Jak MMF ústy své šéfky tvrdí, jen v uplynulých měsících
bylo ze strany zemí G20 a několika dalších států na záchranu celosvětového
hospodářství vydáno přes 11 bilionů dolarů. Navzdory tomu byla však zmíněná
instituce nucena upravit svůj ekonomický výhled na tento i příští rok, a to
směrem ryze negativním. Podle jejího aktuálního odhadu by se globální
hospodářství mělo letos propadnout celkem o 4,9 procenta, přičemž v roce 2021
lze očekávat, že zotavení nebude tak výrazné, jak se zprvu očekávalo.
„Ještě nemáme vyhráno,“ napsala Georgievová podle agentury Reuters na svém blogu jen pár dní před plánovaným online mítinkem ministrů financí a guvernérů národních bank zemí skupiny G20.
Mezi hlavní rizika, která v příštích měsících světové ekonomice
hrozí, zařadila mimo jiné nástup další velké vlny koronavirové nákazy, jež by
si vyžádal opětovné zavádění karanténních opatření, cenovou volatilitu
jednotlivých komodit, rostoucí protekcionismus a politickou nestabilitu.
Také poukázala na fakt, že během letošního března a dubna
bylo v některých zemích mnohdy i nenávratně zrušeno více pracovních míst,
než kolik jich zde vzniklo od konce předchozí finanční krize, jež zachvátila
svět na přelomu první a druhé dekády jednadvacátého století.
Nepolevovat a vytrvat
Aby se všem těmto hrozbám předešlo, musejí centrální bankéři
podle výkonné ředitelky MMF nadále pumpovat do ekonomiky peníze a umět zavčas zareagovat
na neustále se vyvíjející situaci:
„Monetární politika by se měla nedále přizpůsobovat, a to zejména tam, kde hospodářská výkonnost významně zaostává a kde je inflace pod stanoveným cílem, což je během této krize případ mnoha zemí.“
Očekávaný slabší růst v nadcházejícím roce pak vedoucím představitelům MMF dělá starost především proto, že se tak zvyšují šance na případnou dezinflaci (zpomalující se růst spotřebitelských cen) a potenciálně i prodlužuje doba s nízkými úrokovými sazbami. To by dle jejich odhadů mohlo negativně ovlivnit finanční stabilitu a dluhovou udržitelnost.