Byl by to pozoruhodný experiment na lidech, kdy by daňová politika začala silně motivovat k domácí výrobě kořalek uvolněním zákazů a současným nemalým zdražením alkoholu v obchodech. To jsou ale paradoxy, pane Vaněk.
Ještěže máme ty tradiční zlaté české ručičky, takže nebezpečné patoky, které jsou příkladem nezvládnuté alkoholové politiky, u nás nejspíše nehrozí.
Při čtení potíží, s nimiž se nyní potýká London Clearing House, člověka napadne, co to ti aktéři brexitu asi pijí, když důsledky jejich způsobu vzájemného vypořádání poškodí všechny strany, které služeb úctyhodné a 130 let fungující instituce využívají, a závodí se jen o to, kdo na tom bude hůře.
Nějaký pohárek ale bude třeba polknout i v případě plánů na spojování pravice, které se v poslední době osnují už nejen v hlavách politologů a komentátorů.
Zkušeností, jak podobná spojenectví fungují, či spíše nefungují, je v moderní české historii poměrně dostatek. Nakolik historické zkušenosti dokážou překonat konsenzuální osobnosti, které se nyní sešly v čele potenciálních spojenců? Odpověď není úplně pesimistická.
Co je naopak velmi pesimistické, je pohled na fungování Světové obchodní organizace.
Schopnost řešit obchodní spory silně připomíná český postup dostavby Temelína. Lze se pak divit výhružkám Trumpovy administrativy na všechny strany a tomu, že se po Číňanech budeme muset nějak rozhodovat i my v Evropě?
Podivit se zato můžeme nové knize Alana Greenspana Kapitalismus v Americe. Oslava kapitalismu a volného trhu není momentálně moc v módě už ani ve Spojených státech. Když se do toho opře mnohaletý a oslavovaný guvernér Fedu, stojí to jistě za zaznamenání.
Zvláště když se zrovna on vrací k rakouským klasikům a zdroj bohatství nachází v kreativní destrukci, které ve své guvernérské funkci moc prostoru k působení nenechal.
Bylo to jeho vedení Fedu, které velmi úspěšně snižováním úrokových sazeb žehlilo hospodářský cyklus na počátku století po jihoasijské krizi a prasknutí dotcom bubliny. Nebýt té jistoty, že každému investorovi a bance nakonec ten Fed zadek zachrání snížením sazeb a kreativní destrukce se ho nedotkne, možná by ta hypoteční bublina v roce 2008 nebyla tak nafouknutá a důsledky jejího prasknutí nebyly tak ničivé. 9
O autorovi| Pavel Páral, paralp@mf.cz
