D e v i z o v é k o n v e r z e
Jestliže se v dohledné době splní předpověď výrazného poklesu kursu koruny, při včasném nákupu většího množství marek by na něm bylo možné dobře vydělat.
Devizové konverze, kdy se v jednoduchém, či složitém řetězci operací směňuje jedna měna za jinou s cílem dosáhnout při návratu k původní měně zisku, patří k tradičním druhům finančních spekulací. Rizika jsou obvykle velmi vysoká. Dalším specifickým rysem devizových konverzí je potřeba operovat s většími částkami a nutnost aktivně se obchodům průběžně věnovat, pokud ovšem nepatříme k opravdovým finančním velikánům s dobrým technickým zázemím. Procento výnosnosti bývá obvykle malé, mnohdy je však dosaženo během několika týdnů, či dokonce jen dnů, takže v přepočtu na rok může jít o velmi vysoká čísla. Vysoký samozřejmě může být nejen zisk, nýbrž i ztráta.
Pro devizové konverze se často používají souběžné účty na několik různých měn, my však pro tuto chvíli zůstaňme raději u jednoduchého schématu koruna - německá marka. Zavedení eura od 1. ledna 1999 pomiňme, protože marka ještě existovat nepřestane, pouze její kurs se bude odvozovat od nové měny, na níž naopak německá ekonomika bude mít rozhodující vliv. Klíčovým úkolem devizového spekulanta je při takovéto jednoduché variantě odhadnout budoucí vývoj kursu koruny k marce a vystihnout správný moment směny tam a zpět. To však není vůbec jednoduché.
Připomeňme například zcela opodstatněná očekávání z přelomu loňského a letošního roku a pak znovu kolem parlamentních voleb před prázdninami, že koruna skončí na konci roku 1999 někde kolem 19,40 a možná i více za marku, tedy na zhruba stejné úrovni jako v prosinci 1998. Tak se to tehdy, a to i z pohledu České národní banky, prostě jevilo. Skutečnost ovšem zatím je z řady důvodů, kterým se často věnujeme v jiných rubrikách, zcela jiná. Ve středu 11. listopadu, kdy jsme psali tento článek, byla marka podle kursu ČNB za 17,53 Kč. Jako poměrně čerstvý příklad značné nejistoty můžeme uvést odhady, které dělá renomovaná Citibank a jež lze nalézt i na jejích stránkách v internetu. Tento americký finanční ústav s dceřinou společností v Praze ve své předpovědi pro září vystihl poměrně přesně pokles kursu koruny v tomto měsíci, ale později její výrazné posílení v říjnu se mu odhadnout nepovedlo. Pro určitou orientaci je však třeba takovýmto předpovědím věnovat pozornost, zejména pak jejich delším horizontům, a doplňovat si je o průběžné vlastní či další poznatky odjinud. Jestliže Citibank a řada podobných důvěryhodných institucí počítají v horizontu několika měsíců s výrazným oslabením koruny a zároveň strážkyně koruny Česká národní banka vyjádří názor, že koruna si nynější sílu nemůže udržet, což se právě nedávno stalo, je tu velká pravděpodobnost poklesu jejího kursu a odůvodněná rozumná možnost vsadit na to vlastní peníze. Kurs na své delší cestě vzhůru nebo dolů přitom obvykle absolvuje několik výraznějších výkyvů, které atraktivitu případné úspěšné devizové konverze velmi zvyšují.
Předpokládejme například, že koruna oslabí ze 17,50 na 18,20 za marku během jednoho měsíce, obdobně, jak se to konkrétně stalo přibližně v září. Do akce vrhneme část volných osobních peněz, řekněme 150 000 korun, za něž nakoupíme orientačně 8570 marek. Jestliže úvaha vyjde, budeme mít za měsíc při zpětné konverzi teoreticky téměř o šest tisíc korun neboli o čtyři procenta více. Teoreticky proto, že musíme odečíst bankovní poplatky a také částku, o níž přijdeme nižším úročením marek než korun. Poplatky v jednotlivých bankách jsou rozdílné. Jestliže ale budeme uvažovat, že už máme korunový a markový účet například u Komerční banky, její sazebník uvádí pro převod z korunového na devizový účet poplatek jedno procento, minimálně však 30 a maximálně 1000 korun. Při převodu zpět půjde rovněž o jedno procento, minimálně však o 50 a maximálně o 500 korun. S naší částkou 150 tisíc korun bychom konkrétně zaplatili dohromady 1500 Kč, o něž je třeba uvedený teoretický zisk 6000 snížit na 4500, a tím také výnosové procento ze čtyř na tři procenta. Při částce 90 tisíc korun by byly poplatky relativně nevýhodnější a zhoršily by nám konečný výnos operace, což dobře ukazuje potřebu poměrně vysoké vstupní investice.
Nesmíme ale zapomenout na úrokovou ztrátu, protože koruny jsou nyní úročeny výrazně lépe než marky, v nichž náš kapitál bude měsíc ležet. Konkrétně by šlo přibližně o 910 korun, které je třeba odečíst od 4500, takže bychom dostali zisk 3590 Kč, respektive výnos 2,4 procenta.
Jestli je to hodně, anebo málo, to nám napoví srovnání s měsíčním termínovaným vkladem 150 000 korun, z něhož bychom měli v KB 1175 korun, což je v přepočtu tak 0,8 procenta. Naše devizová konverze by tedy byla za uvedených předpokladů jednoznačně úspěšná a přinesla by třikrát více než termínovaný vklad.
