec, jejíž katastr se vyznačuje atypickým tvarem, kde v různých částech mrzne s odlišnou intenzitou. Když tedy pracovníci technických služeb v předpovědi počasí viděli, že se blíží mráz, nemuseli vyslat sypače zákonitě do všech ulic, které se ve městě nacházejí.
„Zaměřili se na místo, kde měli naše sondy, a věděli, že tam opravdu mrzne. Nemuseli sypat tak často, takže reálně uspořili posypové materiály, palivo i čas těch lidí,“ prozrazuje Musil. Během celé zimy utratila obec za posypové kamínky o deset procent méně než v minulých letech. Obdobný vzorec platí i pro letní zavlažování zeleně.
Z Popůvek do Chile
Agdata aktuálně sbírají údaje pro asi padesát českých měst, městysů a vesnic. Nejdále s digitalizací pokročily prý Přeštice, pro něž je velmi důležité sledovat kvalitu vzduchu, a Popůvky u Brna, jež se zaměřily na sledování komunální techniky. Nicméně chytrá města nemusí ležet jen na českém území.
„Teď máme první instalaci v Chile v největším parku hlavního města Santiaga de Chile. Mají tam velký problém se suchem, takže jsme tam instalovali jak vodní sondy, tak pilotní instalaci několika senzorů pro měření kvality ovzduší, protože Santiago má z jedné strany velkou průmyslovou oblast a prašnost je tam obrovským problémem. Proto je pro ně velmi důležité znát podmínky v místě, které je určeno pro volný čas a zdravý pohyb,“ poznamenává Musil s tím, že další zahraniční trhy jsou na pořadu dne koncem letošního a začátkem příštího roku. Ve vizi firmy se expanze nachází hned vedle rozvoje produktů, které farmářští synci z Vysočiny zemědělcům i obcím dodávají.