Nový ministr kultury Jiří Besser a pražský arcibiskup Dominik Duka se poslední týden sešli hned dvakrát. Nejzásadnějším je vyrovnání se státu s církvemi za majetek zabavený komunistickými vládami.
Jiří Besser
Autor: Zuzana Šmajlerová
Historickou křivdu se nepodařilo napravit ani za dvacet let po revoluci. Odpovědnost za nový návrh církvím teď leží právě na Jiřím Besserovi.
Už máte představu, jak by nový návrh na vyrovnání měl vypadat?
Určitou představu mám. Návrh musí být maximálně spravedlivý, ale zároveň to musí být takový kompromis, pro který získáme maximální podporu ze všech stran – z politické i církevní. Samozřejmě to není věc jenom moje nebo věc jen pana Duky, protože skutečně je potřeba mluvit se všemi církevními subjekty. Je jich sedmnáct a troufám si říct, že všechny ostatní úkoly, které zatím řešíme, jsou mnohem snadnější než tento. Ale je tu vůle věc vyřešit. Mám takový signál z celého politického spektra a hlavně od koaliční vlády. Navíc po posledním jednání s Dominikem Dukou jsem víc přesvědčen, že současný otec arcibiskup by mohl být tím správným mužem pro jednání. On ten současný stav vnímá stejně palčivě.
Jak vnímáte někdejší návrh Topolánkova kabinetu na vrácení třetiny majetku a finanční kompenzaci 83 miliard korun?
To, co bylo navrženo Topolánkovou vládou, se nelíbilo celému politickém spektru. Vyšlo to z nějakých odhadů, z posudků s kulatým razítkem, které jsou téměř nezpochybnitelné. Obecně, je to číslo, o kterém by se člověk měl bavit. Na druhou stranu, pokud ohledně něj nedojde k dohodě, musí se hledat kompromis. Teď není spokojený nikdo. Návrh se nelíbil politikům, veřejnosti a ani církve neřekly ano. My připravíme novou nabídku a s tou oslovíme církve.
Co byste tedy změnil na návrhu Topolánkovy vlády?
Bylo by to podobné, ale ne ve stejném rozsahu. Co se týká pozemků, majetků a staveb – to bude úplně jiná forma. Jiný poměr, jiná částka i jinak vybraný majetek. Ale na přípravu skutečně potřebujeme čas. V programovém prohlášení vlády jsou na tento úkol čtyři roky a s Dominikem Dukou jsme se shodli, že bychom byli rádi, kdyby se to v této době povedlo. Chci, aby to byla komplexní věc, která bude mít naprostou politickou podporu, tedy nejen koaličních poslanců. I opoziční zákonodárci si musí uvědomit, že kdykoliv jakákoliv vláda přijde k nedořešenému problému církevních restitucí, bude se s tím muset nějak vyrovnat. Říct, že se vyrovnat nemusí, to by podle mého názoru bylo politické, ale i obchodní hulvátství.
Kdy by měl být nový návrh na vyrovnání se s církvemi hotový? Moje představa směřuje do první poloviny příštího roku. Teď ale řešíme jiný problém. Týká se platů duchovních. Kvůli nárůstu jejich počtu a vázání peněz v rozpočtu nám na ně chybí do konce roku 25 milionů. Už jsem ale oslovil ministra financí Kalouska a věřím, že tyto peníze uvolní. To je teď aktuální problém, který řešíme s panem arcibiskupem Dukou. Rád bych změnil způsob financování platů duchovních. Je totiž velký rozdíl mezi církvemi – v poměru počtu duchovních k počtu věřících. Peníze by se tedy vyplácely například podle počtu věřících?
Nerad bych předbíhal, zatím to není jasné, ale lze připustit, že by to byla varianta. Neříkali bychom církvím, to je církevní hodnostář a dostane tolik a tolik, ale řekneme, tady máte balík na své hodnostáře a rozdělte si ho. Ten, který káže dobře, dostane víc, a ten, který je méně schopný, dostane méně. Tohohle faktu je potřeba využít, protože i ony budou mít větší možnost ocenit kvalitní duchovní oproti těm nekvalitním. Církve to tak zatím vůbec nemohou dělat. Nové řešení chceme nejprve připravit, představit arcibiskupovi Dukovi a poté i Ekumenické radě. Každopádně pokud bude vůle, je možné ho stihnout projednat i zavést do konce roku.
