V boji o využití hnědého uhlí, které leží za zrušenými limity povrchového dolu Bílina, se rozhoduje o budoucnosti celé české energetiky.
Hnutí Duha hodlá a bude usilovně pracovat na zablokování těžby za zrušenými limity těžby uhlí na velkolomu Bílina. Konkrétně tak, že budeme dál prosazovat, aby stát využil velké rezervy ve zvýšení energetické efektivity průmyslu či aby maximálně podporoval rodiny v zateplování domů a výrobě vlastní elektřiny na střechách. Chceme zákony, které probudí odvětví čistých technologií, které zatím spí jako Šípková Růženka.
Krupka vs. Bílina – 14:1
Právě tyto a mnohé další moderní postupy mohou postupně proměnit českou energetiku tak, že než se rypadla za patnáct let prohrabou k dosavadním limitům v dolu Bílina, další uhlí ani nebude kde a proč pálit. Mladí lidé na Ústecku za patnáct let ani nevzdechnou po zaměstnání v něčem tak zastaralém a špinavém, jako je povrchový důl. Moderní ekonomika jim nabídne perspektivnější, čistší a také početnější pracovní místa.
Stačí se jen podívat na zateplování domů. Díky němu pracuje mnoho lidí i v továrně na izolační materiály v Krupce na Teplicku, prakticky na dohled od bílinské měsíční krajiny. Podle výpočtů vládní komise vedené akademikem Václavem Pačesem může zateplování domů v naší zemi ušetřit čtrnáctkrát víc energie, než se skrývá v uhlí za limity v dolu Bílina, které vláda před pár dny tak nerozumně zrušila.
Přičtěme k zateplování ještě možnosti výroby tepla z biomasových kotlů a výtopen, solárních panelů na ohřev vody i tepelných čerpadel a rázem máme dle výsledků zmíněné komise pokrytou současnou spotřebu tepla v budovách. Takže jaképak řeči, že potřebujeme haldy hnědého uhlí pro teplárny? Otázka spíše zní, jak nejefektivněji využít třeba zbytky ze zemědělské výroby či odpad z jídelen. Dokonce ani na dovozu zemního plynu totiž už rodinné pokladny nebudou muset krvácet.
Odepsat zbytek
Tolik k plánům do blízké budoucnosti. Ale hlavní zlom v otázce „uhlí, nebo rozvoj“ na zasedání vlády přece jenom nastal. Ekologickým organizacím a také místním lidem se totiž po letech tvrdé a usilovné práce podařilo znovu ochránit domovy dvou tisíc obyvatel Horního Jiřetína a odvrátit akutní hrozbu, že životní podmínky a prostředí na Litvínovsku i v jeho okolí se stanou nesnesitelnými pro další desítky tisíc občanů.
Nyní zbývá dotáhnout do konce několik věcí. Vláda musí dát především pokyn k odpisu zásob uhlí pod obcemi a jejich ochrannými zónami. K tomu ostatně ministry nabádá ve svém doporučení i vládní Výbor pro udržitelnou energetiku, v němž zasedají profesoři z ČVUT, zástupci průmyslu i experti nevládních organizací.
Vítězství eko logů
Z hlediska reálné bilance je poslední rozhodnutí o limitech vítězstvím ekologických organizací. Kromě zmíněné záchrany Horního Jiřetína zůstane pod zemí 750 milionů tun uhlí a s ním i škody, které by na zdraví i přírodě způsobilo jeho vydolování a spálení.
A dále je tu závazek dodržet pětisetmetrový odstup lomu Bílina od okolních obcí – jeho dodržení budeme velmi bedlivě sledovat. Proti tomu stojí zatím „jen“ pochroumaná důvěra občanů ve stát, který nedodržel porevoluční kompromis mezi těžaři a ochranou krajiny a limity prolomil. A o těch maximálně sto milionů tun vládou nově zpřístupněného hnědého uhlí se teprve svede zápas. Bude to velmi důležitý zápas, zápas o budoucí podobu naší energetiky.
Autor je programovým ředitelem hnutí Duha
Čtěte také:
Schváleno: Jádro se na desetiletí stane hlavním zdrojem energie v Česku
