Za rostoucí oblibou domácího vaření není zájem o vysokou kulinárii, nýbrž tíživá ekonomická situace
Hubené roky ekonomické a finanční krize ještě nekončí, přičemž Čechy donutily stále častěji vařit doma.
A to přestože nevalná kvalita tuzemských potravin se stala jistým folklorem. Šetříme, neutrácíme, nakupujeme pokud možno levněji. Nejen kvůli tomu se v posledních letech přiostřuje boj o cenu. Navíc do reklamy na potraviny se investuje stále více peněz. Vydělá na pokrizovém tažení zákazník?
Z Čechů se stává národ kuchařů a kulinářů.
Tak lze jednoduše přeložit průzkumy veřejnosti z poslední doby. I když to může znít lichotivě, opak je částečně pravdou. Přestože tuzemsko stejně jako před lety zahraničí zasáhl trend domácího vaření, převažujícím důvodem postávání u plotny je zatím spíše ekonomická situace. Jak vyplývá z průzkumů, lidé stále více šetří, a proto víc než kdy jindy vaří doma.
OBěD Z DOMOVA Například rozsáhlá analýza firmy LMC říká, že více než polovina lidí nechodí v práci na oběd. Jídlo si totiž nosí z domova, přestože většina z nich dostává od zaměstnavatele stravenky. Důvod je jasný - pomoci rodinnému rozpočtu. To jen dokresluje další z průzkumů, který tvrdí, že 82 procent Čechů se při nakupování potravin řídí zásadně cenou. Podle agentury STEM/MARK jsou potraviny druhou nejzásadnější položkou rodinných rozpočtů. V průměru lidé utratí měsíčně za jídlo na osobu dva tisíce korun.
Nejvíce jsou na cenu citliví senioři, pro které tvoří výdaje na stravu i dvě třetiny jejich příjmů.
Přestože statistiky mohou působit téměř zdrcujícím dojmem, který jen dokreslují časté skandály s nekvalitními potravinami, v nemalé míře vyrobenými v Polsku, má kulinářská euforie i svoji pozitivní stránku. Tu lze s nadsázkou označit jako jídelní tsunami. Vaří se totiž úplně všude - nejen doma, ale hlavně v televizi, dokonce i v hlavních zprávách, na soukromých kurzech, v časopisech, kuchařky se vydávají jak na běžícím pásu a rovněž je tu mánie po farmářských trzích. Což nahrává novým projektům.
A to nejen nastupujícím bytovým restauracím, Česko se například dočká vůbec svého prvního televizního kanálu, který bude zaměřen jen a pouze na vaření a zdravý životní styl. Nepůjde o převzatý zahraniční formát, ale převážně o lokální produkci.
Food Channel bude od závěru letošního roku vysílat celoplošně a 24 hodin denně.
Většinu svého obsahu bude natáčet v Praze a na Slovensku.
Proč právě nyní kulinářský kanál, a ještě lokalizovaný v Česku? Za odpovědí je nutné zamířit do Velké Británie, odkud pochází investor chystaného Food Channelu. Britové totiž již obdobný kanál představili ve Skandinávii, jedná se o Nordic Life Food se sídlem ve Finsku, který se rovněž věnuje lokální kuchyni a životosprávě. Právě Nordic Life Food potvrdil, že i přes mezinárodní popularitu vybraných kuchařských celebrit (jako například Jamie Oliver či Nigella Lawsonová) lidé stojí zejména o lokalizovanou produkci a preferují hlavně místní kuchaře a kulinářské celebrity.
KDO NA TOM VYDĚLÁ?
Pokud se bude u nás brzy vařit ještě více, kdo bude na emancipaci českých kuchyní profitovat? Vydělat by měl především zákazník. Nejenže je již dlouho patrný tlak na cenu, jak od obchodních řetězců, tak od samotných výrobců.
Ze statistik zaměřených na výdaje za reklamu v tuzemských médiích vyplývá, že výsledky jsou v posledních letech značně kolísavé. Loni firmy do reklamy nalily dokonce méně peněz, meziročně trh poklesl o dvě procenta.
Proti tomuto však jde potravinářský segment.
Výdaje v této oblasti reklamy dlouhodobě rostou. Navíc jídlo a potraviny patří do top deseti kategorií, za které inzerenti nejvíce v tuzemsku utrácejí. Zatímco podle údajů analytické společnosti Admosphere utratily širokosortimentní prodejny a řetězce s převahou potravin za reklamu v roce 2010 více než 2,27 miliardy korun, loni už to bylo 2,78 miliardy korun (navýšení v průběhu let o 22 procent). Obdobný růst byl zaznamenán i u reklamy na kakao, čokoládu a cukrovinky. Před čtyřmi lety přinesla takto zaměřená reklama mediálnímu trhu 1,14 miliardy korun, loni už to bylo 1,64 miliardy (růst dokonce o necelých 44 procent).
Výhledy navíc naznačují, že tento trend bude pokračovat. Vydělat by na něm měl především spotřebitel. Pokud by se ukázalo, že kola ekonomiky nadále drhnou, ještě více se přiostří tlak na nižší, lákavější a příznivější ceny a zvýhodněné nabídky. V korunovém souboji jde zejména o zákazníka a jeho peněženku. V hubených letech si totiž dobře rozmyslí, kde ji otevře.
Pokud by se ukázalo, že kola ekonomiky nadále drhnou, ještě více se přiostří tlak na nižší, lákavější a příznivější ceny a zvýhodněné nabídky.
REKLAMA NA JÍDLO ROSTE Srovnání ceníkové hodnoty reklamního prostoru u potravinového zboží (v mld. Kč)
*přesná data za rok 2012 za vybrané segmenty nejsou známa, celkově však reklamní trh stagnoval Zdroj: Admosphere
O autorovi| ERIKA LUZSICZA * ředitelka mediální společnosti Axocom
