Čeští investoři mají dobrou reputaci, ale opatrnost je na místě
O atraktivitě ukrajinského trhu pro české podnikatele není třeba pochybovat. Uvědomuje si to i česká vláda, která chce výrazně rozvíjet obchodní spolupráci s Kyjevem. V rámci exportní strategie na období 2006 až 2010 patří Ukrajina k prioritním zemím z postsovětských republik. Češi jsou na zdejším dynamicky se rozvíjejícím trhu vnímáni dobře, jazyková bariéra navíc není velká. Přesto není snadné v této východoevropské zemi se 47 miliony obyvateli uspět. Zaznělo to i předminulý týden na setkání s názvem Podnikání na Ukrajině, které uspořádalo vydavatelství Euronews. Ukrajinské prostředí totiž pro české i jiné zahraniční investory skýtá mnohá rizika. Říká se, že štěstí přeje připraveným, a v případě snah „dobýt“ Ukrajinu to platí obzvlášť.
Příležitost díky Fotbalu
Jak hned v úvodním slovu zmínil český velvyslanec na Ukrajině Jaroslav Bašta, není to jednoduché teritorium. Připomíná mu tuzemské podnikatelské prostředí v první polovině devadesátých let. Na druhé straně Bašta vnímá pozitivní vývoj česko-ukrajinských obchodních vztahů a v porovnání s Ruskem je „dynamika exportu na Ukrajinu vyšší přes nesrovnatelně méně vynaložených prostředků“.
Komplexní obrázek o zahraničních investicích na Ukrajině načrtl náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner. Přímé zahraniční investice od vzniku samostatné Ukrajiny (1991) do poloviny roku 2007 činily 24,1 miliardy dolarů (550 dolarů na obyvatele). Většina směřovala do potravinářského průmyslu, zpracování zemědělských výrobků, obchodních sítí, strojírenství, dopravy a spojů. Nejvýznamnější byla opětovná privatizace metalurgického podniku Krivorožstali společností Mittal ve výši 4,4 miliardy dolarů. Nejvyšší podíl na těchto investicích mají USA, Kypr, Velká Británie, Britské Panenské ostrovy, Nizozemsko a Německo. Oficiální podíl Ruska nepřesahuje několik procent – peníze od Rusů tam plynou z daňových rájů. Čeští podnikatelé mají dle ministerstva průmyslu a obchodu zájem zejména o spolupráci s Doněckou a Dněpropetrovskou oblastí.
„V současnosti neexistuje ucelený systém investičních pobídek,“ zmínil Hüner jeden z problémů, který znesnadňuje podnikání na Ukrajině. Šancí na velké zakázky v regionu se ovšem nabízí celá řada, mimo jiné v souvislosti s evropským šampionátem ve fotbale, který bude Ukrajina spolupořádat v roce 2012. Ve hře jsou investice za 23,6 miliardy dolarů, z toho stát poskytne jen 3,32 miliardy. O jaké příležitosti jde? Výstavba a rekonstrukce silničních tahů, letišť, stadionů, hotelů a další infrastruktura.
ÚSKALÍ CELÁ ŘADA
Kde vidí problémy s podnikáním na Ukrajině pozvaní řečníci, kteří mají s tamním prostředím osobní zkušenosti? „Domluva je složitá, ale Ukrajinci s Čechy spolupracují rádi. Využijme toho. Máme zde rozhodně větší šance než v Rusku.“ Tak lze shrnout dvouleté poznatky Jiřího Kubáta, člena představenstva stavební společnosti CIAS. Přes dva roky v Kyjevě funguje i advokátní kancelář Peterka & Partners, jež nabízí právní služby českým investorům. Šéfka zdejší pobočky Monika Šimůnková Hošková upozornila například na to, že v oblasti nemovitostí platí na Ukrajině velmi roztříštěné právní předpisy, jež si často protiřečí. Před složitostí místního daňového systému a účetnictví zase varovala Jana Vasilenková, výkonná ředitelka firmy Accace, která se specializuje na tuto problematiku ve střední a východní Evropě.
Jevgenij Jevstafjev, ředitel zastoupení ukrajinské banky Forum v ČR, nabídl vedle informací o organizaci exportního financování docela optimistický pohled na nynější ukrajinskou politicko-ekonomickou situaci. Podnikání na Ukrajině je prý dle Jevstafjeva čím dál méně ovlivňováno děním na politické scéně. A dokládal to na příkladu bankovního sektoru, kde již 47 finančních ústavů ze 176 vlastní západní banky. To je podle ukrajinského finančníka pozitivní signál, že se Ukrajina hýbe správným směrem. Velvyslanec Bašta, který si dovolil s Jevstafjevem polemizovat, reagoval přáním, aby Ukrajina úspěšně pokračovala v přejímání pravidel, která jsou v (západní) Evropě obvyklá.
Jistě k tomu napomůže i chystaný letošní vstup Ukrajinců do Světové obchodní organizace (WTO). S budoucím členem WTO také již odstartovala jednání Evropská unie o zóně volného obchodu, což by mělo být i jedním z horkých témat českého předsednictví EU v roce 2009.
Česká republika má obchodní styky s Ukrajinou ošetřeny dvěma hlavními smlouvami. Od roku 1995 platí Dohoda o podpoře a ochraně investic, která je právě ve fázi renegociace, aby zajistila větší ochranu českých investic. Dále je to Dohoda o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňových úniků v oboru daní z příjmů a majetku (platí od dubna 1999). Podnikatelům na ukrajinský trh pomáhá státní agentura CzechTrade. Z projevu vedoucí regionálního týmu CzechTrade Jany Brzoňové vyplynulo několik důležitých bodů, na které by žádný adept podnikání na Ukrajině neměl zapomenout: být perfektně připraven (na všechno), vědět dopředu, čím se chci zabývat, a také respektovat odlišnosti. V neposlední řadě je užitečné se obrátit na CzechTrade, který může nasměrovat firmu tak, aby zbytečně neztrácela čas.
Tabulka
Makroekonomické ukazatele Ukrajiny (v procentech)
2001* 2002* 2003* 2004* 2005* 2006*
Růst HDP 9,2* 5,2* 9,4* 11,7* 2,6* 6,5*
HDP/osobu* * 785* 883* 1040* 1340* 1716* 1860*
Inflace 6,1* -0,6* 8,2* 12,3* 10,3* 9,1*
Nezaměstnanost 10,9* 9,6* 9,1* 8,6* 7,2* 4,6*
* v dolarech
Pramen: CzechTrade
Tabulka
Obchod ČR-Ukrajina (v mil. Kč)
2006* 2007* 2007/2006 (v procentech)
Vývoz 21 653* 24 097* 11,3*
Dovoz 14 741* 14 163*-3,9
Obrat 36 394* 38 260*5,1
Bilance 6 912* 9 934* 43,7
Pramen: ministerstvo průmyslu a obchodu
