HAZARDNÍ PRŮMYSL Hazardní průmysl v uplynulých deseti letech v Česku zmohutněl ve všech možných směrech. Díky rozvoji techniky a sítě poboček je sázení dostupnější než kdykoliv předtím. Zatímco v roce 1996 Češi prosázeli 46,2 miliardy korun, loni to už bylo přes 98 miliard.
HAZARDNÍ PRŮMYSL
Hazardní průmysl v uplynulých deseti letech v Česku zmohutněl ve všech možných směrech. Díky rozvoji techniky a sítě poboček je sázení dostupnější než kdykoliv předtím.
Zatímco v roce 1996 Češi prosázeli 46,2 miliardy korun, loni to už bylo přes 98 miliard. Nabídka sázkových a loterijních her se navíc výrazně rozšířila. Díky rozvoji technologií a zvyšování počtu poboček sázkových společností, heren a herních zařízení se tento „koníček“ stal dostupný jako nikdy předtím.
Protože mladiství sázet nemohou, připadly vloni na každého Čecha v průměru sázky za asi 11 650 korun. Je ale nutno dodat, že zhruba tři čtvrtiny peněz se vracejí hráčům do kapes na výhrách.
EKONOMICE SE DAŘÍ
„Principy sázení se nezměnily, zato sázkový a loterijní průmysl prošel zásadní proměnou. Vzrostl počet provozovatelů, na trhu se objevila nelegální konkurence ze zahraničí a vzrostla rovněž konkurence v rámci zábavního průmyslu,“ shrnuje vývoj posledního desetiletí mluvčí loterijní jedničky Sazky Zdeněk Zikmund.
„Češi utrácejí na sázkách stále vyšší částky, což koresponduje s vývojem ekonomické prosperity a nárůstem reálných mezd,“ říká prezident Sdružení zábavního průmyslu Zdeněk Barták. Sázení je také mnohem atraktivnější. Třeba u Sazky se hrává i o více než sto milionů, zatímco v polovině devadesátých let byla nejvyšší výhra 25 milionů korun.
Jít si vsadit nebo zahrát za peníze je hlavně ve městech snadné. Počet heren se rozrostl na zhruba 4500 a kasin na více než 150. Sazka počet prodejních míst ztrojnásobila a na konci loňského roku jich měla přes sedm tisíc. Hustou sítí lapají sázkaře provozovatelé kurzového sázení. Například společnost Tipsport nabízí kurzové sázky na více než tisíci místech, zatímco v roce 1996 měla 122 poboček.
PŘEŽILI LIKVIDAČNÍ VLNU
Na první pohled pravidelný růst odvětví neodhaluje dílčí výkyvy, za kterými byla i legislativa. Například podle Bartáka novelu loterijního zákona z roku 1998 využily firmy ke zřizování „elektronických kasin“. Počet kasin se přitom postupně ztrojnásobil. Většina těchto podniků ale má k těm, které známe třeba z filmů, velmi daleko. Provozoven se třemi a více hracími stoly a kvalifikovanou obsluhou je nanejvýš 40. „Zbývajících 120 provozoven s kasinovým povolením jsou ve skutečnosti herny s výherními hracími přístroji, mnohdy i doplněné o elektronickou ruletu,“ říká Zora Konopásková z Asociace společností provozujících kasina.
Po zavedení místních poplatků zase klesl počet hracích automatů z 55 tisíc v roce 1997 na 35 tisíc o dva roky později. Barták to nazval „likvidační vlnou“. Nyní ale již počet automatů překračuje 56 tisíc kusů a přes nástup nových herních zařízení tito „jednorucí bandité“ mají nadále většinový podíl na celém trhu. Podle Bartáka z více důvodů. Vedle toho, že tento druh lidové zábavy nabízejí vedle heren běžně i hospody a restaurace, láká hráče i nadprůměrná návratnost vkladů. „Hazard na nich není přehnaně vysoký, takže si oblibu udržují,“ dodal Barták.
PŘICHÁZÍ INTERNET
Technologický rozvoj není hodnocen jednoznačně. Třeba podle Zikmunda přiblížily moderní technologie produkty sázejícím, výsledky jednotlivých her jsou dostupné prostřednictvím internetu, mobilního telefonu nebo teletextu. Nové produkty jsou mnohem sofistikovanější a nabízejí širší možnosti volby. Například jeden videoterminál, nástupce obvyklých hracích automatů, nabízí i desítky různých her, které lze navíc měnit. Jenže třeba kasinům technický pokrok k rozvoji nepomohl. „Tím, že bylo povoleno provozovat elektronickou ruletu i mimo kasina a za odlišných podmínek, nedošlo k rozvoji této hry v kasinech. V Česku je tak přibližně 1500 malých kasin a tržby v klasických podnicích stagnují,“ upozorňuje Zora Konopásková.
Čeští provozovatelé také nemohou využívat možností internetového sázení a peníze tak plynou do zahraničí. „V internetových hrách byly loni prosázeny čtyři miliardy korun. Konkurentem jsou především pro kurzové sázení a pro kasinové živé hry,“ říká Barták. „Novela loterijního zákona by měla sázení prostřednictvím internetu řešit a zamezit především nelegálnímu podnikání zahraničních společností v ČR,“ domnívá se ředitelka holdingu Synot Kateřina Luisa Daňhelová.
I tak ale internet na hazardu v tuzemsku dokázal zanechat viditelnou stopu. Popisuje to Martin Hájek ze serveru www.esazeni.cz. Internet výrazně pomáhá sázkařům a zvýšil nároky na práci bookmakerů sázkových společností. Moderní sázkař na internetu čerpá aktuální zpravodajství, snadno porovnává kurzy sázkových společností, má možnost konzultace svých sázek v diskuzních fórech a po vsazení sleduje živě vývoj vsazených zápasů,“ vysvětluje Hájek.