Jedové chýše

Obávané karcinogenní dioxiny do Labe neunikly

Zvednutá hladina Labe dostoupila až ke dvěma budovám v areálu Spolany, které od konce šedesátých let bezcílně ukrývají látky a technologie ze zastavené nebezpečné výroby pesticidů (EURO 3/2002). Kampaň, kterou kolem této situace rozpoutala organizace Greenpeace, přiměla Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP) odebrat vzorky. Měření inspektorů prokázala, že se vyplavené nebezpečné dioxiny naštěstí drží na vnitřní straně metrové protipovodňové zídky, jejíž vybudování si na Spolaně vyvzdorovala náměstkyně ministra životního prostředí Eva Tylová. Velikost znečištění před a za zídkou se liší o dva řády. Stará zátěž rtuti, která v zemině pod bývalou amalgámovou jednotkou překračuje přípustnou normu, způsobuje v i dvojnásobné překročení limitu rtuti ve vodě, ale - opět naštěstí - pouze v závodě. Měření ČIŽP prokázalo, že dál nepostupuje. Ministr životního prostředí Libor Ambrozek se proto snažil uklidnit veřejnost, že ekologická katastrofa z vyplavení jedů ze starých polorozpadlých jedových chýší ve Spolaně ani z kontaminované zeminy přímo nehrozí.

Před prahem, za prahem...

Nápad se zídkou coby protipovodňovou ochranou do doby, než budou budovy odborně zlikvidovány, vzešel od Greenpeace. O to více Spolana zídku odmítala. A raději vyhazovala peníze za dynamické modely, které dokazovaly, že se velká voda k problematickým budovám nikdy nedostane. Skutečná povodeň zídku u menší haly překonala. Dostala se až na práh „nejzamořenějšího území v Evropě“, které je ve velké hale. A je tu nový spor: Greenpeace vlastní žánrovou fotografii „jedová chýše v obklopení vodami“, vlastnoručně pořízenou z vrtulníku. Oponenti tvrdí, že ve velké hale s dioxiny voda nikdy nepřekonala práh. Přestože i aktivisté Greenpeace provedli kontrolní odběry, k epicentru zamoření je policisté nevpustili. I tak bude k dispozici celá škála měření, kterým by případné uvolnění dioxinů do prostředí neuniklo. Měření Greenpeace vyhodnocuje nezávislá laboratoř v Německu a výsledky mají být k dispozici tento týden.

Soukromý mrak s jedem.

O největší vzrušení se postarala sama Spolana, když jí unikl mrak chloru. A to záhy po tom, co její tiskový mluvčí deklaroval, že v závodě nejsou žádné chemikálie. Starostové okolních obcí byli znepokojeni, že se o události dověděli až s dvouhodinovým zpožděním. Teprve poté, co mrak identifikovali členové Greenpeace z vrtulníku. Představitel vlastníka Spolany, ředitel společnosti Unipetrol Pavel Švarc, překvapil sdělením, že dvouhodinovou prodlevu nepovažuje za selhání svých pracovníků.
A tak teprve po dvou hodinách, kdy už se mohl někdo dusivého chlóru nadýchat, byl vyhlášen 3. stupeň chemického ohrožení. Za neochotu včas informovat veřejnost kritizoval Spolanu ministr Ambrozek. Dlužno připustit, že obyvatelé Neratovic poplach nakonec stejně ignorovali, i s dětmi korzovali bez roušek městem. Prý si už na takové zprávy zvykli.

VIP v první linii.

Na únik chlóru ve Spolaně bezprostředně reagovali „siloví“ čeští ministři Jaroslav Tvrdík a Stanislav Gross. Zúčastnili se nočního zasedání neratovického krizového štábu, čímž události přisoudili mnohem větší váhu, než jaká se někomu mohla jevit odpoledne. Má se za to, že na programu bylo ohlídání i některých dalších chemických látek před povodní, čemuž by napovídalo i povolání elitních vojenských chemiků.
Do Spolany si to ve strachu před spláchnutím dioxinů do své země zamířil i německý ministr životního prostředí Jürgen Trittin. Doprovázel ho jeho český resortní kolega Ambrozek, který byl v Neratovicích i při veledůležitém rozhodování o tom, jak naložit s unikajícím chlorem. Šéf krajského krizového štábu a hejtman Středočeského kraje Petr Bendl by byl také rád při tom, a žárlivě si ve středočeské příloze MF Dnes postěžoval, že nebyl přizván.
Ve Spolaně se zřejmě rozhodovalo o lecčems, ale především o unikajícím chloru: chemici se ho řízenou chemickou reakcí rozhodli přeměnit v chlornan sodný, který je základem pro Savo, potřebné pro úklid.
Pro samou starost se opět při informování veřejnosti přehlédl ještě jeden menší únik chloru.

Ve jménu zákona.

Náměstek policejního prezidenta Miroslav Antl se po událostech ve Spolaně rozhodl zahájit rozsáhlé policejní vyšetřování, jež by mělo prověřit, zda šlo o technickou závadu způsobenou povodní, nedbalost v nedodržení technického postupu při odstavení provozu nebo o zanedbání povinnosti při plnění úkolů podle havarijního plánu. Antl soudí, že nebezpečné látky nebyly v chemičce přesně evidovány ani zajištěny a mohly ohrozit zdraví i životy lidí z okolí závodu. Zaznamenal, že vedení Spolany informovalo o krizové situaci pozdě a policejní tým má proto prověřit, nedopustili-i se zodpovědní lidé obecného ohrožení.
Po tomto vyšetřování těžkého kalibru je dobré si připomenout událost, která policii letos v únoru za vyšetření nestála: žalobu organizace Greenpeace na Spolanu kvůli „nezabezpečení toxického zamoření v areálu podniku před povodní“. Zdalipak by to mělnická policie znovu odložila?