O prodeji dvacetimiliardového balíku pohledávek rozhodne vláda
Všichni tři zájemci (GE Capital, Goldman Sachs/Flow East a Lone Star/EPIC) o pilotní portfolio pohledávek Konsolidační banky (KoB) v nominální hodnotě přes 20 miliard korun jsou podle informací, které získal týdeník EURO, ochotni zaplatit jen přibližně pět procent. Vzhledem k tomu, že představa Konsolidační banky se pohybovala kolem patnácti procent, jde o velké rozčarování. Nabízený balík obsahuje 514 pohledávek za 292 klienty a týdeník EURO ho má k dispozici (EURO 2/2001). Ať to přiklepne vláda! Přesto bankovní rada KoB vybrala nejlepší nabídku, nicméně dozorčí rada – zřejmě kvůli chybějící politické odvaze položit na stůl kontrakt s tak malou výtěžností – rozhodla, že ministr financí Pavel Mertlík ponese materiál do vlády a nechá si jej ministry posvětit. Nebude to tedy rozhodnutí Mertlíka, ale celého kabinetu. Konečný verdikt má padnout do 15. února. Týdeník EURO má nepotvrzené informace, že Mertlíkovi se nejvíce zamlouvala nabídka americké společnosti GE Capital. Bohužel ani se zástupci této firmy se nám nepodařilo spojit. „Jestliže tři na sobě kompletně nezávislé investiční instituce, které Konsolidační banka označila za subjekty nejvyšší kvality s celosvětovou reputací v oboru, ocenily nabízený balík zhruba stejně, stát si musí uvědomit smutnou realitu, že výnosy z prodeje jej zklamou, řekl týdeníku EURO nejmenovaný investiční bankéř. Náměstek ministra financí Ladislav Zelinka, který má značné zkušenosti se správou špatných aktiv, v rozhovoru pro týdeník EURO upozorňuje, že nabízená cena neznamená skutečnou hodnotu aktiv, ale je nižší o cenu zdrojů, které musí kupující získat na trhu, o jeho náklady a ziskovou marži. To, že bylo vládě svěřeno rozhodování, zda bude nějaká nabídka akceptovaná, zdůvodňuje Zelinka skutečností, že nejde pouze o bankovní transakci. Celá akce bude mít makroekonomický dopad, protože ovlivní například pohled světových investorů na hodnotu českých pohledávek. Říká, že nabízená cena je mírně vyšší než jinými zdroji uváděných pět procent. Férová cena. Konsolidační banka nemá stanoven minimální výnos, který z prodeje prvního balíku očekává. Nicméně má hodnocení nezávislého auditora PricewaterhouseCoopers, který u každé pohledávky stanovil takzvanou fair value. O konkrétním odhadu této auditorské firmy však relevantní informace nejsou k dispozici. Vláda v této situaci má tři možnosti: celý proces zastavit, hlasovat pro zájemce, kterého vybrala Konsolidační banka, anebo jít cestou vytvoření joint–venture s některými zájemci. Náměstek Zelinka uvádí, že do vlády jde doporučení dozorčí rady balík pohledávek neprodat hned, ale využít založení joint–-venture s vítězem soutěže. Ten by zaplatil zálohu a s Konsolidační bankou by se potom rozdělil o skutečný realizovaný výnos. Ten však nemusí být vyšší než nabídka na přímý prodej. Poslední varianta by mohla být politicky vysvětlována tak, že se tržní ohodnocení těchto vybraných aktiv nepromítne okamžitě na celé portfolio Konsolidační banky. Že by špatný mix? Nízká nabídka byla podle informací týdeníku EURO z trhu ovlivněna dvěma aspekty. Ačkoliv současný náměstek a budoucí ředitel KoB Ladislav Řezníček tvrdil, že „první pilotní balík špatných úvěrů je průřez celým portfoliem Konsolidační banky , znalci pohledávek mají za to, že „jde o nejhorší úvěry, co v bance jsou . Pokud je to pravda, tak Konsolidační banka nejspíše udělala při sestavení nabízeného balíku zásadní chybu. „Balík pohledávek odráží složitou dobu první fáze transformace se všemi známými negativními atributy té doby. Existují informace, že při sestavení pilotního balíku byla ze strany Konsolidační banky snaha udělat malý vzorek celého portfolia pohledávek. Je–li tomu tak, to nevím, protože jediný, kdo zná všechny pohledávky, je Konsolidační banka. Je třeba si ale počkat na to, jak bude vypadat průběh pilotního balíku, a od toho se bude odvíjet rychlost a masivnost dalších kroků, řekl v rozhovoru pro týdeník EURO Alois Míka, náměstek generálního ředitele společnosti EPIC, která je součástí konsorcia Lone Star. Hůř než v Koreji. „Jsou to většinou šest sedm let staré mrtvé úvěry, které se těžko dají aktivovat. Otázka je, zda by se Konsolidační banka nemohla o ně lépe starat, uvedl zdroj z bankovních kruhů. Tvrdí, že jak Komerční banka, tak Česká spořitelna tyto aktiva „pravděpodobně spravovaly s větší péčí řádného hospodáře . Druhým důvodem nízké ceny je stav české justice. Odborníci z trhu soudí, že kdyby v České republice fungoval soudní systém, výtěžnost nabízených pohledávek by byla dvakrát až třikrát vyšší. Kdyby soudní systém fungoval, na zpeněžení pohledávek by údajně stačilo půl roku, možná o něco více. Ale v České republice takový proces většinou trvá dva až tři roky a ten, kdo pohledávky řeší, prý každý rok diskontuje 25 procenty z ceny. „Kdyby vláda a státní úředníci uměli lépe počítat, tak by věnovali jednu dvě miliardy na modernizaci soudnictví, aby obchodní soudy fungovaly. Najednou by zjistili, že výnosnost pohledávek bude nesrovnatelně vyšší, tvrdí nejmenovaný bankéř. „Pokud vím, se současným stavem české justice počítali všichni zájemci. Právním aspektům jsme věnovali mimořádnou pozornost, vycházeli jsme z úvah renomovaných právních kanceláří, tvrdí Míka ze společnosti EPIC. Nicméně dodává, že vymáhání pohledávek v České republice má podobné rysy jako například v Jižní Koreji. Míka tento případ uvádí proto, že experti Lone Star mají velké zkušenosti právě s korejskými podniky. „EPIC je vybral právě proto, že mnoho odborníků Lone Star má dlouhodobé zkušenosti s jihokorejskými úvěry. Ale i Lone Star je toho názoru, že právní řád v Jižní Koreji je lepší než v České republice z hlediska postavení věřitelů, říká Míka. Ziegler je optimista. Generální ředitel Konsolidační banky Kamil Ziegler uvádí, že první balík se v Jižní Koreji prodal za čtrnáct procent. „Za dva roky se podařilo asi čtrnáctý balík v pořadí prodat za 55 procent. Diskutovalo se o tom, že se na začátku inkasovalo málo. Teprve v průběhu dvou let se však vytvořil trh s pohledávkami. A více se začalo vydělávat jen díky němu, řekl Ziegler v rozhovoru pro deník Právo. Je tedy pravděpodobné, že až se časem zlepší stav justice i v Čské republice, a investoři se přesvědčí o tom, že je možné na českých pohledávkách dobře vydělávat, bude se dařit rozprodávat aktiva Konsolidační banky za zřetelně více než pět procent.
