Ministr financí Eduard Janota potvrdil, že pokud Lotyšsko přijme finanční pomoc od České republiky, půjde maximálně o sto milionů eur (2,6 miliardy korun). Původně přitom poslanci schválili dvojnásobnou sumu. Jenže to bylo už v loňském roce, kdy také mělo Česko poslat prvních sto milionů eur. Oba státy se ale nakonec nedohodly. „Už je to pasé. Mělo to být poskytnuto loni, a nyní by tak byla potřeba novela příslušného zákona,“ vysvětluje Janota, proč namísto původních dvou set milionů eur hodlá Lotyšsku poslat jen polovinu.
Česko tak zatím nepřispělo do balíku mezinárodní finanční pomoci, kterou získalo krizí zmítané Lotyšsko, ani korunou. Ministr financí tvrdí, že nyní poslal Lotyšsku návrh smlouvy a podmínky poskytnutí úvěru na zmiňovaných sto milionů eur. „Zatím ještě nereagovali,“ dodal. Půjčka by měla být splatná do sedmi let, a to s dvouletým odkladem, jak to bylo plánováno původně. V žádném případě prý nepůjde o bezúročnou půjčku. „Lotyšsko nám samozřejmě uhradí veškeré úroky, které my za vydané dluhopisy zaplatíme. Za sedm let nám bude splacena jistina včetně nákladů, jež budeme mít s vydáním dluhopisů a s dluhovou službou. Z pohledu těchto sedmi let je tato operace neutrální a nezvyšuje státní dluh ani o korunu,“ stojí v oficiálním prohlášení ministerstva financí.
Lotyšsko požádalo o zahraniční finanční pomoc už v roce 2008. Kvůli potížím s veřejnými financemi a poklesu ekonomiky nebylo schopné financovat svůj dluh vydáním nových dluhopisů na kapitálovém trhu.
