Připadal jsem si jako kus zboží, říká osvobozený podnikatel
Podnikatel Petr Lukeš, zakladatel společnosti Cimex Koncern, si může opět užívat americké svobody. Soudce Douglas N. Frazier z okresního soudu ve Fort Myers na Floridě zamítl žádost českých úřadů o jeho vydání. Týdeník EURO v této souvislosti položil muži, který od roku 1999 čelí obvinění ze spáchání trestného činu poškozování věřitele (kvůli někdejšímu působení jeho Cimexu v chomutovských Válcovnách trub), několik otázek.
EURO: Co rozhodnutí amerického soudu znamená pro vás osobně a co pro vaši firmu? LUKEŠ: Osobně jsem rád, že to nemusím být já, kdo neustále vysvětluje rodině, přátelům, spolupracovníkům, tisku a vlastně i orgánům činným v trestním řízení, že jsem ani já, ani nikdo z mých kolegů neměli v úmyslu poškodit věřitele v chomutovských společnostech. Jsem rád, že to americký soud pochopil a ztotožnil se s názory našich právníků, ekonomických expertů i bankovních specialistů. Pro Cimex je to rozhodně dobrá zpráva, která přinejmenším zvýší kredit naší společnosti u lidí, kteří se v dané problematice alespoň trochu orientují.
EURO: Čtyři měsíce jste byl v domácím vězení, s elektronickým lokalizačním náramkem na noze. Jak tento systém, o jehož zavedení se uvažuje i v Česku, vlastně funguje? LUKEŠ: Měl jsem velmi dobrý pocit z naprosté profesionality instituce, která má na starosti monitoring lidí, kteří jsou ve zvláštním režimu. Již samotná skutečnost, že mne po dohodě se zástupci americké vlády soud pustil v rámci extradičního řízení na kauci do domácího pobytu, byla velmi neobvyklá. Na jedné straně například pozdní příchod o několik minut mohl znamenat ztrátu tohoto „privilegia“, na druhé straně přísný režim naprosto respektoval potřeby rodiny, pracovní aktivity, sport a návštěvy zdravotních zařízení, kdy příslušný úředník faxem nebo e-mailem během několika minut uděluje zcela samostatně výjimky. Jde o poměrně levný a účinný systém.
EURO: V čem se extradiční řízení liší od běžného soudního procesu? LUKEŠ: Extradiční řízení je velmi specifické. Laicky řečeno, cílem není rozhodnout o vině, či nevině vydávaného, ale o naplnění mezinárodní dohody. V prvních okamžicích má člověk pocit, že je pouze kus zboží, které bude po splnění sjednaných podmínek odesláno na místo určení. Do té doby bude uloženo ve skladu, aby se nepoškodilo. Americké soudy musí ale tyto podmínky podrobně prostudovat. Soudce se velmi důkladně zabýval veškerými materiály. Nebudu přehánět, když řeknu, že spis má včetně překladů a expertiz několik tisíc stran. Proto rozhodování trvalo tak dlouho. Výsledek mě potěšil. U extradičního řízení jde spíše o promile případů, kdy je rozhodnuto, tak jako v mém případě.
EURO: Sledujete, jak o vaší kauze referují česká média? LUKEŠ: Sleduji. Sleduji celou kauzu od samého začátku, tedy již nějaké čtyři roky. Před čtyřmi lety jsem byl obviněn z poškozování věřitele. Nejen soud americký, ale i české autority se shodují na tom, že jsem se ani já, ani naše společnosti na této činnosti neobohatili. Médiím se ale zalíbila citace, že jsem podezřelý z miliardových podvodů při kterých jsme převedli majetek na firmu, která ho po té prodala. Pominu-li, že jde v mnoha případech o naprosto vědomé poškozování mé osoby, je to velmi laciné klamání veřejnosti.
EURO: Věříte, že se verdikt amerického soudu odrazí na průběhu trestního řízení v České republice? LUKEŠ: Verdikt je o vydání či nevydání. Osobně si myslím, že naše soudy jsou zcela samostatné a nejsou nijak vázány rozhodnutím amerického soudu. Na druhou stranu musím jednoznačně říci, že tam, kde nedošlo k trestnému činu, nelze za normálních okolností očekávat špatný výsledek. Trochu mne zneklidňují komentáře některých členů české vlády, kteří jsou zklamáni rozhodnutím amerického soudu. Jako by nešlo o práva občanů, ale o naplňování objemových kvót.
EURO: Jaké máte další záměry s Cimexem? LUKEŠ: Cimex jsme zakládali před třinácti lety a v představenstvu Cimex Koncernu, někdejšího Investičního fondu jistoty, jsem byl na místě předsedy od založení v roce 1992, to je jedenáct let. Společnost je stabilizovaná a i přes určité negativní dopady kauzy „Chomutov“ patří mezi jednu z nejlepších v Česku. Myslím, že jsem splnil veškerá svá předsevzetí, akcie společnosti se v minulých dnech pohybovaly vysoko nad jejich nominální hodnotou, a tak se po letech dočkali všichni ti, kteří s námi investovali do kuponové privatizace. Vzhledem k tomu, že jsem nevěděl, jak vše dopadne, na minulé valné hromadě jsem rezignoval na místo v představenstvu a přijal jsem místo člena dozorčí rady.
EURO: V čem se nyní změní váš soukromý život, co máte v plánu? LUKEŠ: Mohu se vrátit k zaběhnutým denním rituálům, vozit děti do školy, chodit na ryby nebo na večeře s rodinou. Mohu opět cestovat, věnovat se svému zaměstnání a svým přátelům. Přišel jsem o zimní dovolenou, tak bych se alespoň v létě rád podíval někam do hor.
EURO: Stále platí, že byste se rád podíval i domů do Čech? Pokud ano, kdy? LUKEŠ: Platí a slibuji, že vám dám včas vědět …
Netrestný čin Ministr spravedlnosti Pavel Rychetský označil rozhodnutí americké justice za krajně neobvyklé. „Musím říci, že z toho nemám nejlepší pocit, řekl minulé pondělí ČTK. Připomněl, že mezi USA a naší republikou již od roku 1925 platí úmluva o vzájemném vydávání uprchlých zločinců. „Nyní na nás USA tlačí, abychom urychleně uzavřeli novou dohodu o podstatně širším vydávání, kdy bychom vydávali i své vlastní občany. A pak dojde k tomu, že náš občan není vydán,“ postěžoval si tiskové agentuře. Lukešův český advokát Vítězslav Květenský s odkazem na své americké partnery uvedl, že v souladu s platnými federálními zákony USA neexistuje možnost přímého odvolání proti rozhodnutí ve věci extradice, a řízení je tak s definitivní platností ukončeno. Soud podle jeho vyjádření žádost o vydání zamítl, protože čin, z něhož byl Lukeš obviněn, nesplňuje podmínky takzvané dvojí trestnosti (aby byl trestný nejen v České republice, ale i v USA), jak dohoda z roku 1925 vyžaduje. Česká strana poškozování věřitele s odkazem na smlouvu označila jako takzvaný trestný čin nevěrné správy jednatele. Američané se ale s tímto výkladem neztotožnili. Lukešovo jednání by v USA za trestný čin nemohlo být označeno, bylo by považováno výhradně za vztah civilně právní. Podmínka dvojí trestnosti nebyla naplněna. Trestní řízení proti Lukešovi a pěti dalším osobám však v Česku dále pokračuje a bude pokračovat i v nepřítomnosti jednoho z obviněných. „Trestní řízení bude zřejmě nutné výsledku vydávacího řízení adekvátně přizpůsobit, samozřejmě v souladu s trestním řádem. Do jisté míry je to ale též závislé na tom, zda a jaké důkazy - například výslechem jmenovaného - americká strana na dožádání současně provedla a zda takové důkazy bude možno použít zde v České republice,“ řekl v rozhovoru pro týdeník EURO dozorující státní zástupce Jaromír Jindřich z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Lukeš totiž dříve sdělil, že využívá svého práva nevypovídat. Advokát Květenský reagoval, že v rámci extradičního řízení český podnikatel vyslechnut nebyl, jelikož to v USA ani „není pravidlem“. Prý i proto, že postavení obviněného je tam v rámci extradice „velmi špatné“.
