Z tohoto pohledu nejdál se tímto směrem dostal Petr Kellner se svou PPF. Pro toho začal rok nepříjemným zmařením transakce mezi Monetou Money Bank a jeho Home Creditem a Air Bank. Loni na podzim ohlášené spojení v únoru krachlo na silném nesouhlasu akcionářů Monety s oceněním jejich akcií. Kellner odmítl přihodit, a tak se obě strany rozešly.
Odmítnutá PPF letos nakonec dotáhla k podpisu smlouvy jiný byznys, který lze asi označit za český obchod roku. Po dvou letech vyjednávání koupila od amerického gigantu AT&T mediální skupinu CETV za částku blížící se padesáti miliardám korun. Větší rozruch než v kruzích obchodních vyvolala tato transakce mezi novináři a politiky, kteří v ní vidí zrod nové politické síly proti dosud dominantnímu vlivu médií kontrolovaných Babišovým Agrofertem.
Utracených 48,5 miliardy korun zahrnuje nejen nákup české Novy, ale také slovenské Markízy a klíčových televizních stanic v Rumunsku, Bulharsku a Slovinsku. V dolarech platí PPF něco přes jednu a půl miliardy za akcie a dále přebírá dluh vůči akcionáři ve výši 575 milionů dolarů. Jestli důsledkem bude snížení popularity Andreje Babiše před volbami v roce 2021 je nejasné, ale za ty prachy by to byl trochu malý cíl.
Kellner propouští: Home Credit zredukuje počet zaměstnanců v USA
Mimochodem, že by Nova byla doposud zrovna ideálem nezávislé elitní žurnalistiky, asi tvrdit nelze. Kellnerovi obří nákup dává smysl z hlediska spojení s O2 a dalšími telekomunikačními společnostmi akvírovanými nedávno na Balkáně, přičemž skupina slušně vydělává už teď, a spojením s provozovateli infrastruktury si otevře zcela nové možnosti při zpoplatňování obsahu a zvyšování výnosů.
To vše má ovšem trochu háček, kterým jsou žaloby minoritních akcionářů CETV podávané v posledních měsících u amerických soudů. Minoritářům se zdá cena transakce, během níž přijdou o své podíly, jako nedostatečná. Tržní kapitalizace před uzavřením obchodu byla skutečně vyšší než cena, kterou PPF nyní platí.
Takže na skutečné dokončení transakce si počkáme ještě pár měsíců příštího roku. Snad to nedopadne jako s Monetou.
PPF se totiž letos nezdařila ještě jedna velká akce. Na podzim plánovaný vstup čínského Home Creditu na burzu v Hongkongu zmařily tamní demonstrace. IPO, které mělo vynést vyšší jednotky miliard dolarů, bylo pro východní expanzi skupiny poměrně zásadní a uvidíme, zda bude Kellner čekat, až (jestli) se situace v tomto finančním centru uklidní, nebo bude hledat jinou cestu.
U Kellnerů se pak odehrála také personální událost roku, když si od ledna dal dlouhodobé volno Tomáš Brzobohatý, faktické číslo dvě ve skupině. Je přitom nejasné, kdy a zda se tento klíčový člověk do skupiny vůbec vrátí. Jeho agendu převzal Josef Brož, bývalý kolega z advokátní kanceláře Brzobohatý, Brož, Honsa.
Křetínský na výlovu
Média, i když pro změnu ta zahraniční, byla letos cílem i nejdravější štiky z českého byznysového rybníčku, Daniela Křetínského. I když se rozměrem Kellnerově ráně ani nepřibližují, názorně ukazují zájem tuzemských investorů o svět médií. Křetínského mediální vehikl na počátku roku dokončil akvizici francouzské mediální skupiny Lagardere za 1,3 miliardy korun. Ve Francii je ale ostře sledovanou záležitostí vývoj v deníku Le Monde, kde se stal Křetínský minoritním spolumajitelem, a očekává se, že v roce 2021 by mohl slavný levicový deník ovládnout. A tak se tam od léta bouří redaktoři proti údajnému oligarchovi z Východu.
Přečtěte si rozhovor:
Po krizi jsme nakoupili nesmírně kvalitní majetek velmi lacino, říká Martin Němeček z CPI
Bez většího povšimnutí pak prošel vstup do německé ProSiebenSat.1 Media, kde získala skupina Czech Media Invest, jejímiž vlastníky jsou kromě Křetínského i Patrik Tkáč a Roman Korbačka, čtyři procenta. Podle vlastních vyjádření vidí investoři v mediální branži významný potenciál do budoucna.
Křetínský pokračuje také v dalším byznysu, který nyní neohromuje svou ziskovostí. Vedle médií zamířil na retail a po vstupu do německého Makra, kde se stal na podzim největším, třicetiprocentním akcionářem, koupil i malý podíl 4,6 procenta ve francouzském řetězci Casino.
Dominantní jsou u Křetínského ale nadále investice do energetiky a letos pokračovaly úctyhodnou sérií zahájenou akvizicí italské elektrárny na biomasu Fusine, pokračovaly francouzským Uniperem, přesněji řečeno jeho třemi uhelnými elektrárnami, z nichž jedna může spalovat biomasu a dvě jedou na plyn. Další dva zdroje do skupiny přibyly v Irsku. Na sklonku roku Křetínský vypadl ze hry o italskou skupinu Sorgenia se čtyřmi paroplynovými zdroji.
Na realitním trhu doma byla asi nejzajímavější transakcí změna v ikonickém hotelu Intercontinental, který na přelomu loňského a letošního roku od skupiny J&T převzala R2G, investiční firma českých miliardářů Oldřicha Šlemra, Eduarda Kučery a Pavla Baudiše, kteří hotel začlení do světového luxusního řetězce Fairmont. Samozřejmě po rekonstrukci a také dostavbě vedle na piazzettě, která už v minulosti vyvolávala velké vášně.
Vítkova římská rána
Činili se i další „velcí kluci“, z nichž letos vyšel naprázdno jen Andrej Babiš. Například aktuálně se Radovan Vítek stal největším soukromým vlastníkem pozemků v Římě, když převzal za jedno euro realitní firmy Lucy Parnasiho, s nimiž měla velký problém italská banka Unicredit. Tato významná italská realitní skupina nebyla příliš schopna obsluhovat svůj úvěr ve výši přes půl miliardy eur. Od uchvácení Orca jde nepochybně o největší zásek českého realitního dravce.
Zajímavé obchody se ovšem odehrály také mimo svět nejbohatších Čechů. Proběhl například miliardový prodej majoritního podílu v nejznámějším českém startupu Kiwi.com. Zhruba 51 procent brněnského vyhledávače levných leteckých spojení koupila společnost General Atlantic za necelé tři miliardy korun.
Deset nejbohatších Čechů a Slováků: v čele Kellner, Babiše předskočili Vítek a Komárek
Zakladatel Kiwi.com Oliver Dlouhý si ponechal téměř celý svůj podíl, stejně jako spoluzakladatel Jozef Képesi a další člen vedení Luboš Charčenko. Jen polovinu prodala společnost Touzimsky Airlines, kterou spoluvlastní Jan Veverka, majitel mateřské Touzimsky Kapital, jeho rodinný přítel Aleš Zázvorka, šéf a vlastník společnosti IBG vyrábějící baterie, a z malé části i exšéf ČEZ Martin Roman. Transakce nacenila firmu zhruba na šest miliard korun, což bylo méně, než původní vlastníci očekávali, ale valuaci, přestože jde o IT firmu, hodně ovlivnila situace na trhu letecké dopravy.
Loni jsme náš přehled událostí v byznysu otevírali tím, co se nestalo, když nepadlo ohlášené rozhodnutí o stavbě jaderné elektrárny. A v tomto roce náš přehled prakticky identickou informací můžeme uzavřít. Letos jsme se dozvěděli, že vláda rozhodla o dostavbě bloku v Dukovanech, která by měla být zahájena v roce 2029 a dokončena o sedm let později.
Nicméně stále není jasné, kdo bude elektrárnu stavět a jak bude financována, protože to není a ani za deset let nebude komerční příběh, který by mohl na vlastní obchodní riziko prožít polostátní ČEZ. Přitom už v roce 2021 má padnout územní rozhodnutí a o rok později se má vybírat dodavatel. A bez rozhodnutí, jakým způsobem stát převezme rizika výstavby a ekonomické návratnosti investice, patří nová jaderka stále jen do sbírky pohádek ovčí Babišky.
Dále čtěte:
Velký deal s Australany. Miliardář Vítek chce přebrat obchodní centra v Polsku
Home Credit chtěl zlepšit obraz Číny v Česku, PR agentuře proplatil dva tisíce hodin
Od Kellnera a Komárka k internetu věcí. Česko je připraveno, tvrdí šéf Sigfoxu Soukal
