Jiří Hlavenka: Spojíme tradiční aerolinky s lowcosty, to nikdo jiný neumí

Brněnský vyhledávač letenek Skypicker.com za tři roky vyrostl ze studentského startupu v jednu z nejzajímavějších firem ve svém oboru. Zakladatelé mají navíc ambice stát se globálním lídrem trhu. "Být u cíle co nejdříve považujeme za podstatné - nemyslíme si, že tuto jedinečnou pozici na trhu máme darovanou navždy," říká jeden z investorů Skypickeru Jiří Hlavenka.

Za loňský rok jste rychle vyrostli - z malého startupu v regulérní firmu s více než 30 zaměstnanci. Výrazně stoupaly tržby (až na 120 milionů). Jak se daří řídit takhle rychle rostoucí firmu?

Rychle rostoucí startup se nachází permanentně ve stavu, kdy se věcí mění pod rukama – každý den, každou chvíli je něco nového. Lidé ve firmě na to musí být připravení, musejí s tím počítat. Myslím, že podstatným prvkem pro zvládnutí provozu firmy, které rychle roste obrat, jsou kvalitní informační systémy a dobře promyšlené procesy.

Máte za sebou čerstvě investici ve výši 25 milionů od spoluzakladatele Centrum.cz. Jak to ovlivní chod Skypickeru?

Hlavní přínos je v urychlení produktového vývoje. Máme před sebou dva obrovské úkoly, jedním je zkombinování dat ze standardních aerolinek s nízkonákladovými, druhým je pak další nárůst zapojených aerolinek (z dnešní necelé stovky na 500), plus spousta dalšího průběžného vývoje.

Investice umožní dramaticky zkrátit dobu tohoto vývoje, z několika let na zhruba rok. Být „u cíle“ co nejdříve považujeme za podstatné – rozhodně si nemyslíme, že tuto jedinečnou pozici na trhu máme darovanou navždy.

V současné době máte v nabídce kolem stovky aerolinek. Které trasy jsou pro vás z hlediska byznysu nejzajímavější? Které jsou nejfrekventovanější?

Nedá se vyzdvihnout pár tras. Prodáváme letenky na tisíce kombinací a spektrum se neustále mění. Nejlepší jsme už z principu v přestupních letech, tam, kde například jeden low-cost navazuje na druhý, a zpáteční je například zase přes jiné low-costové aerolinky. Jsou to tedy spíše takové „netypické“ trasy, nespojující hlavní velká města či hlavní velká letiště, kde existují přímé lety, ale je jich nesmírně mnoho.

Dalších 400 leteckých společností je prý v procesu zařazení do vašeho systému. Které linky chystáte v nejbližší době? Ve které z chystaných tras vidíte potenciál největšího přínosu pro Skypicker?

Nyní se hodně zaměřujeme na Asii a americké kontinenty; nejdříve jsme „obsadili“ Evropu a nyní jdeme dále. Potenciál je obecně ve zvýšení počtu kombinací - přidání každé další aerolinky matematicky vyústí v to, že se zvýší počet kombinací letů a zvětší se naše nabídka. Opět to tedy není v nějaké zásadní jedné či dvou aerolinkách či trasách, ale ve vytváření většího počtu kombinací, které jiní nejsou schopni nalézt.

Co dalšího chystáte pro letošní rok?

Zásadní novinkou bude právě zkombinování tradičních aerolinek s lowcosty, což opět neumí nikdo na světě. Tím se naše databáze pro možné kombinace zvětší až řádově, a budeme moci nalézat výhodné kombinace přestupových letů typu „tradiční-lowcost“, případně i s více přestupy. Staneme se tak zajímavějšími i pro dálkové a transoceánské lety. Tam je totiž možné šetřit zákazníkům ještě podstatně více peněz než u krátkých přeskoků po kontinentě – long-haul lety jsou drahé.

Které destinace nejčastěji hledají vaši zákazníci?

Je to velmi pestré a mění se to hodně v závislosti na sezónnosti. Přes naše zimní měsíce rostou země, kde je v té době teplo a léto: jihovýchodní Asie, Austrálie. Pak se to zase vrátí k nám: silné je Rusko, Španělsko, středo- a východoevropské země, pěkně rostou skandinávské státy.

Šéf Skypickeru Oliver Dlouhý na serveru Lupa.cz prohlásil, že čísla firmy hodně vytahují zákazníci z Ruska. Platí to stále? Jak situaci ovlivňuje ukrajinská krize?

Rusko bylo v té době jednoznačně nejsilnější zemí, nyní už žebříček nevede, i když stále mezi nejsilnějšími. Nedovedeme posoudit, do jaké míry to ovlivňuje krize (spíše ovšem pokles rublu a ruské ekonomiky než válečný konflikt) a do jaké obvyklý sezónní pokles. Nepochybně jsou tu oba vlivy, ale je to těžké kvantifikovat, potřebovali bychom k tomu více let sbírání dat.

Skypicker využívá jedinečné algoritmy. Uvažujete o prodeji know-how? Je tohle cesta, kterou by se mohl Skypicker ubírat?

Prodat někomu naše algoritmy asi nedává moc smyslu; nejde jen o ně, ale o celý propracovaný systém, do něhož třeba patří schopnosti automatického bookingu na stovku aerolinek bez zásahu lidské ruky, docela pokročilá platební řešení, způsob řešení fraudů a tak dále. Jde už o „ekosystém“ a ten se dá těžko prodat. Jsou ale možnosti naši službu licencovat velkým cestovkám či leteckým portálům, či případně jen někomu dodávat surová data pro jeho zpracování. V těchto věcech jsme v jednání, takže nelze moc víc prozrazovat.

Mezi plány Skypickeru prý patří i železniční doprava. Platí to stále? Dá se provozovat i železniční low-cost cestování?

To je jedna z velkých vizí - tvořit světový cestovní řád, „světový IDOS“, jak jsme tomu říkali, bez ohledu na dopravní prostředek. Momentálně ale vidíme, že svět samotné letecké přepravy je gigantický a jsme teprve na začátku, takže nejdříve musíme dobře zvládnout jej.

Na už zmíněném serveru Lupa.cz také zaznělo, že Silicon Valley není cílem Skypickeru. Jak se dají plány na „dobytí světa“ spřádat z Brna? Co když přijde moment, kdy pocítíte, že vás vaše základna brzdí v rozvoji?

Až ten moment přijde, tak to poznáme, aspoň doufám. Zajímavé ale je, jak se svět mění, i v takto tradiční oblasti je dnes primární domluva na dálku, která je i s velkými hráči až překvapivě rychlá a bezproblémová. Všichni vědí, že důležitá je rychlost: vyzkoušet, když funguje, zapnout a prodávat naplno. Osobní návštěvy, kde se lidé poznají tváří v tvář a kde dále přemýšlíme, jak byznys vylepšit, následují potom.

Platí stále idea, že jednou společnost přestěhujete do Londýna?

Nyní neplánujeme opouštět s hlavním vývojářským týmem Brno. Jsme vnímáni jako atraktivní zaměstnavatel – firma, která z Brna dobývá globální trh – a máme skvělé lidi, kteří zase na sebe nabalují další výborné spolupracovníky.

O zahraničním působišti ale intenzivně uvažujeme, a to z obchodního pohledu, tedy jako obchodní centrálu, místo, které prodává letenky, realizuje transakce. Mozek firmy a programátorský tým ale s největší pravděpodobností zůstane v Brně.

Kde vidíte Skypicker za dva roky?

Za dva roky bychom měli být už někde blízko limitu současného byznysu, což může být číslo v dosti širokém rozmezí, řekněme mezi pěti a třiceti miliardami korun ročně. Přesněji se to odhadnout nedá, protože to je vlastně neexistující trh – neexistuje, dokud jej nevytvoříme, dokud nevytvoříme novou nabídku.

Současně ale po cestě objevíme – jak věřím a jak ukazuje i mladá historie firmy – spoustu nových možností, nových trhů, takže bude pořád co dělat a pořád bude potenciál růstu. U rychle rostoucí firmy na takto obřím trhu (celkový letenkářský trh je několik set miliard euro, tedy až nepředstavitelně velký) se ale může stát cokoli jiného, včetně dalších investic určených na akvizice, včetně strategického spojenectví s největšími světovými hráči pro ještě další urychlení světového růstu, až třeba po exit.

Čtěte také:

Spoluzakladatel Centrum.cz Tomek koupil podíl ve vyhledávači Skypicker

Brněnský vyhledávač letenek koupil rivala, chce být největší na světě