První říjnové dny roku 1993 patří dodnes do jedné z nejtemnějších kapitol v historii amerických speciálních sil. V prašných ulicích somálského Mogadiša tehdy padlo osmnáct špičkově vycvičených vojáků a dalších 73 jich bylo zraněno. Povstalecké milice sestřelily i dva americké vrtulníky, pilot Michael Durant se na jedenáct dní dostal do zajetí.
Zpackaná operace pak přiměla americké velitele a stratégy, aby ze Somálska nepromyšleně stáhli své vojáky, přestože zemí stále zmítal velký chaos. „Nemůžete dosáhnout výsledku, když nechápete, jaký má být. I kvůli okolnostem zůstala řada věcí otevřená,“ krčí rameny sám Durant. Právě špatně naplánovaná a ještě hůř provedená akce v Mogadišu je jedním ze střípků, které později daly dohromady dnešní krize afrického kontinentu a Blízkého východu.
Bez vody a bez jídla
Bezpečnost tam ovšem nezhoršují jen neustálé boje a občanské války v nejrůznějším stupni vývoje. Miliony lidí stále víc ohrožuje stoupající teplota, rozšiřování pouští, nedostatek jídla i vody nebo všudypřítomná korupce.
Evropská unie a Severoatlantická aliance proto do oblasti investují každý rok stovky milionů dolarů. „V regionech jako západní Sahel či Africký roh, kde se situace nelepší, je klíčová podpora good governance tak, aby dlouhodobě nedocházelo k posilování migračních tlaků do Evropy,“ popisuje Jakub Landovský, náměstek ministryně obrany.
Přečtěte si komentář ke konci prezidenta Zimbabwe Mugabeho:
Comrade Bob Mugabe - velmi opožděný podzim patriarchy
EU se proto zaměřuje na prevenci konfliktů, nelegální migrace či potírání teroristických hrozeb nejen v Somálsku, ale i Středoafrické republice, Mali, Nigeru nebo Libyi. NATO kromě jiného dlouhodobě pomáhá se vznikem a výcvikem mezinárodní jednotky African Standby Force. Ta se po roce 2000 začala budovat, aby země Africké unie dokázaly bezpečnostní hrozby a bující konflikty hasit samy. Ozbrojená síla čítající patnáct tisíc vojáků může v případě hrozící genocidy nebo války zasáhnout během čtrnácti dnů.
Členské země Severoatlantické aliance se zapojují i do námořních protipirátských operací a působily například i v Dárfúru. Sám Landovský, který na českém ministerstvu obrany vede sekci obranné politiky a strategie, považuje za největší bezpečnostní hrozbu směřující z Afriky do Evropy prolínání zhroucených států a džihádistů. „Z dlouhodobého hlediska je to potenciální neschopnost některých afrických států naplnit potřeby vlastního obyvatelstva, což v kombinaci s nestabilitou a environmentálními problémy může vést k obrovské demografické krizi, před kterou varují mnohé mezinárodní organizace,“ říká Landovský.
Čtěte: Fitness aplikace odhalila základnu CIA a ohrozila vojáky. Nejen americké
Český příspěvek
A co na „černém kontinentu“ dělá Česká republika? Co se týče vojenské pomoci, příslušníci armády působí pod hlavičkou EU v Mali, kde cvičí tamější ozbrojené síly a chrání velitelství mise. Loni stála tato operace ministerstvo obrany zhruba 90 milionů. V zemi bojuje i česká vojenská elita z 601. skupiny speciálních sil. Ať už jako součást mise OSN MINUSMA, nebo pod jiným velením. Akce speciálů jsou však jako všude jinde ve světě tajné.
Tohle je smartphone. Češi učí Afričany farmařit podle aplikace
Několik desítek milionů korun chce letos Praha poslat do oblasti širšího Sahelu a severní Afriky pro humanitární účely a vylepšení uprchlických táborů. I tato pomoc má jediný cíl. Zpomalit migraci.
Jak vidno, ani čtvrtstoletí po sestřelení vrtulníku Black Hawk pilota Michaela Duranta nad Mogadišem, se situace nezklidnila. Západní armády se už do Afriky neženou, ale kontinent a jeho obyvatele sužuje mnoho problémů. A to ve výsledku ohrožuje celou Evropu.
Dále čtěte:
