Energetika se s útlumem těžby černého uhlí na severní Moravě vyrovná zvýšeným dovozem z blízkého Polska, kde je černého uhlí nadbytek za příznivé ceny. Určitá konkurence mezi OKD a polským uhlím navíc vytváří konkurenci a dál snižuje ceny, říká Jiří Gavor, jednatel konzultační firmy ENA a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE).
Přestože v české veřejnosti ještě přetrvává nechuť k obnovitelným zdrojům jako důsledek skandálů kolem fotovoltaického boomu v letech 2010/11, Česká republika si své závazky k Evropské unii plní. Devět členských států v předstihu dosáhlo svého národního cíle pro obnovitelné zdroje energie stanoveného pro rok 2020. Mezi nimi je i Česká republika, jejíž podíl OZE na hrubé konečné spotřebě činil v roce 2014 13,4 procenta.
Němci zcela přecházejí na zelenou energetickou strategii, k obnovitelným zdrojům se přestává chovat macešsky dokonce i Čína. Jak je na tom Česko?
Čím si vysvětlujete, že Česko dlouhá léta pendluje mezi fosilní, jadernou a zelenou energií? Je podle vás strategie české energetiky srozumitelná a správná?
Současná Státní energetická koncepce byla přijata po dlouhých odkladech a já ji pokládám za nejlepší možný kompromis, který bylo možné učinit. Vyřešila správně palčivou otázku částečného prolomení limitů těžby hnědého uhlí a rovněž správně odložila konečné rozhodnutí o výstavbě nových jaderných bloků.
Je podle vás rozvoj Dukovan a Temelína nutný?
Vývoj energetiky je v posledních letech natolik rychlý a pro výstavbu velkých jaderných bloků vysloveně nepříznivý, že bez rozsáhlé státní podpory, včetně finanční, je výstavba jaderných bloků nerealizovatelná. Daleko větší prioritou by měl být důraz na maximální prodloužení životnosti již provozovaných jaderných elektráren.
Je pro energetiku hrozbou snižování objemu těžby uhlí na severní Moravě? A lze takový výpadek rychle nahradit?
Útlum těžby černého uhlí na severní Moravě je spíše sociálním problémem pro danou oblast. Energetika se s ním bez problémů vyrovná zvýšeným dovozem z blízkého Polska, kde je černého uhlí nadbytek za příznivé ceny. Nicméně doufám, že se podaří zachovat jeden až dva doly OKD ještě 5 až 10 let v provozu, aby proces útlumu proběhl co nejšetrněji. Určitá konkurence mezi OKD a polským uhlím navíc vytváří konkurenci a snižuje ceny.
Po divokém rozvoji solárních elektráren v Česku a s tím spojenými skandály došlo ke zmírnění tempa rozkětu tohoto byznysu. Je to podle vás správné?
Zastavení státní podpory pro fotovoltaiku bylo pochopitelnou reakcí na předchozí chyby. Světový vývoj ve fotovoltaice ale pokračuje dále a nyní jsme se konečně dostali do fáze, kdy instalace malých, typicky střešních fotovoltaických instalací je komerčně zajímavá v některých případech i bez dotací.
Za problém považuji odmítavý postoj samospráv v lokalitách, kde jsou podmínky pro větrnou energetiku, říká Gavor.
Považujete za správnou strategii státu dotovat z Nové zelené úsporám právě solární elektrárny pro rodinné domy?
Podpora v rámci programu Nová zelená úsporám další rozvoj akceleruje s rozumnými náklady. Osobně ale za ještě důležitější impuls považuji zjednodušení legislativy pro malé fotovoltaické projekty do 10 kW a také prudký růst podnikatelských subjektů, které veškerý proces jsou schopni zařídit „na klíč“.
Ve světě je v trendu výstavba větrných elektráren. Jaký potenciál má Česká republika v této oblasti?
Počet větrných elektráren ve světě prudce roste, v České republice se ale v předchozím roce nepostavil ani jeden větrník, přestože potenciál tu je. Částečně za to může zastavení státní podpory, ale za ještě větší problém považuji naprosto odmítavý postoj celé řady samospráv v lokalitách, které by pro větrnou energetiku mohly být výhodné. Možná by bylo účelné pro některé zastupitele zorganizovat cestu třeba do sousedního Rakouska, které rozhodně nelze podezřívat, že by si chtělo systematicky ničit svou krajinu. Mnohé větrníky jsou citlivě zakomponovány i vysoko v Alpách a praxe prokázala, že se naopak stávají turistickou atrakcí.
K zeleným energiím se přiklánějí také soukromé firmy? RWE třeba pronajímá LED žárovky, nabízí solární panely pro rodinné domy. Firmy také odčleňují „zelené“ divize a mění je na samostatné firmy, čím to je?
Firmy tím zcela správně reagují na vývoj v energetice, který se ubírá především k menším, decentralizovaným zdrojům. Ignorovat tento vývoj a pokračovat v bývalé strategii výstavby pouze velkých centrálních zdrojů by naopak dřívější energetické giganty postupně zcela zlikvidoval.
Mají tedy obnovitelné zdroje v Česku budoucnost? A jak se to odrazí na ceně energií?
Česká republika nemá tak dobré podmínky pro větrnou energetiku jako severské přímořské státy ani tolik slunečního svitu, jako mají například ve středomořských státech. Nicméně nevyužitý potenciál je obrovský, a pokud se bude k podpoře OZE přistupovat rozumně, tedy s podporou úměrnou možnostem ekonomiky a rozvoji technologií, tak se neobávám negativních dopadů na spotřebitele. Bolestnou lekcí jsme si už prošli.
| Ing. Jiří Gavor, CSc. |
|---|
| Je zakladatelem, majitelem a řídícím pracovníkem konzultační firmy ENA. Zároveň je výkonným ředitelem ANDE – Asociace nezávislých dodavatelů energie. Je specialistou na vývoj energetických trhů, relace cen, daní a konkurenceschopnosti veškerých druhů paliv a energií. K těmto tématům pravidelně publikuje včetně prezentací na mezinárodních konferencích. Spolupracuje s řadou prestižních institucí včetně mezinárodních arbitrážních tribunálů. Je členem vládního Výboru pro udržitelnou energetiku. |
Čtěte také:
