Vladimír Škoda si umanul vyjet vyhlédnutý vrchol a vydal se strmým lesním průsekem uprostřed noci vzhůru. Všechna kola v záběru, plný výkon přenášený nejsilnějším převodem. V jednom místě, kdy už příď čněla k černé obloze jako svíce, se auto začalo sunout na stranu.
Hrozba převrácení a nekonečné řady kotoulů do údolí dramaticky rostla. Záchranu skýtal jedině strom, o který se džíp opřel blatníkem. Ale co dál. Po průzkumu a podložení jednoho kola kusem padlého kmenu se za cenu celého orvaného boku džíp odlepil od stromu a znovu zamířil tvrdohlavě k vrcholu! Konečně se přes něj přehoupla přední kola. A stop! Zadní náprava už se na vrchol nedostala. Nešlo to ani nahoru, ani vycouvat. Po otočení v maximálním náklonu, který vypadal, že popírá fyzikální zákony, se auto vydalo kalupem přímo dolů. Šílený sjezd vedl lesem. Bylo jen sázkou do loterie, kdy se stromy před autem nerozestoupí dostatečně a jedinou pomocí bude vrtulník. Ale i tentokrát to džípu se zpoceným Škodou za volantem vyšlo.
