Jen houšť koláčů

Čeští manažeři dohánějí japonské v jejich nasazení v zaměstnání

V práci útěcha, spokojenost, bohatství a moc. Slova Karla Jaromíra Erbena si více než za svá berou manažeři z celého světa. Pracují stále více nejen přes den, ale i večer a o víkendech. Díky pupeční šňůře moderních technologií mohou být s pracovním světem propojeni nonstop. A využívají jich, protože jsou ambiciózní a chtějí hodně dokázat. Zároveň si však nemyslí, že přebírání dalších odpovědností a povinností je přímou linkou k závratné kariéře.

Už dávno pro bílé límečky neplatí pracovní doba od devíti do pěti. Manažeři svému zaměstnání věnují stále více času. Jejich pracovní nasazení ovlivňuje nejen hospodářský cyklus ekonomiky, ale také postavení ve firmě. „Lidé pracují intenzivněji, zejména pokud mohou něco ovlivnit v růstu firmy či v osobním rozvoji. Mají přirozené ambice a chtějí s firmou růst. A také často závisejí na šéfovi - tam, kde mají dynamického nadřízeného, pracují více,“ vysvětluje šéfka české pobočky headhunterské společnosti Korn/Ferry International Alice Punch. Nikoho nepřekvapí zjištění, že asijští manažeři patří k nejpracovitějším, a oproti tomu,že čím dál více Evropanů se snaží uhájit standardní pracovní dobu do pětačtyřiceti hodin týdně. Z celosvětového výzkumu, který pro headhunterskou společnost Robert Half International připravila nizozemská agentura Insites, vyplývá, že tři pětiny japonských manažerů tráví prací více než šestačtyřicet hodin týdně.
Ovšem pozor - pozadu nezůstávají ani čeští vedoucí pracovníci. Stejnou pracovní morálku má polovina z nich. Podle miniankety týdeníku EURO to pak vypadá, že padesát hodin týdně v práci je manažerské minimum. „Mám pocit, že doba, kdy si člověk odpočinul během prázdnin, je pryč. Turbulence prostředí má za následek nasazení 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, 365 v roce,“ svěřil se v Manažerském barometru týdeníku EURO jeden z jeho respondentů (str. 28).
Nebýt Irů a Lucemburčanů byl by evropský průměr ještě nižší (viz Japonci a Irové největšími dříči?). Oproti tomu více než pětapadesát hodin týdně věnuje zaměstnání jen asi pouhá desetina respondentů z USA, Velké Británie či Francie.

V Číně nespí.

Průzkum, v němž odpovídalo 2283 manažerů z celého světa, dále zjistil, že za poslední dva roky se polovině z nich pracovní doba prodloužila, a z nich 50 procentům o pět až deset hodin. Na tomto výsledku se opět nejvíce podíleli asijští pracovníci. V Hongkongu dokonce plná třetina manažerů uvedla, že v práci tráví přes šestnáct hodin týdně navíc. Důvody jsou nasnadě - především růst nových trhů, jakými jsou Čína či východní Evropa. Ekonomický boom tak sice přináší bohatnutí společnosti, ale vykoupené větším pracovním nasazením.
„Tento závěr přesně potvrzuje můj dojem z mezinárodních projektů naší společnosti. V rychle rostoucích trzích jsou lidé dynamičtější, a přebírají tak vlastně dynamiku ekonomiky. Například čínský kolega mi již odpovídal na e-mail třeba ve tři hodiny ráno tamního času, ačkoli jsem s tím vůbec nepočítala,“ potvrzuje Alice Punch. A pokračuje: „Ve stabilizovaných zemích si lidé už nemusejí tolik dokazovat a tvořit. Ve východoevropských či asijských ekonomikách je však stále co dohánět. To některé lidi nabíjí, protože chtějí něco dokázat. A řada z nich samozřejmě také díky kariérnímu postupu bohatne.“
Na prodlužující se pracovní dobu však poukazovali i Italové, Švýcaři, Němci či Rakušané (viz Hongkong láme rekordy). Tito respondenti za hlavní důvody zvyšujícího se počtu pracovních hodin označili větší odpovědnost a tlak a růst společnosti. Naopak 70 procent Irů celkem logicky odpovědělo, že počet hodin se jim nezvýšil. Není divu, patří-li k nejpracovitějším nejen v Evropě, ale po Japoncích i ve světě.

Pracovní týden práci, víkend rodině.

Odchod z kanceláře však neznamená, že manažer má „padla“. Všichni manažeři oslovení týdeníkem EURO přiznali, že se nezdráhají pracovat ani po večerech a zaměstnavateli obětují aspoň část víkendů v měsíci. A platí to i globálně: Více než třetina dotázaných kontroluje večer e-mail a má vždy zapnutý mobil. Dvě třetiny z nich, zejména pokud musejí dodržet termín. „Dříve jsem se nechával prací strhnout bez ohledu na mimopracovní život. Nyní jsem více schopen rozlišit, je-li důvod zůstat v kanceláři dlouho opravdu důležitý, nebo zda jde o záležitost, která může být vyřízena později,“ vypráví senior manažer auditorské firmy TPA Horwath Petr Domberský.
Pravidelně večer doma pracuje až polovina Nizozemců, dvě pětiny Kanaďanů a Australanů a asi třetina Italů, Britů či respondentů z Hongkongu a Spojených států amerických. Naopak Irové či Lucemburčané si práci odbývají v pracovní době a v okamžiku, kdy opouštějí kancelář, vypínají (viz Irsko, Lucembursko - po práci padla). Každý víkend pracují nejčastěji manažeři v Hongkongu a Japonsku, celosvětově je to však jen dvanáct procent z nich. Je to jednoduchá rovnice - plné nasazení během pracovního týdne se musí rodině vykompenzovat aspoň o sobotách a nedělích. „Přiznávám, že během pracovního týdne je to s mými rodinnými povinnostmi dost slabé. Snažím se proto dodržovat volné víkendy a hlavně oddělovat soukromí od práce,“ zdůrazňuje marketingový ředitel firmy Linet Tomáš Kolář. Své o tom vědí Španělé - dvě třetiny z nich zcela odmítají sobotu a neděli zasvětit práci. Celkově se o víkendu zdráhají pracovat především Evropané.

Aspoň jedno kliknutí.

Poněkud méně jsou manažeři ochotni pracovat o dovolené. „Dovolená je plánovaná, takže řadu věcí lze připravit předem. Členové mého týmu jsou dnes natolik schopní, že s většinou běžných situací si dokážou poradit sami, a vrcholný management naší společnosti funguje v určitém rozsahu zastupitelnosti. Respektování dovolených je u nás standardem,“ říká ředitelka prodeje a marketingu firmy Vetropack Moravia Glass Dana Švejcarová. Celosvětově šest z deseti respondentů uvádí, že nechtějí myslet o prázdninách na práci, a v Irsku je to dokonce 83 procent odpovídajících manažerů. Čtrnáct procent vedoucích pracovníků však nedokáže relaxovat, pokud nejsou v kontaktu s pracovištěm. A moderní technologie, jako jsou vedle mobilů, které patří spolu se zubním kartáčkem ke zcela základní výbavě, notebooky, PDA či BlackBerries, jim spojení usnadňují. „Ano, vozím s sebou PDA i notebook. Snažím se stručně vyřešit běžnou agendu, což podstatně usnadňuje návrat z dovolené. Do řešení problémů se však aktivně zapojuji až tehdy, jde-li o zásadní záležitosti,“ konstatuje Leoš Anderle, ředitel pro oblast developmentu společnosti Sekyra Group. K alespoň občasnému spojení s domovskou kanceláří se týdeníku EURO přiznali i ostatní zpovídaní manažeři či manažerky. Většina z nich je i ochotná v závažných případech dovolenou přerušit. „Na dovolené dokážu nemyslet na práci až asi desátý den. Pomůže mi však odpoutat se od operativních záležitostí. Pokud to však situace nezbytně, zdůrazňuji, „nezbytně“, vyžaduje, jsem připraven kdykoli se vrátit. Zatím tato situace nenastala, ale bohužel často musím dovolenou odříct na poslední chvíli, někdy i poslední den před odletem,“ svěřuje se spolumajitel firmy M. L. Moran Zdeněk Šmejkal.

BlackBerry místo medvídka.

Psychiatr Karel Nešpor, který se specializuje na léčbu závislostí, nepovažuje pár hodin práce nad rámec běžné pracovní doby za workoholismus. Je-li však práce ještě více, mohou vznikat rizika, přestože ne nutně návyková. „Jako ochrana před pracovním stresem fungují sociální návyky. Neposkytne-li jim člověk čas, trpí tím vztahy k blízkým a postupně se jim odcizuje. A začne-li to člověk ještě více přehánět a šidí spánek, rychle mu ubývají duševní schopnosti, zvlášť pronikavě trpí tvořivost. Nevyspalý člověk se mizerně ovládá, roste mu nemocnost a zranitelnost k cigaretám, alkoholu a drogám,“ varuje psychiatr.
Právě moderní technologie sice na jedné straně zrychlují svět a zkracují jeho fyzické parametry, ale velmi rychle také stírají rozdíl mezi soukromím a prací. Marketingová ředitelka CAC Leasing Erika Duchanová poznamenává: To, že jste on-line a na mobilu, znamená být stále ve střehu. „Moderní technologie vedou k větší efektivnosti a zrychlují komunikaci. Potkávám se však s kolegy, kteří nepustí BlackBerry z ruky. To jim tedy vůbec nezávidím,“ dodává Dean Brabec z Arthur D. Little. Někteří lidé mají prostě pocit, že musejí pracovat po večerech, o víkendech i o dovolené. Prodlužování pracovní doby a přebírání dalších povinností a kompetencí nakonec může místo vytoužené kariéry přinést jen snižující se produktivitu. „Viděl jsem kolem sebe řadu lidí, kteří jsou schopni se v práci udřít, a přesto nejsou nadřízenými ocenění. Tito lidé si bohužel často neumějí stanovit priority. Jejich kariéře mravenčí práce a přebírání dalších pracovních závazků nepomáhá. Ingrediencemi pro úspěšnou kariéru jsou podle mne dobré školy, soustavné profesní vzdělávání, sbírání praktických zkušeností, odvaha rozhodnout se změnit nevyhovující, kousek štěstí být v pravý čas na správném místě a dobrý šéf,“ míní Miloš Filip z ING Investment Management. Přesto si manažeři uvědomují, že práci mají vyvažovat relaxací a že nesmějí zapomínat na rodinu či přátele. „Všechen zbývající volný čas věnuji rodině, třem odrůstajícím dětem. Je to pro mne činnost ne o mnoho jednodušší než práce, také s úspěchy, prohrami, rozhodováním, nároky, ale přitom i relaxace,“ vysvětluje partner kanceláře Weinhold Legal Daniel Weinhold. A Miloš Filip dodává: „Bez relaxace je to jako doživotně nosit prsten z Pána prstenů. Postupně a bezděčně řídnete, vaše pracovní výkonnost se snižuje.“ Psychiatr Karel Nešpor proto svým klientům zdůrazňuje, že si musejí stejně odpovědně a s toutéž důležitostí plánovat vedle práce i odpočinkové aktivity. A že po práci je odpočinek sladký, věděl už Jerome Klapka Jerome: „Zahálku nemůžeme pořádně vychutnat, nemáme-li spoustu práce.“

Anketa: 1) Kolik hodin týdně pracujete? Pozorujete, že byste pracoval/a více než před dvěma lety? 2) Věnujete se práci i večer či o víkendech?

Tomáš Kolář, marketingový ředitel, Linet

1) Šedesát až pětašedesát hodin. Pracuji pořád stejně. 2) Z domova pracuji každý den zhruba jednu hodinu.

Olaf Körner, generální ředitel, Schneider Electric ČR

1) Padesát hodin. Ne, řadu věcí deleguji na svého manažera, který mi pomáhá a radí.
2) Skoro každou neděli asi jednu až dvě hodiny večer, abych se připravil na příští týden.

Leoš Anderle, ředitel pro oblast developmentu, Sekyra Group Real Estate

1) V kanceláři trávím běžnou agendou a schůzkami okolo 50 hodin. Započítám-li i čas strávený na pracovních večeřích nebo snídaních, tak asi 55 hodin. Pracuji přibližně stejně intenzivně, mění se však profil mé práce. Vykonávám stále méně exekutivy a více vrcholného managementu. Hlavním důvodem tohoto posunu je rostoucí počet našich projektů i jejich zvyšující se kvalita a náročnost. Spolu s tím se však také zvyšuje kvalita a kvalifikace teamu mých spolupracovníků.
2) Snažím se pracovat především z kanceláře. Doma pracuji výjimečně. Vyžaduje-li to situace, raději odjedu práci udělat do kanceláře - je to efektivnější. O víkendech pracuji pouze tehdy, když to vyžaduje nějaká mimořádná situace.

Markéta Pravdová, partnerka, bnt – pravda & partner

1) Něco přes 40 hodin. Určitě pracuji výrazně méně než před dvěma lety, protože mám dvouletou dceru, a tudíž se snažím čas dělit mezi práci a ji.
2) Není výjimkou, že pracuji večer (průměrně pět hodin týdně) i o víkendech (minimálně jednou za měsíc).

Petr Doberský, senior manager, TPA Horwath

1) Pětačtyřicet až padesát hodin. Občas více či méně, záleží na aktuálním průběhu zakázek. Pracuji méně než před časem. Dříve jsem totiž mimo práci mnohem více přednášel pro externí agentury, ale musel jsem to omezit, protože jsem pak reálně „jen pracoval“. Nyní si dávám pozor, abych nezanedbával soukromý život, a snažím se práci delegovat na ostatní.
2) Málokdy. Večer se snažím být primárně s rodinou. Samozřejmě že je to relativní. Pokud potřebuji něco vyřídit s USA, musí se to kvůli časovému posunu udělat večer. Pak se to však snažím „vybrat“ jindy. O víkendech občas do práce něco udělat musím. Reálně to však představuje tak půlden až den jednou měsíčně.

Zdeněk Šmejkal, spolumajitel, M. L. Moran

1) Průměrně asi 60 hodin týdně. Nevím, zda nyní pracuji více, ale určitě efektivněji. Vždy záleží na konkrétním projektu. V minulosti, kdy jsem byl v manažerských pozicích na krizových projektech, jsem spal průměrně čtyři hodiny denně. To však nelze vydržet dlouho, pak musíte zvolnit.
2) Dříve jsem pracoval téměř každý víkend, dnes se snažím mít v této době volno. V případě, že projekt vyžaduje práci večer či o víkendech, snažím se „nebrat si práci domů“, ale raději přijedu do kanceláře. Domov je pro mne symbolem klidu a snažím se jej takto uchovat.

Daniel Weinhold, partner, Weinhold Legal

1) Šedesát až pětasedmdesát hodin. Kvantitativně v zásadě nepracuji více, spíše se mění kvalitativní nároky - ve zhruba stejném časovém rámci je třeba vyřizovat stále náročnější procesy. Uvědomuji si, že od jistého okamžiku kvůli únavě a opotřebení efektivita neúměrně klesá a roste riziko omylu, proto se snažím maximálně delegovat práci a redukovat rutinu.
2) Ano - večer doma pravidelně (jednu až tři hodiny) -, o víkendech nárazově - někdy velmi málo, jindy jsou celá sobota a neděle pracovní.

Miloš Filip, ředitel distribuce a marketingu, ING Investment Management

1) Sedmapadesát až šedesát hodin. Pozoruji, že v poslední době se můj zápřah a rozsah aktivit razantně zvýšily. Pracuji v průměru o deset až patnáct hodin týdně déle. Zatímco přede dvěma lety jsem měl vedle řízení penzijního fondu čas napsat tři knihy o osobních financích, dnes mi to se souběžnými projekty a aktivitami v ING připadá jako sci-fi.
2) Po večerním příchodu domů mi po pracovním dni zbývá energie snad jen na zprávy v češtině a angličtině. O víkendu pracuji a odhaduji to přibližně na čtyři hodiny. Dopoledne o víkendech mám štěstí, že si mohu v klidu přečíst zprávy z kapitálových trhů - o fondech a akciích na internetu, když přítelkyně ještě spí. Na víkendovou práci si však nestěžuji - investování a kapitálové trhy jsou pro mne dlouhodobým koníčkem.

Vladimíra Šlégrová, místopředsedkyně představenstva, S.P.I. Holdings

1) V současné době pracuji průměrně 35 hodin čistého času týdně. Před narozením první dcery jsem trávila prací průměrně 45-50 hodin týdně. Mám stálé pracovní tempo a věnuji práci přibližně stejnou dobu. Důležitá je organizace a efektivita práce, rozdělení úkolů a kompetencí. Pracovní angažovanost se obvykle zvyšuje, probíhají-li v naší developerské společnosti akvizice nebo prodeje projektů. A to se děje pravidelně.
2) S ohledem na skutečnost, že mám dvě dcery ve věku dvou a pěti let, které vyzvedávám odpoledne ze školky, večer pracuji pravidelně (vyřizuji e-maily, připravuji materiály a podklady).

Dean Brabec, partner, Arthur D. Little

1) Pětašedesát až sedmdesát hodin. Pracuji méně než dříve. Omezil jsem práci o víkendu a ve večerních hodinách. Jak se to podařilo? Osobním rozhodnutím, tlakem rodiny a větší delegací pravomocí.
2) O víkendu výjimečně, z domova večer minimálně, raději zůstanu v práci.

Erika Duchanová, ředitelka marketingu a komunikace, CAC Leasing

1) Padesát a v extrémním případě až sedmdesát hodin. V posledních letech pracuji více, asi o čtyři až pět hodin týdně.
2) Pravidelně, zhruba čtyři až pět hodin z domova v pracovním týdnu a další dvě až pět hodin o víkendech.

Mojmír Balous, generální ředitel, Technistone

1) Asi padesát až pětapadesát hodin.
2) Zhruba jednou za měsíc o víkendu.

Zbyněk Eiselt, generální ředitel, TietoEnator Czech

1) Pětapadesát až šedesát hodin. Nepracuji více než před dvěma lety, a to díky zefektivnění práce a delegování úkolů na kolegy.
2) Po večerech pracuji průměrně deset hodin týdně, oproti tomu o víkendech jen výjimečně.