Investovali byste do akcií biotechnologických firem?
- ano 49,5 %
- ne 28,4 %
- nevím, nemám názor 22,1 %
Čas od času se na poli šancí k investování zrodí nová hvězda. V současné době jsou to akcie biotechnologických firem. O jejich silném postavení na trzích svědčí mimo jiné to, že jim delší dobu věnuje svoji pozornost a finance třeba Bill Gates (více na straně 48). Proto se týdeník EURO minulý týden zeptal manažerů, zda by i oni investovali do akcií zmiňovaných společností. Takřka padesát procent dotazovaných nezaváhalo a přiznalo se, že by své peníze neváhali do těchto akcií vložit. Odpovědi charakterizuje první z respondentů: „Je to odvětví s vysokým stropem potenciálního růstu. Myslím, že investovat do tohoto druhu firem přibližně pět procent osobního portfolia je v pořádku, ne ale více.“ Další hlas vyjadřuje námitku: „Do akcií biotechnologických firem bych investoval s jedinou výhradou, nikoliv v Čechách.“
Jeden manažer připomíná možnosti, které oblast biotechnologií skýtá: „Obdobně jako IT je to velmi dynamicky se rozvíjející trh stojící zpravidla u zrodu novinek následně aplikovaných ve farmaceutickém, kosmetickém, chemickém i potravinářském průmyslu a řadě dalších. V oblasti biotechnologií je velký potencionál a svým způsobem třímají v rukou budoucnost a další osud lidí na této planetě.“
Na včasnost kladného rozhodnutí apeluje jiný ředitel: „Jedině co nejdříve. Víceméně s jistotou očekávám, že v budoucnosti dojde ke stejnému kolapsu těchto akcií jako u těch technologických v minulosti.“
Následující dotazovaný konstatuje, že jde o čas: „Ano. Půjde ale o vhodné načasování. Mělo by to být o něco dříve, než se základní výzkum dostane do fáze aplikovaného výzkumu, nebo nejpozději před realizací nových technologií pro komerční využívání. Především dokončení mapy lidského genu dává předpoklady pro nová, naprosto ojedinělá a eticky bezproblémová řešení a aplikace. Obvykle zmiňované klonování lidských jedinců je vyloženě okrajová záležitost, která je atraktivní spíše z hlediska mediálního uplatnění.“
Všeobecná rizika spojená s vkládáním peněz do akcií pak shrnuje další účastník Manažerského barometru: „Jen v dlouhodobém investičním horizontu a maximálně jednu třetinu portfolia, stop-loss pro držení: ztráta hodnoty dvacet procent. Investice do biotechnologií a především široké uplatnění biotechnologií je bohužel stále hudbou budoucnosti. Přestože již od základní školy jsme přesvědčováni, že klasické technologie mají odzvoněno, zásoby fosilních paliv dle mé učitelky ze ZŠ měly být nejpozději v roce 1990 dávno vyčerpány, opak je pravdou. Nákladnost technologických zařízení pro tyto firmy způsobuje, že návratnost těchto investic běžně překračuje pětileté cykly. Navíc bezkonkurenčně největší náklady u těchto firem tvoří náklady na výzkum a vývoj, některé technologie dle informací, které mám k dispozici, byly podrobeny výzkumu v horizontu až deseti let. Proto vysoce výnosné kapitálové investice v této oblasti, s výjimkou rekonstrukcí a upgrade současných úspěšných projektů, lze dle mého názoru jen obtížně přesně predikovat, určitě se hodí kvalitní informace, neboť ceny akcií se mění u jednotlivých firem často skokově na základě jediné aktuální informace. Je to tedy dobrá příležitost také pro spekulanty a ty investory, kterým nevadí velké riziko. Osobně však preferuji jistotu, ať již v krátkodobém horizontu, či 'běhu na dlouhou trať'. Část investice bych proto takto byl ochoten provést, ale s předem jasné stanovenými omezujícími podmínkami.“
Jeden z hlasů vyjádřil lakonicky svůj postoj: „V případě, že bych seděl na balíku 'dlouhých' peněz, tak určitě.“
Necelých třicet procent dotázaných se přiklonilo k názoru, že by svoje prostředky do akcií biotechnologických firem neinvestovalo. Převážně ve svých reakcích uváděli, že se v této oblasti lidské činnosti neorientují, jako například poslední odpovídající: „Není to můj obor. Potenciál je určitě vysoký, ale vývoj celého segmentu je v tak počátečním stadiu, že nelze ani přibližně odhadnout, na koho vsadit. Riziko je příliš vysoké. Připomíná mi to situaci z období počátku osobních počítačů, kdy nebylo jasné, zda zvítězí Apple, IBM, anebo zcela jiná koncepce a zda vůbec masový trh osobních počítačů vznikne. Jak ukazuje příklad Microsoftu, vítězem nemusí být ten, kdo má nejlepší technologii, takže ani hluboká znalost situace jednotlivých firem a jejich projektů nemusí nutně vést k úspěšné investici.“
Odpovídalo 108 manažerů
