Máme i nejaderné scénáře, tvrdí šéf ČEZ
Vedení firmy ČEZ v loňském roce rozhodlo o modernizaci a výstavbě části zdrojů na hnědé uhlí. Generální ředitel společnosti Martin Roman tvrdí, že jednotlivé scénáře týkající se nahrazení zbytku dosluhujících elektráren jsou velmi komplikovanými predikcemi se stovkami neznámých. „Předpokládám, že finální verzi oznámíme někdy v polovině roku. Pro ČEZ je strašně důležité, jaké dá Brusel alokace emisí na druhé období, což by měl oznámit ještě letos. Objem emisních povolenek je pro nás jedním z posledních vstupů pro další úvahy, z čeho obnovit dosluhující zdroje. Z jedné tuny uhlí vyrobíte megawatthodinu elektřiny a spotřebujete zhruba jednu povolenku. Elektřinu prodáme v průměru za 35 eur, zatímco povolenka stojí 27 eur,“ vypočítává.
EURO: Povolenky ale zatím spíš prodáváte, loni za miliardu korun, takže máte docela velkou rezervu…. ROMAN: Naše výroba bude logicky stoupat s tím, jak roste spotřeba elektřiny v České republice. Ano, dnes máme přebytek povolenek, ale to neznamená, že jej budeme mít za tři roky. Počítáme s poměrně zásadním navýšením výroby.
EURO: Uvažujete v každém scénáři, který propočítáváte, i s výstavbou nového jaderného zdroje nebo dostavbou Temelína? ROMAN: To určitě ne. Samozřejmě existují i nejaderné plány.
EURO: Osobně jste toho názoru, že se česká energetika obejde bez nové jaderné elektrárny? ROMAN: Vy si myslíte, že evropská energetika se v budoucnu obejde bez jaderných zdrojů? Vše má spoustu neznámých. I když se nám logicky může zdát, že výstavba jaderného zdroje je samozřejmá, nechceme oznámit naše rozhodnutí dříve, než budeme mít všechny scénáře spočteny.
EURO: Pro výstavbu nové jaderné elektrárny asi ani není vhodná politická situace. Přece jen od spuštění Temelína uběhla poměrně krátká doba. ROMAN: V první fázi řekneme, co je dobré pro ČEZ, a pak uvidíme, jaká bude politická reakce. Samozřejmě politici mohou souhlasit, nebo naopak nemusí. Mají prostředky, jak tomu zabránit. Zatím jsme ale neřekli, jakou variantu obnovy zdrojů považujeme za správnou. Stále na tom pracujeme a nechceme zveřejnit verzi, kterou logicky můžeme považovat za nejvhodnější, ale nemáme ji podloženou konkrétními čísly.
EURO: Pokud ale spočítáme cenu povolenek, tak jaderná elektrárna je v porovnání s dalšími možnostmi ekonomicky nejvýhodnější. ROMAN: Pokud by ale byly povolenky zrušeny, pak se jadernou elektrárnu postavit nevyplatí.
EURO: Zrušení emisních povolenek je ale málo pravděpodobné… ROMAN: Je a není. Rovněž si myslím, že spíš zrušeny nebudou. Evropská komise dala na stůl obrovský balík peněz, a ti, kteří na něm dnes plně participují, velcí hráči jako Electricité de France, nebudou mít zájem, aby byly povolenky zrušeny.
EURO: Loni na prodeji povolenek vydělal ČEZ zhruba miliardu korun, kolik to bude letos? ROMAN: Záleží na mnoha faktorech, ceně povolenky, spolehlivosti Temelína, jaká bude zima, zda krutá, nebo mírná. Letošní zima byla tak studená, že jsme určitě spálili víc uhlí, než jsme původně odhadovali. Takže záleží na mnoha faktorech, a ať bych nyní uvedl jakékoliv číslo, nebylo by správné.
EURO: Chystá se novela energetického zákona. Jaké změny chce ČEZ oproti současnému znění legislativy prosadit? ROMAN: Vím, co v zákoně nechceme. Aby se energetické společnosti staly objektem něčího osobního zájmu nebo rozmařilosti.
EURO: Můžete být konkrétnější? ROMAN: Když si někdo usmyslí, že se mu sloup elektrického vedení na jeho pozemku nelíbí a chce jej dát pryč. Jenže tyhle dráty někde vést musí. Nesmí vzniknout taková legislativa, která povede k mnohaletým sporům. Někdo tvrdí, já ten sloup nechci, ale neřekne, kam jej dát. Samozřejmě můžeme všechna vedení zakopat do země, ale je to desetkrát nákladnější a elektřina by zdražila řádově pětinásobně. Pak tady ovšem neuvidíme žádný drát, všechno bude krásně pod zemí. Nevím, zda chceme přesně tohle.
EURO: Takže navrhujete něco ve stylu vyvlastňování pozemků při stavbách, které jsou v zájmu státu? ROMAN: Státním zájmem je, aby byl všude dostatek elektřiny. Jde o spekulanty, kteří si takový pozemek koupí a pak vás vydírají a chtějí výpalné za to, že na něm povolí výstavbu vedení. Tomu by měla novela energetického zákona zamezit. Samozřejmě mohou být případy, a těch nebude mnoho, kdy můžete někomu způsobit osobní újmu.
EURO: ČEZ již někdo takhle vydírá? ROMAN: Tohle je spíš záležitostí ČEPS. Nová vedení se ale určitě nestavějí tak rychle, jak ČEZ plánuje obnovu zdrojů. V některých oblastech starosti máme, třeba ve šluknovském výběžku. Tady se připravuje průmyslová zóna a je nutné posílit rozvod elektřiny. Každá z místních obcí však má své vlastní zájmy a ČEZ pak má problémy se na takové území s vedením dostat. Oblast je bez jakéhokoliv dalšího rozvoje, protože tam není možno postavit nové továrny. Musí se najít systém, aby zájmy některé obce nepodvazovaly souseda.
EURO: Některé energetické firmy kritizují energetickou koncepci, kterou chystá Evropská unie. Prý neodpovídá aktuálnímu vývoji v oboru. ROMAN: Požadavky Evropské unie v mnohém podporujeme, třeba zřídit jednotný liberalizovaný energetický trh. ČEZ určitě není firma, která by chtěla těžit z lokálního monopolu, ale naopak se chce pohybovat v čistě tržním prostředí. Česká republika na rozdíl od mnoha zemí staré evropské patnáctky plně liberalizovala trh, takže my nejsme ti, na koho Evropská komise hřímá. Nevidím moc věcí, které by nám mohla Evropská komise v oblasti elektroenergetiky vytknout, jsme spíše ten vzorný žák, a to jak ČEZ, tak Česká republika.
EURO: Má cenu tímto způsobem trhy vůbec liberalizovat? Hrozí nedostatek elektřiny a za několik let každý, kdo bude schopen vyrobit proud, jej bez problémů i prodá. ROMAN: To je samozřejmě další hledisko. Nedostatek elektřiny sice bude, ale i tak má smysl trh liberalizovat. V některých státech sice může být nedostatek elektrické energie, v některých naopak přebytek. Pro celou Evropu by mohlo být prospěšné, aby se z ní stal takový měděný vodivý talíř a aby teoreticky mohl výrobce ze Španělska prodávat elektřinu třeba do severního Polska. K tomu je ovšem daleko. Co se však Evropské unii nedaří, je boj s těmi největšími hříšníky, především firmami, které ovládají páteřní sítě pro přenos elektřiny v Německu. Léta marně voláme po tom, aby investovaly obrovské peníze, které získávají za přenos elektřiny, do posílení přeshraničních kapacit, což by posílilo energetickou bezpečnost v EU a přispělo k větší liberalizaci trhu. Evropská komise uznává, že nedostatek přeshraničních kapacit pro obchodníky je jeden z největších problémů Evropy. Pokud by se tento nedostatek odstranil, zlevní se elektřina v celé Evropě.
EURO: O kolik? ROMAN: Přesné zlevnění nelze spočítat, ale určitě by to byl velký přínos pro zákazníky. Poplatky za přenos někdy představují více než padesát procent z ceny elektřiny. To jsou samozřejmě extrémy. Když třeba do Německa teče megawatthodina elektřiny za cenu přesahující 150 eur, stojí profily přes sto eur. U nejlevnějších ročních cen zaplatíme v průměru kolem dvanácti eur jen za přenos elektřiny. To je samozřejmě strašlivé, to jsou peníze, které by mohli ušetřit koneční zákazníci, a místo nich je kasírují přenosovky. Myslím si, že by Evropská unie měla zakročit mnohem tvrději, primárně vůči německým firmám, které vlastní přenosové soustavy, protože se vůbec nepokoušejí o liberalizaci trhu. Hlavně to jsou společnosti, které ovládají nejen výrobu, ale i přenos a distribuci. Samozřejmě že pak nemají dvakrát velký zájem na tom, aby se něco změnilo.
EURO: Blíží se parlamentní volby a v souvislosti s očekávanými politickými změnami se opět začalo spekulovat i o výměně ve vedení ČEZ… ROMAN: Stát má v ČEZ zhruba 67 procent akcií. To znamená, že stát rozhodne, zda je spokojen s tím, jak management řídí firmu. To je jeho zcela relevantní právo.
EURO: Nemůžete ale popřít, že post generálního ředitele ČEZ je i politická funkce. ROMAN: Ano, rozhodují o něm politici. Výhoda ČEZ nicméně je, že jde o natolik velkou firmu, že v každém případě musí být souzena i dle reálného výkonu. Prostě to není jen politická pozice. ČEZ je nadnárodní, velmi zisková firma, která je dnes již posuzována i jako nadnárodní hráč.
EURO: Někteří vaši bývalí kolegové z polostátních firem si často stěžovali, že před volbami je vyvíjen na jejich společnosti vyšší tlak, aby sponzorovaly různé akce, které pak využívali politici z vládnoucí strany v předvolebních kampaních. Zaznamenal jste něco podobného i v ČEZ? ROMAN: Žádný zvláštní tlak nevnímám. ČEZ je obecně obrovským filantropem, jsme největším dárcem a partnerem sportu a kultury. Že si pak politici nad takovými akcemi berou záštitu, je jasné. To se děje všude ve světě.
EURO: Takže pokud se porovnají výdaje ČEZ na takové akce za poslední roky s obdobím před letošními volbami, žádný velký skok ve výdajích není? ROMAN: Ne.
EURO: S jak velkými prostředky do akvizic a výstavby nových zdrojů počítá vedení ČEZ v nejbližších deseti až patnácti letech? ROMAN: Určitě to jsou gigantická čísla, když vše sečteme dohromady, bavíme se o stovkách miliard korun. ČEZ je nesmírně silnou a ziskovou společností s velmi robustním cash flow a zároveň jednou z nejméně zadlužených firem z oboru. Část peněz na investice si vygenerujeme sami, navíc máme velký prostor více se zadlužit. Malé zadlužení je špatné pro naše akcionáře, protože pálíte jejich drahé peníze a nemícháte je s těmi levnými financemi z bank.
EURO: ČEZ je aktivní při akvizicích na Balkáně a ve střední a východní Evropě. Stále častěji se však objevují informace, že vyhledáváte vhodné příležitosti i v zemích bývalého SSSR. ROMAN: Překvapilo mě, že naši akcionáři o toto teritorium velmi stojí. Byl jsem trošku skeptický, jak zareagují třeba na naše angažmá na Ukrajině. Naprostá většina akcionářů však říká: To jsou trhy, kde máte komparativní výhodu a které znáte, tam běžte, tam čekáme růst.
EURO: Jste aktivní i v Rusku? ROMAN: Tady jsme se zúčastnili tendru na výstavbu plynové elektrárny s dlouhodobými kontrakty dodávek pro Moskvu. Nevrháme se však po hlavě do Ruska, nekupujeme každou teplárnu, která nám přijde pod ruku. Je to velmi selektivní proces a jsme dvakrát obezřetnější než kdekoliv jinde, protože to je trh, který je velmi zajímavý, a zároveň také rizikový. Z operací v Rusku chceme získat větší výnos než z aktivit v jiných regionech, rovněž jsme v analýzách rizik dvakrát pečlivější než kdekoliv jinde. V první fázi by měly být naše aktivity v blízkosti Moskvy a Petrohradu, to jsou dva specifické regiony, které se hodně vymykají vnímání Ruska jako celku.
EURO: Energetika je v posledních letech jedním z nejziskovějších oborů. A zřejmě bude i nadále, poptávka po elektřině roste, co se vyrobí, to se i prodá. Lze v tomto oboru vůbec prodělat? ROMAN: Samozřejmě že ano. Stačí se podívat na vývoj v sousedním Německu. Průměrná cena za megawatthodinu elektřiny se pohybuje kolem 58 eur, za rok to však bude levnější a ten následující ještě více. Křivka padá dolů a neodhadnu, kde se zastaví. Energetika je bohužel cyklické odvětví. Před několika lety se v Německu liberalizoval trh a tamní ceny výrazně klesly, pod úroveň výrobních nákladů a nikdo neinvestoval. Posledních pět let se v Evropě nepostavily téměř žádné nové zdroje, elektřiny začíná být nedostatek a její ceny opět rostly. V Německu jsou již na takové úrovni, od které se vyplatí stavět nové zdroje. Nyní tam probíhá brutální boom, zdaleka nevybudují všechno, co mají v plánu, protože nebudou mít dostatečné stavební kapacity. Nastane hon, každý si musí zablokovat firmy na výrobu technologií, třeba kotlů. Začne se horečně stavět, a pak se zase může klidně stát, že se nových kapacit postaví víc, než je potřeba. Kapacita instalovaných zdrojů převýší poptávku a ceny opět klesnou.
EURO: Nedávno ČEZ ovládl Severočeské doly, máte stále zájem i o koupi Mostecké uhelné společnosti? ROMAN: Samozřejmě že nás stále zajímá, co se bude dít s Mosteckou uhelnou. Pokud se bude prodávat, pečlivě budeme náš další postup analyzovat. Dnes ale nemáme žádný plán, jako třeba že když současní vlastníci hnědouhelné firmy udělají A, tak my B.
EURO: Mosteckou uhelnou ale může koupit někdo z oboru, aby mohl v Česku začít stavět nové elektrárny, které by pak konkurovaly produkci ČEZ. ROMAN: Pro nás není rozhodující, zda bude, či nebude konkurovat elektrárnám ČEZ, ale serióznost nového vlastníka. Podepsali jsme s Mosteckou uhelnou společností rámcovou smlouvu o dodávkách uhlí zhruba do roku 2050 a chceme, aby byla v budoucnu dodržena.
EURO: Ministři vlády premiéra Zemana před několika lety tvrdili, že stát musí svůj vliv v ČEZ využít k tomu, aby ceny elektřiny pro firmy zůstaly na nízké úrovni, a tím byla zajištěna větší konkurenceschopnost jejich produkce na zahraničních trzích. Ceny však od té doby výrazně vzrostly. ROMAN: Pokud se podíváte, jaký byl v té době rozdíl cen elektřiny mezi Českem a Německem, garantuji vám, že dnes je několikanásobně větší. Tehdy jsme se možná bavili o pěti, deseti procentech a dnes o sedmdesáti. Tedy o průměrné ceně 35 eur za megawatthodinu v Česku versus osmapadesát eur v Německu.
