Před koncem roku vyslala Poslanecká sněmovna dvě zprávy. Tou dobrou je, že Česko nebude mít příští rok rozpočtové provizorium, které by zemi vrhlo do velké nejistoty.
Autor: ČTK
Tou špatnou, že díky levici bude deficit státního rozpočtu v době pokračující ekonomické recese o miliardy vyšší, než předkládala vláda.
Vláda Jana Fischera ve sněmovně tvrdě narazila na neprůstřelnou zeď sociálních demokratů, komunistů a několika dalších poslanců. Levice rozbila na padrť Janotův úsporný balíček, na kterém se před pár týdny po těžkých jednáních politických stran nakonec dohodla, i už schválené parametry státního rozpočtu. Výdaje i deficit budou vyšší nejméně o dvanáct miliard korun.
Dluh státu – více než bilion korun, který dnes tvoří 35 procent hrubého domácího produktu – stoupne během příštího roku na 40 procent.
„Mám trochu pocit marnosti, pro mě to je memento, že jakékoli pokusy bude velmi komplikované prosadit. Pokud budu na Ministerstvu financí, už si větší ambice nedávám,“ prohlásil ministr financí Eduard Janota. Z toho je jasné, že úřednická vláda, pokud vůbec v této podobě ještě u vesla zůstane, rezignuje na všechny další pokusy, které by zlepšily stav státních financí. Jako opařený vypadal po mnohahodinovém maratónu, jehož výsledkem je podle odborníků rozpočtový paskvil, i premiér Jan Fischer. „Budeme to ve vládě hodnotit, pak se budeme rozhodovat, jak dál pokračovat,“ řekl. O demisi nemluvil, ale již pár dní předtím prohlásil, že „demisí se nehrozí, ale demise se podává“.
Paroubek nedrží slovo
Předseda ČSSD Jiří Paroubek tak jen znovu potvrdil, že žádné dohody nerespektuje. Sociálním demokratům padají volební preference, a tak se rozhodli rozdávat peníze daňových poplatníků některým skupinám, které v posledních dnech vyšly do ulic – zemědělcům a státním zaměstnancům. Peníze na sociální služby, které chtěl ministr financí posílit v rámci rozpočtu, sebrali z peněz určených na důchody a nemocenské. Budoucí vláda se tak bude potýkat s problémem, že příští rok na podzim dojdou prostředky na penze i nemocenskou.
Osud Fischerovy vlády je nejistý**
Sociální demokraty od jejich předvolebního populismu neodradila ani hrozba, že občanští demokraté nepodpoří zákon o státním rozpočtu, pokud budou zvýšené výdaje schváleny. Naopak poslanci Strany zelených nechtěli riskovat, že státu bude hrozit rozpočtové provizorium, a vzdali se zachování současné výše platů ve školství. Malá strana, pro kterou je dnes důležitý každý voličský hlas, tak na rozdíl od sociálních demokratů dala přednost veřejnému zájmu před stranickým. Neschválení státního rozpočtu totiž skutečně hrozilo, pokud by se ODS postavila proti. Komunisté, byť pro vyšší výdaje ruku spolu s ČSSD zvedli, celý rozpočet odmítli podpořit, i když je poslanci ODS vyzývali, aby se přihlásili k odpovědnosti.
Jiřího Paroubka v boji za voličské hlasy nezastavilo ani varování ministra financí Eduarda Janoty, který prohlásil, že pokud státní rozpočet nebude schválen, on již nový připravovat nebude. Když sociální demokraté s komunisty prosadili navzdory nesouhlasu ODS a TOP 09 razantní změny, zahnali občanské demokraty do kouta. ODS se musela rozhodnout, zda splní své slovo, postaví se proti změněnému rozpočtu a bude riskovat rozpočtové provizorium, které by Česko uvrhlo do ekonomické nejistoty a poškodilo by jeho obraz v zahraničí, nebo umožní jeho schválení a vystaví se kritice, že ustupuje levici. Po apelu premiéra Jana Fischera, který vyzval poslance ODS a TOP 09, aby zvážili důsledky neschválení státního rozpočtu, se občanští demokraté rozhodli nezúčastnit se hlasování a umožnili rozpočet schválit. TOP 09 hlasovala proti rozpočtu, v němž podle jejího místopředsedy Miroslava Kalouska „nezůstal z Janotova balíčku kámen na kameni“, a kritizovala ODS, že se „nevzepřela populismu a nechala se vydírat“.
Otázkou zůstává, jaký závěr z neúspěchu vyvodí ministr financí a celá Fischerova vláda, která své záměry ve sněmovně neprosadila. Občanští demokraté označili výsledek za zpochybnění její práce a prohlásili, že se i oni budou muset zamyslet nad tím, zda má úřednický kabinet smysl, když ve skutečnosti vládnou socialisté s komunisty. A zřejmě se utvrdili v tom, že stejná situace by nastala, kdyby po květnových volbách vstoupili s ČSSD do velké koalice.