Peníze míří do Ameriky a do polštáře
Chování investorů doznalo kvůli krizi výrazných změn. Preference bezpečí pohnula celým světem a během půl roku přepsala ceny vyspělých i rozvíjejících se trhů na nižší hodnoty. Toky peněz míří paradoxně do Ameriky, do země, která současné problémy odstartovala.
Škatulata v pohybu Po prvním úderu finanční krize začaly propadat ceny akcií po celém světě. Zhruba od podzimu se ale ukázalo, že tempo poklesu se začíná měnit. „Je velmi dobře viditelné, že investoři začali preferovat superbezpečné tituly a snažili se eliminovat kurzová rizika,“ říká analytik Atlantiku FT Petr Sklenář. Výsledkem bylo zastavení pádu trhů ve Spojených státech amerických a další propad v Evropě. Velké rozdíly v chování investorů loni v létě a na podzim způsobila změna vnímání rizika. V první polovině roku 2008 ještě považovali Evropu za perspektivní, zejména její střed a východ s rychlým růstem ekonomiky, exportu a posilujícími měnami. Věřili, že se na tom navzdory krizi nic nezmění. Jenže měny mimo eurozónu začaly klesat. V posledních šesti měsících oslabila například česká koruna vůči euru o 24 procent a trend se nezdá být u konce. Dolů ji posílají investoři vyprodávající české dluhopisy právě z obavy, že kurz koruny ještě dál klesne. Tím však současný trend posilují a výsledkem je popření veškerých zažitých pravidel o chování měn v závislosti na rozdílu úrokových sazeb. Loni na podzim se mezibankovní úroky v Česku dostaly nad úroveň eurozóny, což je obvykle jasný impulz k posilování domácí měny. Koruna přesto slábne.
Zpátky za Atlantik Příklon investorů k americkým a německým dluhopisům posílá konkurenční evropské cenné papíry dolů. „Investoři ze Spojených států se drží domácích titulů, hlavně proto, že dolar poslední dobou posiluje, což umazává potenciální zisky ze zahraničí,“ říká Bill Stone, šéf privátní banky PNC. Ze stejného důvodu investoři z eurozóny preferují dluhopisy v euru. Mimochodem, dle České národní banky pochází devadesát procent držitelů českých dluhopisů právě z eurozóny. Jejich výprodej pak samozřejmě silně negativně ovlivňuje také kurz koruny. Ceny jiných dluhopisů než těch, které investoři považují za „bezpečné“, vlivem rizikové přirážky rostou a klesá jejich výnos. „Střední a východní Evropa je na tom tak špatně proto, že v očích investorů je nyní nejbezpečnější Amerika, pak západní Evropa a východ je považován za rizikový. Jestli se navíc něco během krize opravdu změnilo, pak lze říci, že došlo k prohloubení základních trendů,“ uvádí Sklenář. Zesílila obava z rizika, což posílá dolů finanční a realitní akcie, a stejně tak posílilo zaměření na bezpečí, alespoň relativní. „Tedy na tituly, jako jsou farmaceutické firmy, potraviny a podobně.“ Ale nejsme v tom sami. Podobný ústup ze slávy jako střední a východní Evropa absolvovala například poměrně vyspělá Korea, na dně je i Rusko, kde však je příčinou krach cen komodit, na nichž je země zcela závislá. Odlivem investorů se dusí i Latinská Amerika. Indie spadla o 65 procent, rovněž částečně ve prospěch Spojených států. Potíže má i Británie, kde tamní Bank of England zahájila po bezprecedentním snížení úrokových sazeb politiku kvantitativního uvolňování peněz, což je jeden z posledních nástrojů centrálních bank, jak ovlivnit ekonomiku poté, co vyčerpaly možnosti odvíjející se od snižování úrokových sazeb. O situaci na britském kapitálovém trhu svědčí to, že přímo v srdci londýnského City vznikla po stu letech opět zastavárna. A úspěšně profituje.
Prognózy se horší Americké banky si do zákona prosadily nová pravidla pro oceňování aktiv. Z hlediska mezinárodních standardů jde o velký krok zpět, který se například v Evropě potkal s drtivou kritikou. Spočívá v tom, že audit cen aktiv si nyní budou moci banky dělat samy dle vlastních interních standardů. Do toho Mezinárodní měnový fond (MMF) zveřejnil inovovanou analýzu dopadů odpisů toxických aktiv. Zatímco před rokem zněl odhad fondu na bilion dolarů, dnes už jsou to biliony čtyři. To nadále posiluje až panickou snahu investorů nalézt bezpečné umístění pro své investice. „Pro finanční trhy bude zásadní, jak vážně nové odhady MMF investoři vezmou za své. Mohla by nastat nová vlna nedůvěry ve finanční instituce, projevující se propadem akciových trhů,“ uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Odrazy u nás Veškeré současné dění ve světě se odráží i u nás. Pražská burza sice hlásí růst počtu obchodníků, avšak současně klesají objemy obchodů, v meziročním srovnání na polovinu. Většina českých investorů stále častěji hledí k německým nebo americkým akciím, a drží tím kurz spolu s ostatními směrem k relativně bezpečným přístavům. Přestože čeští investoři dobře vědí, že domácí ekonomika není v takových problémech, jako je třeba maďarská, ukrajinská nebo bulharská, a nemíchají region střední a východní Evropy (CEE) do jednoho balíku, jak se nyní děje v případě zahraničních investorů, stejně českou burzu jejich peníze opouštějí. „Důvodem je stav českého trhu. Ve SPAD (obchodní systém pražské burzy pro nejlepší akcie – pozn.red.) je jen minimum obchodovatelných titulů. Zentiva odchází, developeři jsou v klinické smrti, autobazar AAA Auto, v němž jeho majitel Anthony Denny chce navíc navýšit svůj podíl, také. Situace v Unipetrolu rovněž není zrovna příznivá. NWR má potenciál za rok, až nastane oživení, ale v krátkodobém horizontu není na obzoru žádný impulz pro pohyb ceny titulu. Zbývají ČEZ a Telefónica kvůli dividendě. To je tragicky málo, a navíc chybějí defenzivní tituly k diverzifikaci rizika potfolia. Výsledkem je logicky pohled na jiné trhy,“ vysvětluje Sklenář.
Co bude dál Výsledky průzkumu formou anket, které provedl server Akcie.cz, odpovídají náladám ve světě. Čeští investoři většinově očekávají ještě další propad akciových trhů. O tom, že mohou mít pravdu, svědčí výše zmíněná zpráva MMF. Na rozdíl od Američanů ale nevěří státním dluhopisům, což lze v současné napjaté situaci masivní fiskální expanze v západní Evropě a Americe označit za rozumnou strategii. Stejně tak jdou proti proudu v případě akcií regionu CEE, které považují za nelepší kandidáty na růst. Nejvíce však na současné situaci vydělávají diamanty, s nimiž obvykle obchoduje pouze úzká skupina profesionálů. Konkrétně u českých investorů je obrovský růst zájmu o tyto drahé kameny asi tou největší změnou, jakou krize navodila. Cena diamantů střední velikosti vzrostla během dvou let o padesát procent, malé kameny za rok vydělaly devět procent. I to je však ve srovnání s vývojem na akciových trzích vynikající výsledek. „Největší zájem je o jedno- až čtyřkarátové kameny,“ říká Přemysl Synek, ředitel společnosti Diamonds International Corporation, která se zabývá obchodem s drahými kameny. Tradiční alternativou k cenným papírům jsou také drahé kovy. Cena zlata však nereaguje úplně adekvátně na pád akcií a setrvává, byť vysoko, na hodnotách, kterých dosáhla koncem roku. „Důvod spočívá ve snaze investorů držet cash,“ upřesňuje Sklenář. Nebýt této zdrženlivosti, cena zlata by výrazně překročila hodnotu tisíce dolarů za trojskou unci. Někteří profesionálové dokonce mluví o tom, že během dvou až tří let se jeho cena dostane na hranici dvou tisíc dolarů za unci. To však budou muset trhy nejprve odblokovat nedůvěru a přesvědčit investory k uvolnění držené hotovosti, což lze zároveň považovat za počátek konce této krize.
TRENDY
- Investoři začali preferovat superbezpečné cenné papíry.
- Snaha o eliminaci kurzových rizik.
- Klesají finanční a realitní akcie.
- Vydělávají diamanty a zlato.
