ZVOLIT TU NEJVÝHODNĚJŠÍ POJIŠŤOVNU JE SICE TŘEBA S PŘEDSTIHEM, ALE POKUD KLIENT NESTIHL PODAT VÝPOVĚĎ SMLOUVY V ZÁKONEM STANOVENÉ LHŮTĚ ŠESTI TÝDNŮ PŘED VYPRŠENÍM POJISTNÉHO OBDOBÍ, JEŠTĚ NENÍ NIC ZTRACENO.
Pojišťovny totiž letos opět hrály svoji oblíbenou hru „na schovávanou“ a tajily konkrétní sazby až do poslední chvíle. Cíl je jasný - neposkytnout klientovi prostor ke změně pojišťovny. Jenomže tím si na sebe vlastně upletly bič. Riskovat to mohly, protože si to málokterý provozovatel vozidla uvědomuje. Povinné ručení je definováno zákonem. Ale každá pojišťovna si určuje svoje vlastní „všeobecné pojistné podmínky“ (VPP). A právě v těch mají vlastně všechny pojišťovny (plus minus obdobným textem) uvedeno, že „Pojistitel má právo (.) upravit ke dni splatnosti výši sazeb povinného ručení na následující pojistné období. Nově stanovenou výši pojistného je pojistitel povinen písemně sdělit pojistníkovi nejpozději 6-8 týdnů před splatností.“ A to i letos některé pojišťovny nesplnily. VPP dále shodně uvádějí, že pojistník (tedy vlastník nebo provozovatel vozidla) může s novou sazbou vyjádřit písemně nesouhlas. Pojišťovnu od pojišťovny se však liší lhůty, kdy tak má učinit. Nejkratší lhůtou však je jeden měsíc do splatnosti pojistného, což většinou bývá 1. leden. Znamená to, že nesouhlas lze vyjádřit nejpozději 30. listopadu. Některé pojišťovny nesouhlas považují za výpověď smlouvy, jiné se domnívají, že v takovém případě pojistná smlouva trvá, ale za stejných podmínek jako v roce 2003, tedy i za stejnou pojistnou sazbu. Vzhledem k velkým rozdílům v pojistných sazbách však stojí za to riskovat menší spor s pojišťovnou. Podle informací Profitu bylo v minulosti kolem sazeb a placení povinného ručení soudních sporů minimum a ani jeden nevyhrála pojišťovna.
