V lehce paradoxní situaci se nyní nachází tým vládních expertů Národní ekonomické rady vlády (NERV). Připravuje totiž návrhy, jak vylepšit zákon o zadávání veřejných zakázek, aby byly transparentnější a zamezilo se korupci. Jenže na tom spolupracuje s ministerstvem, které má právě v této oblasti bezmála největší mezery, tedy s ministerstvem pro místní rozvoj (MMR). Ukázal to žebříček, který sestavili doktorandi Institutu ekonomických studií FSV UK. Jejich zIndex zkoumá v deseti oblastech, nakolik transparentní a otevřené jsou zakázky, jež ministerstva a úřad vlády zadala v posledních čtyřech letech.
„Celkem bylo mezi lety 2006 až 2010 rozděleno na ministerstvech 340 miliard korun a z toho 67 procent, tedy 228 miliard, neprošlo informačním systémem o výběrovém řízení. Dalších 48 miliard pak byly ‚jednohubky‘, tedy zakázky, kde byl jeden soutěžící a logicky jeden vítěz. Jen 19 procent zakázek, tedy 64 miliard korun, proběhlo formou veřejné soutěže,“ vypočítává Petr Janský, jeden ze tří autorů projektu. „To jsou alarmující výsledky. Tušili jsme, že je to s veřejnými zakázkami špatné, ale že je to tak katastrofální, jsme si nemysleli,“ ohodnotil závěry výzkumu Tomáš Sedláček, člen skupiny NERV.
Nejhůře v žebříčku dopadlo ministerstvo spravedlnosti, které ve sledovaném období z 26 miliard vysoutěžilo jen tři procenta zakázek. Druhé nejhorší pak bylo právě zmiňované MMR, jež navíc do veřejného řízení poslalo 21 procent z celkového objemu peněz.
Přesto je tradičně největším hříšníkem zřejmě ministerstvo obrany, které utratilo nejvíc peněz. Podle autorů v tomto úřadu neprošlo výběrovým řízením přes sto miliard. A studenti přidali i příklad nesmyslných zakázek. Resort nakoupil motýlky a šerpy, přičemž jeden kus vyšel na 1626 a 7841 korun. Přitom sada obou výrobků od firmy Gucci vyjde na čtyři tisíce.
Pomyslným vítězem v transparentnosti se stalo ministerstvo financí. „To veřejnou soutěží zadalo přes 95 procent zakázek. V ostatních ukazatelích si už tak dobře nevedlo. Takže je to vlastně takový jednooký král mezi slepými,“ komentovala výsledky Jana Chvalkovská, další z autorů projektu.
Výzkum se nemá zastavit jen u zveřejněného indexu. „Chceme jej nyní zveřejňovat pravidelně jednou ročně a chceme spolupracovat s ministerstvy, aby se mohla zlepšovat. Navíc hodláme postupně zahrnout i další veřejné instituce. Kraje, obce a také podniky, jako je Ředitelství silnic a dálnic,“ uvedl Jiří Skuhrovec, třetí spoluautor výzkumu.
