Několik generací českých dětí poznávalo svět pohledem z českého kočárku Liberta. Tehdejší státní podnik Továrny dětských vozidel v Mělníce plodil tisícové série těchto výrobků. V novodobých dějinách českého kapitalismu je Liberta naopak téměř synonymem vytunelované firmy.
Liberta Dnes už se většině lidí ve spojení se značkou Liberta patrně spíš než dětské kočárky vybaví jméno bývalého sociálnědemokratického ministra financí Iva Svobody. Ten je totiž prvním a zatím stále jediným ministrem české vlády, který v novodobé historii zaplatil za nezákonné finanční machinace několikaletým pobytem ve vězení. Mělnický podnik sice kvůli němu zkrachoval, ale samotná značka nezmizela. Výrobu českých kočárků pod světoznámou značkou Liberta obnovil soukromý podnikatel Oldřich Novotný. Kočárky narazily na konkurenci Na počátku devadesátých let se dostal dříve monopolní státní podnik do stejných potíží jako mnoho jiných českých firem. Musely se začít prát s něčím, na co je v socialistickém Československu nikdo nepřipravil – s konkurencí. „Řadu let vyrábí státní podnik Továrny dětských vozidel v Mělníce tisícové série dětských kočárků. Byly sice relativně levné, ale jejich vzhled nebyl nejlepší. Zákazníci však obvykle neměli jinou volbu. Dnes je na českém trhu několik značek domácích a zahraničních výrobců a nezbývá než s konkurencí udržet krok. Podnik se vloni přeměnil na akciovou společnost Liberta. Kočárky jsou i nadále hlavním výrobním programem. Roční produkce se v minulosti, ale i dnes, pohybuje kolem 50 tisíc kusů. Druhá divize této společnosti se zabývá produkcí invalidních vozíků,“ popisoval Profit ve dvanáctém čísle roku 1993 změny podniku, který prošel privatizací na akciovou společnost Liberta Mělník. Autor článku Milan Kramer ještě před patnácti lety viděl budoucnost firmy optimisticky: „Vedoucí pracovníci Liberty si hodně slibují od spojení s nizozemskou firmou Rosário International, ke kterému došlo v loňském roce. Společnost od ní získala exkluzivitu pro distribuci v západní Evropě. První úspěchy dosažené na trzích v Nizozemsku, Dánsku nebo Norsku jsou slibné. Vloni se vyvezlo 4000 kočárků, reálný předpoklad na letošní rok je 15 000 kusů. Hledají se další odbytiště. V létě budou kočárky značky Liberta také poprvé představeny na veletrhu spotřebního zboží v Kolíně nad Rýnem. Rosário pomáhá nejen při distribuci, ale také při vývoji nových modelů.“ Čeští zákazníci chtěli změnu Čeští zákazníci se však pohledu na ulice plné naprosto stejných vozítek už nabažili a začali kupovat pro své potomky rozličné zahraniční kočárky. Byly většinou hezčí, lépe vybavené i kvalitnější, ale hlavně jiné. Profit proto už tehdy upozornil: „Podceňovat nelze odbyt v tuzemsku. Klesl počet velkých odběratelů, kteří pravidelně objednávali zboží. Výrobce proto hledá své obchodní cestující, kteří budou shánět nové vhodné partnery a podílet se na průzkumu trhu. Rozvíjí se spolupráce s několika českými a soukromými výrobci. Především zahraniční dovozci velmi rychle reagovali na specifické požadavky našeho trhu. Nyní nabízejí houpací modely, snižují ceny a přicházejí s různými doplňky a atraktivním vybavením. Společnost Liberta chce proto spolupracovat s firmou Rosário i při nákupech materiálů a dovozu nezbytných strojů. Vedle získání dobrého postavení na domácím trhu usiluje o nová odbytiště v Lotyšsku a na Ukrajině, kde začíná spolupracovat s tamními výrobci. I taková spolupráce může mít svoji dlouhodobější perspektivu a přinést výhody oběma stranám.“ Exministr skončil za mřížemi Rozhodujícím momentem pro osud firmy se stal v dubnu 1996 vstup sociálních demokratů – Iva Svobody a jeho pravé ruky Barbory Snopkové – do vedení podniku. Stali se členy představenstva, Svoboda dokonce místopředsedou s rozsáhlými pravomocemi, a udělali si z firmy vlastní banku. Jak se později ukázalo, společnost Liberta Mělník připravili o pět a půl milionu korun. Navíc Svoboda se svou spolupracovnicí Snopkovou vyvedli z podniku aktiva a v Libertě pak zbyla jen nevýdělečná část podniku. Ta se postupně dostala do takových potíží, že na ni v prosinci 1997 obchodní soud vyhlásil konkurz. Svoboda se ještě rychle snažil celou kauzu naroubovat na politiku: „Jelikož vyšetřování není korektní, mohu pouze mluvit o politickém podtextu. Toto jsou praktiky padesátých let,“ rozohňoval se. Svobodu nezachránil ani fakt, že se po volbách 1998 stal ministrem financí v Zemanově menšinovém kabinetu ČSSD. Vláda Svobody a jeho poradkyně Snopkové v čele jednoho z nejvýznamnějších rezortů trvala jen do roku 1999. Pak je policie obvinila z vytunelování mělnické Liberty a soud je oba odsoudil k pětiletému nepodmíněnému trestu. Ministr ČSSD se tak stal paradoxně první a zřejmě i jedinou usvědčenou obětí Zemanovy akce Čisté ruce. Značka Liberta přežila**
Naštěstí ve Svobodově tunelu nezmizela i samotná značka Liberta. Zachránil ji podnikatel Oldřich Novotný. Dvacet let pracoval v oddělení vývoje mělnické továrny a dodnes zůstal kočárkům věrný. „Když mě z podniku vyhodili, začal jsem v roce 1991 vyrábět kočárky pro dvojčata a trojčata. A později, když se mělnická společnost rozpadla, koupil jsem od konkurzního správce značku Liberta. Pod ní vyrábím kočárky už čtyři roky,“ vypráví podnikatel. Cenu, jakou za značku zaplatil, nechce prozradit. „Ale vyvolávací cena byla v milionech,“ říká. Nelituje, že peníze do značky „vrazil“, i když zpočátku mu koupě přinesla nečekané potíže. „Začali se na mě obracet věřitelé mělnické továrny a spojovali mě s těmi zloději. Chtěli po mně peníze. Musel jsem vysvětlovat, že s dluhy a podvody nemám nic společného. Byl to krušný jeden rok, než to utichlo,“ vzpomíná Oldřich Novotný.
Jeho firma dnes vyrábí a distribuuje kočárky pro jedno až tři děti, kočárky pro panenky i různé doplňky jako dětské nánožníky, pláštěnky a zavinovačky. V tisícových sériích už ale kočárky nevyrábí. „Konkurence je velká. Vyrábíme menší série třeba po sto kusech. Všechny návrhy si dělám sám. Pracujeme vlastně na zakázku, lidé si podle katalogu vyberou látku a my podle jejich požadavku vyrobíme kočárek. Za stejnou cenu,“ vysvětluje podnikatel. Firma, v níž pracuje vedle manželky, dcery a zetě ještě několik zaměstnanců, většinou bývalých pracovníků mělnické továrny, dodává výrobky do řady prodejen. „Ale do obchodních řetězců ne. Museli bychom platit regálné, skladné, a to je pak prodělečná záležitost. Raději jsme letos zavedli prodej přes internet.“ Ale daří se i vyvážet, loni poslali kočárky Liberta do Švédska, Kanady, Spojených států a dokonce i do Afriky. „Ve světě mají kočárky Liberta stále dobrý zvuk. Možná lepší než doma,“ tvrdí Oldřich Novotný. Ale i čeští zákazníci se pomalu začínají vracet k českým výrobkům.
