CO NABÍDNE NOVÁ VLÁDACo může nová vláda ODS přinést podnikatelům?Její programové prohlášení nebylo ještě minulý týden zveřejněno. Už teď je ale jasné, že se vzdala řady reforem, především zavedení rovné daně. Ale i tak plánuje řadu novinek. Ekonomičtí experti s nimi sice souhlasí, ale říkají: Je to málo!
CO NABÍDNE NOVÁ VLÁDA
Co může nová vláda ODS přinést podnikatelům?
Její programové prohlášení nebylo ještě minulý týden zveřejněno. Už teď je ale jasné, že se vzdala řady reforem, především zavedení rovné daně. Ale i tak plánuje řadu novinek. Ekonomičtí experti s nimi sice souhlasí, ale říkají: Je to málo! Vláda ODS, kterou před čtrnácti dny jmenoval prezident Václav Klaus, má pouze omezené ambice. Co může přinést podnikatelskému sektoru? „Počkejte si na naše programové prohlášení, bude už zítra,“ řekl Profitu minulé úterý Topolánkův mluvčí Martin Schmarcz. Ale nebylo.
I bez něj je ale jasné, že většiny zásadních reformních kroků se bude muset ODS vzdát jenom proto, aby se jí podařilo získat důvěru v Poslanecké sněmovně. K tomu potřebuje i podporu ze strany levice. Zapomenout tak bude muset na takové body ze svého volebního programu, jako je rovná daň, která byla její ikonou. Prohlášení vlády má alespoň částečně kopírovat záměry neuskutečněné trojkoalice se Stranou zelených a lidovci. S tím, že by v něm byly pouze ty priority, které lze stihnout v omezeném časovém rámci.
POKLADNY UŽ ODLOŽENY
První z podnikatelských témat, do kterého se kabinet pustil, jsou mezi prodejci nepopulární registrační pokladny. Minulou středu ministři rozhodli o odkladu jejich zavedení o jeden rok na 1. ledna 2008.
Očekává se, že předloha hladce projde i Poslaneckou sněmovnou. Novelu totiž podporuje také předseda ČSSD Jiří Paroubek, stejně jako lidovci a zelení.
Povinné registrační pokladny prosadila ČSSD jako nástroj na omezení šedé ekonomiky.
Slibovala si od nich lepší výběr daní a zabránění daňovým únikům. Stát se proto pomocí daňových slev snažil přimět co nejvíce obchodníků k nákupu a evidenci pokladen ještě do konce června.
Tehdy opoziční ODS však slíbila, že v případě volebního vítězství tuto povinnost zruší.
Pouhé odložení účinnosti není podle ministra financí Vlastimila Tlustého to nejlepší řešení, ale na nic lepšího prý v tuto chvíli není časový prostor ani politická síla. „Odklad je určitě lepší než nic,“ podotkl.
ROVNÁ DAŇ NEBUDE
Zatím není zřejmé, jak bude vypadat daňová reforma. „Základním mottem ODS byla rovná daň. Tedy lineární daňová sazba 15 procent jak u daní z příjmu, tak DPH a současně omezení odečitatelných položek. Jako ekonom nezatížený politikou nemohu s těmito návrhy nic než souhlasit. V současné politické situaci - i když projde skrze hlasování o důvěře - však není rovná daň jako taková průchodná. Je však možné, že se ODS podaří prosadit alespoň sblížení daňových sazeb. Navíc se Topolánkova vláda určitě pokusí zrušit daň z dividend, což uváděla už ve svém volebním programu,“ říká hlavní ekonom Citibank Miroslav Plojhar.
Snižování daní se ODS skutečně nevzdala. „Zadal jsem nyní na ministerstvu úkol vypracovat plán některých variant daňové reformy. Přitom spojovacím faktorem všech těchto návrhů je skutečnost, že současné daně jsou příliš vysoké, složité, a příliš nespravedlivé,“ říká ministr financí Vlastimil Tlustý. O konkrétních návrzích nechce ministr mluvit do té doby, než práce na nich budou ukončeny. Nicméně již dnes prohlašuje, že revizí směrem dolů projdou daně spotřební, a to na nejnižší možnou úroveň, kterou přikazuje Evropská unie. Pokud by se tento návrh podařilo realizovat, znamenalo by to například pokles sazby u pohonných hmot, která je nyní vyšší, než Unie požaduje.
Vzdát se ODS nehodlá ani zrušení minimálního základu daně. „Jeho zrušení jsme požadovali před volbami, a na tom se nic nemění. Minimální základ daně je diskriminující především vůči malým podnikatelům, kteří musejí zaplatit daň, aniž by vůbec dosáhli zdanitelného příjmu,“ zdůvodňuje Tlustý svůj záměr.
Pro Aleše Michla z Raiffeisenbank je to všechno ale málo: „Je třeba kompletně přepsat daňové zákony, a ne připravovat další výjimky. Problém je v tom, že na to je zapotřebí široká politická podpora - nové daňové zákony by moderní ekonomice velice sedly,“ míní. Ale dodává, že navzdory přáním si podstatné snížení daní anebo pojistného nemůže rozpočet dovolit. „I když česká ekonomika roste nejrychleji v historii, máme stále vysoký schodek státního rozpočtu. Co potom budeme dělat, až bude náš růst poloviční? I proto by se pozornost měla zaměřit především na přepsání daňových zákonů,“ tvrdí Michl.
STROPY POJIŠTĚNÍ V NEDOHLEDNU
Miroslav Plojhar z Citibank vidí jako ještě důležitější než snižování daní zavedení stropů pro platby pojištění. „Uvažovala o nich dokonce i sociálnědemokratická vláda, ale nic neuskutečnila. To by bylo pro podnikatele jistě příznivé. Zavedení stropu v podobě například pětinásobku průměrné mzdy by bylo pro výšepříjmové podnikatele mnohem důležitější než změny v daních jako takových,“ míní Plojhar. Podle jeho slov by to zvýšilo šance, že cizinci s vysokými příjmy budou vykazovat své daně zde v Česku. „Je možné, že Topolánkova vláda bude prosazovat u pojištění změnu poměru toho, co platí zaměstnavatel a co platí zaměstnanec tak, aby více platil zaměstnanec,“ myslí si Plojhar.
Zda bude kabinet skutečně zavedení stropů navrhovat, není zatím jisté. Ministr financí Tlustý zatím zveřejnil jen záměr reformy výběrních míst pojistného: „Chceme zřídit jednotné místo na výběr sociálního, zdravotního pojištění a na výběr daní. Tím by se mělo usnadnit placení peněz státu všem občanům, tudíž i podnikatelům,“ říká strážce státní kasy.
ÚLEVY RESTAURATÉRŮM
Další z plánovaných záležitostí je audit všech zákonných a administrativních omezení, které ztěžují podnikání. Chce se na něj zaměřit ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. Iniciativa e-stát, blízká ODS, totiž ještě před volbami zjistila, že takových omezení je celkem přes dva tisíce.
„Jako na prioritu se zaměřím na oblast restauračních zařízení, která jsou nejvíce sešněrována nejrůznějšími zdravotními, hygienickými a dalšími předpisy,“ říká ministr. „Mým cílem je, zredukovat je na úroveň, kterou po nás požaduje Evropská unie. Není možné, aby naši podnikatelé měli těžší podmínky. To snižuje jejich konkurenceschopnost oproti podnikatelským subjektům z ostatních členských států,“ vysvětluje.
UŽ ŽÁDNÉ MONTOVNY
Svou pozornost chce Říman věnovat rovněž Centrálním registračním místům. Ty zavedla již ČSSD, ale ministrovi se nelíbí jejich konkrétní fungování, především to, že dosud neplní zcela svůj účel. Nedošlo totiž k elektronickému propojení informačních systémů, a tak musí dnes jednotlivé úřady místo podnikatelů obíhat sami úředníci.
Změnit by chtěl Říman rovněž systém investičních pobídek. Ty ODS ještě před volbami zásadně odmítala, nyní sice není proti, ale hodlá modifikovat systém jejich zadávání. „Již žádné montovny,“ zdůrazňuje ministr. Investiční pobídky by nově měly směřovat především do nejnovějších technologií a do výzkumu a vývoje. Změnit by se měl i dosud nespravedlivý systém jejich přidělování, kdy je získávali převážně jenom zahraniční zájemci. „Tento systém se musí změnit, aby existovaly stejné podmínky pro zahraniční i domácí investory,“ představuje Říman svou vizi.
S tímto záměrem v podstatě souhlasí i analytik Aleš Michl. „Jelikož všechny země kolem nás mají pobídky, bylo by nevhodné je zrušit. Je možné upravit je ale tak, aby více motivovaly k investicím do služeb a průmyslu s vyšší přidanou hodnotou a aby směřovaly do všech regionů, nikoliv jen do Prahy,“ tvrdí.
FORMULÁŘE PRO REJSTŘÍKY
Reforma již existujícího, v tomto případě obchodních rejstříků, je jednou ze sedmi hlavních priorit, před níž stojí ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Vadí mu totiž příliš složité formuláře, které musí podnikatelé vyplňovat. „Chceme provést jejich revizi. Podnikatelská veřejnost si totiž stěžuje, že jsou příliš složité a nepřehledné a často dochází k pochybením při jejich vyplňování. Tato pochybení mají pak negativní vliv na celý průběh a délku trvání celého řízení. Proto se chceme pokusit tyto podklady zjednodušit,“ říká nový ministr spravedlnosti.
Za příklad v této souvislosti dává Slovensko, kde jsou formuláře jednodušší a kde celý proces řízení před obchodními rejstříky probíhá bez problémů.
VÝKONNĚJŠÍ SOUDY
Podnikatelům na dnešním stavu justice rovněž vadí délka soudního řízení a jeho nepředvídatelnost. „Máme připravený krátkodobý plán, který by měl vést ke zkrácení délky soudního řízení. Již dnes, po novele soudního řádu, kterou se mi podařilo prosadit ještě jako opozičnímu poslanci, se soudní ping-pong mezi jednotlivými soudy snížil asi na polovinu, a my budeme chtít toto procento ještě snížit,“ říká Pospíšil.
Rovněž navrhuje zřízení elektronického platebního rozkazu, což například urychlí řešení při podávání hromadných žalob. Z pozice předsedy legislativní rady vlády se chce šéf spravedlnosti věnovat i legislativnímu auditu již existujících právních norem. „Jednou z komisí legislativní rady vlády bude i komise, která bude zjišťovat nadbytečné a duplicitní právní normy. Tyto právní normy by pak měly být speciálním zákonem rušeny. Více by měl být slyšen i názor podnikatelů při tvorbě nových zákonů. Chceme více vtáhnout veřejnost do přípravy zákonů. Nyní zpracováváme takzvaný institut námitek, který umožní, aby se daná věc při určitém počtu námitek projednávala s těmi občany, kteří dané námitky vyslovili. Pokud navrhovatel dané námitky nevezme v potaz, bude nutné, aby se s nimi vypořádal, a aby zdůvodnil, proč je nepřijal,“ vysvětluje ministr spravedlnosti svou představu.
ČERPEJTE JEDNODUŠE
Jaká další témata ještě může „hrát“ současný kabinet? Svaz průmyslu a dopravy by rád viděl na stole jako prioritní záležitosti zvýšení efektivity výkonu státní správy, posun účinnosti zákoníku práce či zjednodušení čerpání prostředků z evropských fondů. „Naše představy o budoucím podnikatelském prostředí v České republice se z devadesáti procent shodují,“ tvrdí ministr průmyslu a obchodu Martin Říman.
Zástupci podnikatelské sféry uvítali zejména záměr ministra zjednodušit systém čerpání prostředků z evropských fondů. „Stávající systém je neefektivní a nepřehledný. Vydal jsem již pokyny pro snížení počtu operačních programů ze stávajících jedenácti na pět. Dojde rovněž ke zpřehlednění celého systému a k redukci administrativní zátěže spojené s čerpáním prostředků z programů. Hlavní důraz nového uspořádání bude kladen na dopravní infrastrukturu, výzkum, vývoj a inovace, konkurenceschopnost české ekonomiky, vzdělávání a ekologii,“ doplnil Říman.
SKEPTIČTÍ ANALYTICI
A jak vidí šance na prosazení výše zmíněného oslovení analytici? Co lze podle nich za krátkou dobu reálně prosadit? Analytik Raiffeisenbank Aleš Michl vidí šance Topolánkova kabinetu jen v některých oblastech. „Za klíčové věci, které se dají stihnout za relativně krátkou dobu, považuji čtyři následující: Prosazení stropů na sociální a zdravotní pojištění ve výši trojnásobku průměrné mzdy, tak jako to je obvyklé všude v Evropě, jen ne u nás. Tvrdě vyžadovat pokrok v realizaci projektu jednotného kontaktního místa pro podnikatele s jediným formulářem. Neodložit projekt registru dlužníků, aby podnikatel neztrácel čas s papírováním ohledně bezdlužnosti. A využít unijní fondy, zvýšit informovat podnikatelů o nich a zjednodušit jejich čerpání,“ míní bankovní expert.
„Vše nasvědčuje tomu, že k žádným velkým změnám nedojde. Topolánkův kabinet jako své cíle stanovil sestavení rozpočtu na rok 2007, přípravu na předčasné volby, na předsednictví ČR v Unii a přípravné kroky pro reformy penzijního systému. Tato vláda tedy žádné velké reformy vzhledem k dočasnému mandátu neplánuje,“ říká analytik společnosti Atlantik finanční trhy Petr Sklenář. „Kvůli předchozí shodě s ČSSD asi dojde k odsunutí platnosti nového zákona o nemocenském pojištění, ale jakékoliv škrty či změny v sociální oblasti nejsou v současnosti v parlamentu průchozí,“ uzavírá Sklenář.
NÁVRHY JEDNOTLIVÝCH MINISTRŮ
Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu:
- audit administrativních a zákonných povinností
- zlepšení činnosti Centrálních registračních míst
- změna systému investičních pobídek
Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti:
- zjednodušení formulářů u obchodních rejstříků
- urychlení soudních řízení
- legislativní audit
- zapojení veřejnosti do tvorby legislativního procesu
Vlastimil Tlustý, ministr financí:
- zřízení centrálního místa pro platby státu
- snížení daní
- odložení registračních pokladen
- zrušení minimálního základu daně
- zřízení horké daňové linky na ministerstvu financí
Petr Gandalovič, ministr pro místní rozvoj
- analýza úzkých míst dotačních programů
- příprava jednodušších podmínek pro jejich čerpání
- částečná reorganizace ministerstva
Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví
- analýza vyhlášek, které vydal jeho předchůdce
David Rath
- jednání o budoucnosti drobných výdejen léků
- prověrka lékařských licencí vydaných za Ratha
HORKÁ LINKA NA FINANCE
Úplnou novinkou z dílny ministra financí Vlastimila Tlustého je návrh na zřízení „horké linky“, která by měla fungovat v nejbližších dnech na MF, kde by úředníci odpovídali daňovým poplatníkům na nejběžnější dotazy z oblasti daní. „To by měl být takový první krůček k postupnému zavádění všeobecné editační povinnosti,“ vysvětluje ministr.
LANGER CHCE PRIVATIZOVAT POŠTU
Nová vláda zřejmě transformuje Českou poštu na akciovou společnost a poté zahájí její privatizaci. Vyplývá to z vyjádřeni nového ministra vnitra a informatiky Ivana Langera. „Cesta transformace na akciovou společnost a její privatizace je cestou správnou a v tomto smyslu chci navázat na práci, kterou v této oblasti udělalo ministerstvo informatiky,“ řekl při přebírání rezortu informatiky. Časový horizont privatizace nedokázal určit. Česká pošta v současnosti zaměstnává přes 38 tisíc lidí v 3400 pobočkách a má roční tržby kolem 18 miliard korun. Zisk se loni pohyboval kolem 670 milionů.
NA PENZIJNÍ REFORMU ASI NEBUDE ČAS
Penzijní reformu bude pro vládu s omezeným mandátem obtížné začít. „Může však připravit koncepci třípilířového systému. Tedy omezit objem peněz, který plyne do průběžného systému. A zavést fondy, kam by šla část příspěvků na sociální pojištění,“ říká hlavní ekonom Citibank Miroslav Plojhar. „Je tu však dost otázek k dořešení, např. jaká část příspěvků do fondů by byla povinná či do čeho by směly penzijní fondy investovat. Osobně předpokládám, že příspěvky budou povinné, a ve výši poloviny současného příspěvku do penzijního systému,“ míní.
