Čekáte, že ČNB bude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb?
- ano 55,9 %
- ne 31,2 %
- nemám názor 12,9 %
Rychlý růst české ekonomiky byl příčinou zvýšení hlavní úrokové sazby ČNB z 1,75 na dvě procenta. Přestože guvernér Zdeněk Tůma před tímto krokem varoval, rozhodnutí centrální banky z předminulého týdne mnohé analytiky zaskočilo. Zeptali jsme se proto respondentů pravidelné ankety, zda se domnívají, že ČNB bude nadále zvyšovat úrokové sazby. Téměř 56 procent dotazovaných si myslí, že banka se bude i nadále chovat obdobně.
Autor první odpovědi upozorňuje na přílišnou závislost tuzemské ekonomiky na automobilovém průmyslu: „Pokud by měla tato země uvažovat o přistoupení k euru, tak si nemůže dovolit příliš velkou odchylku úrokových sazeb od Evropské centrální banky (ECB). Navíc se nedomnívám, že by hrozba inflačních trendů nebo příliš rychlý růst ekonomiky ospravedlňoval zdražení peněz. Na první pohled se sice může zdát, že meziroční růst HDP o 4,8 procenta je poměrně vysoký, ale mě osobně by zajímalo, jak by toto číslo vypadalo při meziročním srovnání po eliminaci automobilového průmyslu… jinými slovy, jak velký podíl na růstu HDP má jeden poměrně úzký segment průmyslu, ve kterém jsou navíc dodavatelské řetězce závislé na malém počtu finálních odběratelů. Spíš než úrokové sazby mne tíží vysoká závislost české ekonomiky na materiální výrobě, jejíž rozvoj současný establishment nadále podporuje, místo směrování ekonomického růstu do nemateriální sféry a služeb. Ale to je už jiné téma.“
Další účastník Manažerského barometru zase konstatuje, že mnohem závažnější než výše úrokové sazby by byl požadavek EU k harmonizaci daňových systémů a daňových sazeb: „ČNB je v delikátní situaci. Zvýšení sazeb posílí korunu, sníží nebezpečí inflace a zpomalí ekonomiku. Snížení sazeb oslabí korunu a povzbudí ekonomiku, ale zvýší nebezpečí inflace. Důležitější než absolutní výše sazby je její odchylka od sazeb eurozóny. Nepředpokládám, že v dohledné době by se ČNB odvážila odchýlit se od sazeb eurozóny o více než čtvrt procentního bodu. Celá situace mimo jiné ukazuje, jak omezená je možnost stimulování anebo zpomalování naší ekonomiky pomocí úrokových sazeb a jak silně jsme závislí na úrokových sazbách eura. Daleko silnějším nástrojem je daňová politika a daňovou autonomii členských států EU považuji za naprosto kritickou pro úspěšné řízení jejich ekonomik. Pokud bychom zítra zavedli euro, nic podstatného se nestane. Pokud bychom ovšem byli nuceni k synchronizaci a zbližování daňových systémů a daňových sazeb, skončil by takový experiment pravděpodobně hlubokou hospodářskou krizí.“
Sazby u koruny neovlivňuje česká centrální banka, ale parametry nastavené samotnou ECB: „Určujícím vztahem pro českou měnu je vztah k euru. Ten je podle mého i přes nečekané zvýšení sazeb vyvážený. Zvýšení sazeb u eura by v tomto období slabé výkonnosti eurozóny bylo chybou, která by zdražila úvěry a dále tlačila na výkonnost. Na druhé straně nízké úroky v eurozóně mohou působit na odliv investic do teritorií s lepším zhodnocením. Z toho vyplývá, že nastavení sazeb u koruny není ani tak závislé na ČNB, jako na chování ECB.“
Česká centrální banka situaci sleduje a vyhodnocuje. Její zástupci jistě dobře ví, že prostor na zvyšování úrokových sazeb tady ještě je: „Úrokový diferenciál sice české měně prospívá, otázkou je, zda také dlouhodobě prospívá české ekonomice. Domnívám se, že v tuto chvíli již nikoli, neboť peníze vydělané firmami v důsledku nízkých úrokových sazeb již nyní hledají svoji investiční příležitost a to i v případě krátkodobých úložek. Tlak na investiční příležitosti zesílí zejména v prvních měsících příštího roku, kdy firmy vyčíslí svoje zisky z úspěšného roku a budou řešit typickou nerudovskou otázku - Kam s nimi? Může proto z tohoto titulu nastat tlak na korunu a následně další zpevňování jejího kurzu vůči euru. To by však mohlo české ekonomice způsobit obtíže, zejména zdražení exportu na cílových trzích, čehož je si ČNB určitě dobře vědoma a situaci sleduje. Pokud bude reakce centrální banky nutná, neinflační prostor pro zvýšení úrokových sazeb zde určitě ještě je.“
Pro naší ekonomiku i českou společnost by bylo lepší, aby šly úrokokvé sazby nahoru dramaticky a rychle, pak by se snad všichni vzpamatovali a přestali rozhazovat: „Je jisté, že ze současné úrovně půjdou úrokové sazby nahoru, otázka je pouze v tempu tohoto pohybu. Politicky by bylo dobré, kdyby šly nahoru rychle a dramaticky. To by totiž potom bylo zřetelnější, že pět set miliard kumulovaných deficitů za dobu působení sociálnědemokratické vlády je skutečně problém. I pro čtyři sta miliard dluhů domácností vesměs použitých na spotřebu by vyšší cena peněz znamenala tlak na racionálnější chování lidí. A v konečném důsledku bychom se snad mohli vyhnout tomu, aby většina domácností a nakonec i stát samotný skončily v budoucnu v osobním bankrotu.“
Odpovídalo 93 manažerů
