Každé dítě je velká individualita - neměli bychom ho do ničeho nutit, říká MUDr. Zuzana Urbanová Doc. MUDr. Zuzana Urbanová, CSc., pracuje na Klinice dětského a dorostového lékařství v Praze. Je dětskou kardioložkou a zabývá se prevencí rizikových faktorů aterosklerózy od dětského věku.
Každé dítě je velká individualita - neměli bychom ho do ničeho nutit, říká MUDr. Zuzana Urbanová
Doc. MUDr. Zuzana Urbanová, CSc., pracuje na Klinice dětského a dorostového lékařství v Praze. Je dětskou kardioložkou a zabývá se prevencí rizikových faktorů aterosklerózy od dětského věku. Vede ambulanci pro poruchu metabolizmu tuků. Je členkou Evropské společnosti pro aterosklerózu a Pracovní skupiny pro preventivní kardiologii. Je také členkou Fóra zdravé výživy.
Dá se s dítětem v oblasti výživy zacházet jako s „malým dospělým“?
Dítě není v žádném případě malý dospělý. Čím je menší, tím více speciální přístup k výživě vyžaduje. Dětský zažívací sytém i psychika teprve poznávají nové druhy potravin. Také nároky na složení a pestrost výživy jsou úplně jiné než u dospělého. Je těžké určit přesnou hranici, kdy můžeme z hlediska stravy mluvit o dospělosti - každé dítě je velká individualita. V podstatě od jednoho roku může dítě jíst vše, co dospělý, pokud to nebude příliš slané a pálivé.
Které potraviny či jídla z „dospěláckého“ jídelníčku jsou pro děti naprosto nevhodné?
Opět záleží na věku dítěte. U kojenců do 7 měsíců věku se snažíme nepřidávat do stravy potraviny, které obsahují lepek (moučné výrobky). Kojenci a batolata by neměli jíst potraviny příliš slané, pálivé a s vysokým obsahem živočišných tuků. U starších dětí by měly opět v jídelníčku převládat rostlinné tuky.
Mají maminky sledovat, jaké množství jídla jejich dítě sní a případně ho začít omezovat?
Maminky by se samozřejmě měly zajímat, co jejich dítě jí a jaké množství, i v případě, že se stravují ve škole. Vše je samozřejmě nutné dělat rozumně a opatrně, abychom v dítěti nevzbudili pocit, že je neustále hlídané a omezované. Pokud maminka zjistí, že se děťátko začne zakulacovat (kritické období je kolem 5 let), může nenápadně změnit skladbu jídelníčku dítěte, omezit hlavně sladkosti a sladké pití, dokud není dítě obézní.
Jak vypadá vyvážený dětský jídelníček?
Mojí zásadou je, že jídelníček má být především pestrý. Tím zaručíme dítěti přísun všech živin, které potřebuje. Jakékoliv dietní omezování nebo způsoby alternativní výživy by měly být pod kontrolou dětského lékaře. V zásadě by měla být energetická denní potřeba zajištěna z 55 % uhlovodany, 30 % tuky (z toho jen 10 % živočišnými) a 15 % bílkovinami. Cholesterolu by děti měly sníst maximálně v průměru 300 mg denně. To v praxi znamená, že ve skladbě denního jídelníčku by mělo převažovat celozrnné pečivo a tmavý chleba, nízkotučné mléčné výrobky, z masa drůbeží, králičí a ryby, z uzenin šunka, z příloh brambory, rýže a těstoviny, hodně ovoce a zeleniny. Omezit sladkosti, především čokoládu a sušenky.
Co dělat s dítětem, které odmítá většinu zeleniny a luštěnin
Jsem přesvědčena, že když si dá maminka práci, najde vhodnou formu, jak dítěti nenápadně zeleninu nebo luštěniny nabídnout. Dítě by se nemělo v žádném případě nutit. Nejhorší situace je, když maminka prohlásí: Jez, vždyť je to strašně zdravé. Dítě, dokonce i když potravinu jí poprvé, získá dojem, že všechno, co je zdravé, je také nechutné. Jemu tak vyrobíme nechutenství a sobě velký problém.
Jak zareagovat, když školní dítě podléhá reklamě na sladké nápoje a rychlé občerstvení a rodiče nemají možnost celý den kontrolovat, co jí?
Reklamy jsou velkým problémem. Děti jim podléhají mnohem víc, než dospělí a výrobci to vědí. Rozumné je tyto provozovny dítěti zcela nezakázat. Bylo by to pro něj o to lákavější a stejně bychom tak jeho návštěvám nezabránili. Ale chutný jídelníček doma a rozumný příklad po čase dítěti ukáží, že se dají peníze utratit za lepší věci.
