Andrej Babiš nadělil Čechům vánoční dárek. A to rovnou dárek za „osm tisíc miliard korun“. Normální člověk by nejspíš řekl za osm bilionů, ale jak známo, čeština pana premiéra nikdy nebyla úplně bezchybná. Anebo mu číslovkový hybrid doporučili marketingoví poradci. Osm tisíc miliard může možná někomu znít lépe než „pouhých“ osm bilionů. Řeč je samozřejmě o tolik oslavovaném národním investičním plánů (NIP).
Nechme však stranou lingvistické disputace, to je totiž nejmenší problém dokumentu. Ten hlavní je, že premiér si s výběrem dárku evidentně velkou hlavu nedělal. Navíc nejde jen o nadílku pod letošní stromeček, ale pod stromečky dalších třiceti let a premiér ho zaplatil úvěrem, který si vzal na nás, obdarované.
Potřebuje Česko národní investiční plán na 30 let?
Jen namátkou: třeba zaměstnanci Státní energetické inspekce budou jistě rádi, že jim premiér nadělil rekonstrukci sídla spočívající ve snížení energetické náročnosti budovy. Zvlášť když stěžejním úkolem úřadu je dohled nad energetickou efektivitou jiných. A to by bylo, aby se těch 119 milionů korun v jakémsi dotačním programu nenašlo. Respektive najít musí, když má být rekonstrukce podle plánu hotová do konce letošního roku.
Bohulibé je i to, že premiér hodlá investovat do zabezpečení nebezpečného radioaktivního odpadu. Na vytipovaní vhodné lokality pro stavbu hlubinného úložiště má jít 3,7 miliardy korun. Tedy mělo jít, termín realizace totiž plán nastavuje pro rok 2015. Dnes však máme o vhodné lokalitě stejně málo jasno, jako před čtyřmi lety.
O investičním plánu čtěte více: Národní investiční plán obsahuje projekty za osm bilionů korun, prioritou doprava
Tedy něco se přeci jen posunulo. Stát stihl upřesnit náklady na jaderný odpad a vyčíslit je ne na 3,7, ale na 225 miliard korun. Dobrá zpráva je, že financování je v podstatě zajištěno, veškeré náklady spojené s odpadem se už léta hradí z jaderného účtu, na který podle zákona platí jeho producenti.
K čemu tedy ale jaderný odpad do investičního plánu zahrnovat? Snad aby ho premiér mohl započítat do částky 675 miliard korun, na které podle něj přijde Česko uhlíková neutralita a částka tak vypadla hrozivěji. Nyní víme, odkud se číslo vzalo. Jak se k němu autoři dopracovali, se však ani v NIP nedočteme nic.
Na rozdíl od jaderného odpadu není vůbec jasné, kdo zaplatí jednu z vůbec největších položek, tedy výstavbu nových bloků v Dukovanech a Temelíně v hodnotě 160 miliard korun za kus. V Dukovanech by mohl třeba něco přispět Jihomoravský kraj, když se tam podle dokumentu jaderná elektrárna nachází. To jistě překvapilo četné jaderné patrioty z Vysočiny.
Narodni Investicni Plan CR 2020 2050 by Euro.cz on Scribd
Premiér ale nemyslel jen na lidi, ale i na zvířátka. Počítá například s tím, že do takzvaného nákazového fondu nasype Česko 45 miliard korun. Dalších téměř 38,5 miliardy půjde na lepší životní podmínky krav, prasat a slepic. Připomeňme, že na tyto peníze si nedávno posvítil Nejvyšší kontrolní úřad a jeho zjištění nebyla pěkná. Doposud utracených pět miliard se naprosto minulo účinkem a skončilo neznámo kde.
A tak bychom mohli pokračovat. NIP není ničím jiným než bez ladu a skladu sestaveným soupisem náhodně sebraných dat. Není divu, že Babiš nechtěl slavný dokument tak dlouho dát z ruky. Před vánočními svátky se k tomu přeci jen osmělil. Zřejmě ho k tomu vedla víra, že radost z vánočních dárků obvykle spolehlivě pokazí až první splátka spotřebitelského úvěru po Novém roce.
Čtěte další texty Jana Brože
