JEHO BLAHORODÍ RUS

Malá Moskva v Karlových Varech

Rusko je sice ekonomicky rozvojová země, ale její občané investují ve světě miliardy dolarů. Ruský kapitál má ovšem pro Českou republiku zanedbatelný význam. Jedinou výjimkou jsou Karlovy Vary - ruská metropole v Čechách.

Rusové žijící u nás jsou v poslední době nejčastěji veřejně prezentováni prostřednictvím neuvěřitelných skazek. Například, že nový Rus se rmoutí nad tím, že v Praze nelze utratit za košili víc jak šestnáct tisíc nebo že ochránci přírody ned ovolují postavit soukromou lanovku na Sněžku. Takových historek kolují desítky, ale vždycky z druhé ruky. Skutečnost je prozaičtější. Největší díly z astronomických majetků nashromážděných jedinci v Rusku během posledních let se točí v daňových rájích - Americe, západní Evropě. U nás žije - z finančního hlediska -spíše nižší ruská garnitura.

Hlavní město

Legálně - dlouhodobě nebo trvale - v České republice pobývalo na konci loňského roku 10 129 ruských občanů (asi desetkrát méně než Ukrajinců). Největší množství se soustřeďuje v Praze, kde jsou ovšem rozředěni vysokým počtem obyvatel. V Ka rlových Varech a okolí legálně žije podle jedněch odhadů asi čtyři sta, podle jiných až tisíc Rusů. To ale stačí na to, aby toto lázeňské město bylo ruskou metropolí v Čechách a ruština se zde stala druhým obchodním jazykem.

První důvod, proč zrovna Karlovy Vary, je ryze sentimentální, protože Karlsbad byl oblíbeným cílem cest ruské aristokracie už od dob Petra Velikého a v ruské klasické literatuře i historii je zastoupen jako žádné jiné české město.

Druhý důvod souvisí s lázeňstvím, cestovním ruchem a jejich perspektivami. Ačkoli je přehnané tvrdit, že ruský kapitál zachránil Karlovy Vary před lázeňským úpadkem, fakt je, že přechod části kapacit do ruských rukou umožnil Varům plynule překonat odliv zahraničních i domácích náv štěvníků na počátku devadesátých let.

V roce 1996 se v karlovarských lázeňských domech léčilo přes šestačtyřicet tisíc hostů ze sedmdesáti čtyř států světa, předloni téměř padesát tisíc, loni padesát tři tisíce. Podíl tuzemských hostů klesl od roku 1993 ze šedesáti na třicet procent. V posledních letech stoupá počet návštěvníků z Německa, ale dál vedou Rusové. Loni tvořili třetinu lázeňských hostů. Z Moskvy do Karlových Varů a zpět létá čtyřikrát týdně plně obsazená pravidelná letecká linka.

Prodavač

Devětačtyřicetiletý Valerij Mojsejev je majitelem stánku s magnetofonovými kazetami a CD v karlovarském obchodním domě Atrium. Také píše a fotí do ruských časopisů vycházejících v Česku. Přišel k nám v roce 1991. Předtím byl v Moskvě fotoreportérem, reži sérem a kameramanem, ale i hlídačem. Svoji druhou ženu, pocházející z Petrohradu, poznal na pražském hlavním nádraží. Oba jsou rozhodnuti zůstat se svými dvěma malými dětmi v Čechách natrvalo. Jejich výhodou je státní byt. Od městskéh o úřadu v Chodově u Karlových Varů ho dostala manželka, učitelka v místní základní umělecké škole.

Valerij na pravidelné cestě za obživou do Karlových Varů jednu chvíli zahlédne kamaráda Honzu, pak se zase zdraví s Láďou. Má mezi Čechy dost přátel. Většinou se ovšem Rusové stýkají především sami mezi sebou, a to se zřetelem k finanční situaci a společenskému postavení.

V Atriu zabírají Rusové podstatnou část prodejní plochy. Provozují hlavně butiky s oblečením či koženou galanterií, ale i obchod s mincemi. Několik obchodníků sem přesídlilo po neúspěchu v Německu a chválí si své krajany, kteří jsou jejich hlavními zákazníky. Tito lidé, kteří si mohou dovolit platit několik desítek tisíc měsíčně za pronájem obchůdků, tvoří střední ruskou podnikatelskou vrstvu. Nad nimi je několik nejbohatších podnikatelů v lázeňství a cestovním ruchu, pod nimi nejpočetnější skupina drobných obchodníků nebo zaměstnanců, mezi něž patří i Valerij.

Boháč

Třiašedesátiletý Boris Kočerov má s Mojsejevem společné někdejší působení ve filmové branži. Jako kameraman proslulých sovětských režisérů má světové jméno. Po odchodu z bývalého SSSR, než přišel do Karlových Varů, podnikal v hotelovém by znysu ve Francii. Do Čech ho přivedla zkušenost syna, který se ve Varech s úspěchem léčil.

Distingovaný, inteligentní Kočerov není milionář nového ruského střihu. Žije tiše v bytě ve středu města, ovšem bez výhledu na kolonádu, jenž patří k nejlepšímu tónu. Den co den má odpoledne hodinu češtiny. Považuje za věc cti umět jazyk země, v níž se usadil. Manželka bydlí v Moskvě, čtrnáctiletý vnuk chodí do školy při ruském velvyslanectví Praze.

Kočerov řídí rodinnou společnost Promtech, která investovala do karlovarského lázěnství několik set milionů korun. Patří jí čtyřhvězdičkový komplex Bristol, má majoritu ve společnosti, která ovládá domy Kolonáda a Pavlov pro mé ně movitou klientelu. Kočerov zdůrazňuje, že jeho ctižádostí není cestovní ruch, nýbrž budování špičkového zdravotnického zařízení. Firma zaměstnává 350 lidí, z toho sedmdesát tvoří zdravotnický personál. Dva lidé ve firmě jsou ruské národnosti - Kočerov a jeho tlumočník. Šedesát procent klientely tvoří Rusové, ovšem v samotném Bristolu, nejluxusnějším lázeňském domě v Karlových Varech, převažují Němci.

Značkové tepláky

Rusové přijíždějící na léčení do Karlových Varů jsou převážně příslušníky vyšší střední třídy, která nežije z průměrného stotřicetidolarového platu a může si dovolit zaplatit za dva týdny léčebného pobytu zhruba 800 až 1000 dolarů. Nemalá část jezdí do Karlových Varů pravidelně, někteří i několikrát za rok.

Jednadvacetiletá moskevská studentka Inna pije kávu pod slunečníkem před hotelem Kolonáda. Ve Varech je už popáté a letos přemluvila i kamarádku. Na otázku, kdo jsou její rodiče, odpovídá s vyhýbavým úsměvem: „Bankovskoje dělo. Bydlí na Kolonádě. Bohatší rodiny požadují zařízené byty v centru města, které karlovarské realitní kanceláře pronajímají pouze na celý rok s nájemným deset až patnáct tisíc měsíčně. Všechny jsou permanentně obsazené hlavně ruskou klientelou a nabí dka nestačí zájmu.

V podvečer v lázeňském centru vyhrávají ruské romance ruští harmonikáři, rychloportréty malují ruští a ukrajinští malíři. Ruská symbióza podnikatelů a jejich krajanské klientely je zřetelně prospěšná městu. „Nedělají kolem sebe velký humb uk a bez velkých komplikací rekonstruují hotely, vytvářejí nové kapacity a přivádějí další klientelu, říká o podnikatelích z Ruska tiskový mluvčí karlovarské radnice Zdeněk Sysel.

Stabilní ruské hosty odhodlané utrácet závidí Karlovým Varům většina konkurenčních německých lázeňských měst. Jeho Blahorodí Rus je sice protivný zákazník v obchodech, kde dlouze zkouší, osahává, kritizuje a hlasitě si vyměňuje dojmy na celý k rám, ale umí pustit korunu. Jako mnohem štědřejší a příjemnější host než šetrný Němec je hodnocen personálem restaurací a kaváren. Tvoří hlavní klientelu městských taxikářů, bryčkářů i cestovních kanceláří. Místním lidem přináší práci, ale zvedá ceny v obchodech. Stále chodí s oblibou v teplácích, ale tradiční chlupaté modré s límečkem na zips vystřídaly značkové souprav y. Pokud ale jde po kolonádě někdo opravdu elegantně a nákladně oblečený, na osmdesát procent je to také Rus.

Žádost o povolení výstavby přistávací plochy pro soukromý vrtulník na stavebním úřadě zatím nezaznamenali. Letos v březnu ale karlovarský „báťuška , stálý vyslanec Moskevské patriarchie, která vlastní zdejší výborně navštěvovaný pravoslavný ch rám Petra a Pavla, vysvětil ve Staré Roli první soukromý kostel v Karlových Varech a okolí. Impozantní kopie světoznámých dřevěných chrámů z ostrova Kiži v Oněžském jezeře postavená bez jediného hřebíku patří ruskému majiteli jednoho z malých karlovarských hotelů. Soused sice nemůže přijít obyvatelům vily za třímetrovou zdí, ověšené satelitními talíři a kamerami, na jméno, nicméně ze střechy jeho okálu v noci mocný reflektor osvětluje tuto novou domina ntu kraje.

Ně strašno

Loňská srpnová krize v Rusku zasáhla Karlovy Vary svým dopadem na úspory lidí tvořících hlavní část ruské klientely. Místo předloňských devatenácti přijelo loni necelých osmnáct tisíc lázeňských hostů z Ruska. Butiky v Atriu zapomněly na č tyřicetitisícové denní tržby a zůstávají na čtvrtině až polovině. Valerij Mojsejev prodává méně kazet. Kočerov chce zahájit výstavbu sanatoria v arabském stylu včetně modlitebny, které by diverzifikovalo strukturu hostů a zároveň částečně vyvažovalo kolísání zájmu průměrné klientely.

Nicméně znalci poměrů tvrdí: „Ně strašno. Rusové se nechystají Vary vyklízet. V dubnu přijel prezident Tatarstánu a při této příležitosti oznámil, že tato autonomní republika Ruské federace (nebo sám prezident?) kupuje ve Varech pro pobyt svý ch občanů čtyři sanatoria. V Sadové ulici nedaleko pravoslavného chrámu se nákladně rekonstruuje další lázeňský dům. Nedávno při návštěvě náměstka primátora Moskvy se ukázalo, že si zde staví „dom otdycha moskevská vláda.