Podle většiny manažerů bychom jadernou energetiku měli podporovat
Souhlasíte s prezidentem Václavem Klausem, že by se měly budovat nové jaderné elektrárny?
- Ano 82 %
- Ne 9 %
- Nevím 9 %
Prezident Václav Klaus v slavnostním projevu k 28. říjnu nepřímo vyzval k rozvoji jaderné energetiky. Konkrétně prohlásil: „Elektrickou energii potřebujeme a potřebovat budeme. Vyrábět ji můžeme jen s těmi zdroji, které máme k dispozici a jež jsou ekonomicky únosné. Jaderná energetika k nim patří.“ Souhlasí s ním 82 procent manažerů.
Nikoli však tento: „Myslím, že v tomto případě je přání otcem myšlenky. Také se občas sám sebe ptám, čím budeme topit, až spálíme všechno uhlí a ceny plynu budou kvůli ubývajícím zásobám tak vysoké, že si je nebudeme moci dovolit. Pak však při cestě domů do jižních Čech uvidím kouřící komíny Temelína a říkám si, že jsme ještě nevyčerpali všechny možnosti úspor energie a lidského umu. Na jádro je vždycky čas.“
S otázkou si však neví rady další respondent: „Opravdu nevím. Během výstavby Temelína se tvrdilo, že jím vyrobená elektřina bude České republice stačit. Proč se však nezabýváme alternativními zdroji - například větrnými elektrárnami, kterých je v Evropě velký počet?“
Tento manažer s Václavem Klausem souhlasí, nelíbí se mu však otázka: „Jednoznačně souhlasím s budováním nových jaderných elektráren, protože jsou ekologicky i ekonomicky nejpřijatelnějším zdrojem elektrické energie. Mám však výhradu k otázce. Je zásadní chybou spojovat kvalifikovaná rozhodnutí o jaderné energii a dalších ekologicky citlivých otázkách s politikou a politiky. Jejich zásahy do diskuse jsou obvykle nekvalifikované, neobjektivní a zpravidla motivované krátkodobými politickými ambicemi. Proto by se role politiků měla omezit na poskytnutí prostoru odborníkům, aby mohli učinit kvalifikované rozhodnutí bez politických tlaků a uskutečnit je. Pokud zvítězí populismus, dopadneme jako v případě biopaliv, na jejichž výrobu spotřebujeme tolik energie (neekologicky produkované), jako získáme jejich spalováním. Následným efektem jsou dražší palivo pro spotřebitele a zemědělské produkty a větší díra ve státním rozpočtu kvůli dotacím na výrobu biopaliv.“
Podle tohoto respondenta se však prezident s odborníky shoduje:„Je to nejen názor prezidenta, ale i odborníků na energetiku. Nejpozději do deseti let nebudeme soběstační ve výrobě elektrické energie. Již v současné době není žádný sousední stát schopný nám nabídnout elektrickou energii, a proto je nutné přehodnotit energetickou koncepci a rozhodnout o výstavbě, respektive rozšíření dalšího zdroje. Nejrychlejší se jeví rozšíření Jaderné elektrárny Temelín, ale i to může trvat osm až deset let. Vzhledem k omezeným projekčním i výstavbovým kapacitám je nutné o dalším řešení rozhodnout ještě za současné vlády, přestože s tím v programovém prohlášení nepočítá.“
Globální pohled na celou problematiku se objevuje v odpovědi: „Západní svět nemá jinou alternativu. Nemůže si udržet technologickou, hospodářskou a vojenskou převahu, pokud je významně závislý na dodávkách energie ze zemí, které jsou mimo jeho sféru vlivu. Vztah mezi EU a Ruskem je z tohoto pohledu velmi ilustrativní. Peníze, které Evropa platí Rusku za plyn a ropu, by mohly být investovány do vývoje nových technologií a do získání konkurenčních výhod. Takto skutečně investovány jsou, nikoli však v EU, ale v Rusku. Dlouhodobě tak omezujeme vlastní rozvoj a financujeme jej u velmi asertivního souseda. Alternativní zdroje ani omezování spotřeby problém vyřešit nemohou a jaderná fúze je zatím v nedohlednu. Jedinou reálnou možností je jaderná energie produkovaná v technologicky vyspělých a bezpečných reaktorech. Pokud dostane zelenou, budeme se možná divit, co konkurenční prostředí v krátké době dokáže.“
S prezidentem je zajedno i manažer: „Václav Klaus řekl jen to, co rostoucí ekonomika ČR v konjunkturním cyklu vykazuje, tedy zvyšující se energetickou náročnost. Energetická náročnost české ekonomiky je rozhodně vyšší než například rakouské, přičemž efektivní využívání elektrické energie má ještě do standardů EU dost daleko. Naštěstí vývoj táhne kupředu komerční sféra, kde se zavádějí nové technologie. A vzhledem k tomu, že průmysl tvoří v ČR stále zhruba 30 procent HDP, se zvyšující se výrobou nutně roste spotřeba elektrické energie. Uhelné elektrárny jsou minulostí - mají malou účinnost a dusí přírodu i lidi. Není tudíž k dispozici alternativa, jak vyrobit elektrickou energii jinak než z jádra.“
Odpovídalo 146 manažerů
