Nynější světové zásoby ropy by vydržely asi čtyřicet let
PRAHA (mtc) - Cena ropy nadále poroste, a to nikoli kvůli nenasytným šejkům kartelu zemí produkujících ropu OPEC, ale vinou stále se zvyšující světové poptávky. Ovšem růst poptávky i ceny ropy odpovídají vývoji u mnoha dalších surovin, například u mědi, olova a zinku,“ říká analytik nerostných surovin ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Kavina. „V posledních třech letech prudce rostou nejen ceny ropy a dalších palivoenergetických surovin, jako je zemní plyn a uhlí, ale také zlata, platiny, mědi, olova či zinku. Růst cen je dán růstem mladých a velmi lidnatých ekonomik. Zejména Číny, Indie, Indonésie a Brazílie, ale také třeba dynamicky se rozvíjejícího se Vietnamu,“ připomíná Kavina.
V roce 2004 přesáhla denní celosvětová těžba ropy přesáhla v 80 milionů barelů, zatímco o deset let dříve to bylo jen 67 milionů barelů. Ověřené celosvětové zásoby ropy uvádí ročenka British Petroleum Statistical Review of World Energy 2005 ve výši přibližně 1200 miliard barelů, což při současné spotřebě představuje zásoby na čtyřicet let. Vzhledem k pravidelnému celosvětovému růstu spotřeby o několik procent ročně je zřejmé, že tyto zásoby nevystačí ani na ohlášených čtyřicet let.
Životnost zásob v různých nalezištích se ale velmi podstatně liší. Americké, mexické, kanadské či evropské zdroje budou při současném tempu těžby vyčerpané do deseti až patnácti let. Ruské zásoby, které jsou nyní pro Českou republiku klíčové, protože dvě třetiny v Česku spotřebovávané ropy má svůj původ v Rusku, by vystačily na dvacet let. Naopak Saúdská Arábie, Libye a Venezuela mají zásoby na 70 let, Kazachstán na 80, Írán na 90 a Irák, Kuvajt a Spojené arabské emiráty mohou současným tempem těžit ještě více než sto let.
Ne všichni odborníci ale souhlasí s těmito statistickými závěry. Optimisté věří v technický pokrok, který povede k objevování dalších ložisek i ke schopnosti těžit zásoby dosud netěžitelné. Patří mezi ně patří i geolog Juraj Franců z Akademie věd ČR. Tvrdí, že v posledních patnácti letech lidstvo dospělo k podstatně detailnějšímu poznání, proč a jak ropa vznikala, takže ji nyní může lépe vyhledávat. Navíc ji lze již těžit nejen ze svislých, ale i z vodorovných vrtů. „Jsem optimista, pokud jde o další objemy ropy z šelfových území oceánů, například z vod západní Afriky,“ říká také geolog Franců.
Pesimisté se naopak obávají, že uváděné zásoby ropy mohou být v mnoha případech nadhodnocené a že modernizace třetího světa, spojená s prudkým ekonomickým růstem, povede k dalšímu růstu spotřeby ropy. A tím i k nepříjemnému urychlení okamžiku, kdy bude definitivně vyčerpána. Varovný je v tomto kontextu údaj, že průměrný obyvatel Číny spotřebuje ročně desetkrát méně ropy než obyvatel Spojených států a přitom je Čína již nyní druhým největším konzumentem ropy na světě. Ještě dramatičtější rozdíl je mezi USA a Indií. Američan spotřebuje třicetkrát více ropy než Ind.
Spojené státy pohltí 24,9 procenta celosvětové produkce ropy, Čína 8,2 procenta, Japonsko 6,4 procenta, Rusko 3,4 procenta, Německo 3,3 procenta a Indie 3,2 procenta. Jakmile se spotřeba přepočtená na jednoho obyvatele začne v Číně a Indii blížit spotřebě v USA, nebo alespoň spotřebě v Evropě, bude po všech ověřených i neověřených zdrojích. „Přesně před rokem byla založena Organizace zemí dovážejících ropu. Tento „antiopec“ sdružuje řadu zemí s různými režimy, jako třeba Čínu, Jižní Koreu a Indii. Je zřejmé, že v budoucnu budou vznikat právě takové aliance. Zemí, které mají nerostné suroviny, versus zemí, které je potřebují. Ještě moje generace se dožije momentu, kdy se zásoby ropy povážlivě ztenčí. Asi to nebude klidné období,“ předpovídá Kavina .
Světové zásoby zemního plynu jsou v porovnání s ropou (na 67 let) a zejména uhlí (na 164 let) dlouhodobější. To je jeden z důvodů, proč se svět začíná od plynových elektráren navracet k uhelným (EURO 4/ 2006).
Box:
Spotřeba a těžba ropy v Česku
Česká republika disponuje omezenými zdroji ropy na jižní Moravě. Přestože Moravské naftové doly v posledních letech výrazně zvyšují těžbu (ze 168 tisíc tun na 310 tisíc tun v roce 2003), stále pokrývá jen minimální část, méně než pět procent republikové spotřeby.
Rostoucí cena dovážené ropy proto výrazně ovlivňuje českou zahraniční obchodní bilanci. Údaje ministerstva průmyslu a obchodu říkají, že v letech 1998 až 1999 Česko importovalo ročně ropu za dvacet miliard korun a v následujících pěti letech za třicet až čtyřicet miliard korun. Za jedenáct měsíců loňského roku (prosincová data ještě nejsou k dispozici) již částka dosáhla více než šedesáti miliard korun.
