Přestože se v 90. letech ocitl tradiční strojírenský obor výroby velkorozměrových ložisek v krizi, díky revitalizačním opatřením je dnes brněnská společnost ZKL největším hráčem v oboru ve střední Evropě. Cílem firmy je získat dvouprocentní podíl na světovém trhu, říká Jiří Prášil, generální ředitel ZKL.
Foto: ZKL
Přestože ekonomická krize odeznívá, strojírenské podniky v Česku zaznamenaly v loňském roce propad výroby o 45 procent oproti roku 2008. Byl to i případ ZKL?
Výsledky skupiny ZKL za rok 2010 ukázaly úspěšnost restrukturalizace započaté koncem roku 2008. Konsolidované tržby naší firmy se vrátily téměř k výsledkům roku 2008. Pro srovnání, v roce 2008 činily 1 268 milionů korun, v roce 2009 klesly na 1 002 milionů a loni se vrátily na 1 252 milionů korun. Ještě lepších výsledků jsme dosáhli u hrubého zisku. Ten se loni vyšplhal na 142,5 milionu korun a dosáhli jsme tak nejlepších výsledků v historii našeho podniku. Oproti roku 2009 byl náš hrubý zisk vyšší o 79 procent, v porovnání s dosud rekordním rokem 2008 narostl o 50 procent.
Jak moc vám pomohlo oživení po recesi?
Tržby za první letošní pololetí vzrostly oproti srovnatelnému období loňského roku o 18,2 procenta. Hrubý zisk jsme zvýšili o 32,2 procenta. Takže oživení cítíme.
Experti tvrdí, že řada strojírenských firem přežila jen díky inovacím a investicím do modernizace. Je to také váš případ?
Inovace a investice do nových technologií jsou v ZKL trvalou praxí při řízení všech podniků začleněných do našeho koncernu. Do rozvoje nových technologií investujeme zhruba osm až devět procent obratu firmy ročně. Inovujeme přibližně 50 až 60 ložisek. Teď jsme ukončili první vlnu rekonstrukce výrobní haly.
Bylo obtížné najít v době krize na rekonstrukci finanční prostředky?
Podařilo se nám využít spolufinancování z fondů Evropské unie. Podpora v rámci sektorově oborových programů průmyslu se týká stavby i technologického vybavení a dosahuje výše 40 procent z celkové investice. Přidělení dotace bylo schváleno především díky dodržování těch nejpřísnějších kritérií z oblasti řízení dopadů činnosti firmy na životní prostředí.
V Česku se technologie šetrné k životnímu prostředí prosazují jen obtížně, proč jste se do nich rozhodli investovat?
Díky moderním ekologickým technologiím nejen prospíváme prostředí, ve kterém žijeme, ale pozitivně z nich profituje i náš koncern. Praktickým příkladem může být výrazná úspora na nákladech, které dosáhneme díky zabudování fotovoltaických článků na střechy nově rekonstruované výrobní haly. Získáme tak alternativní energii bez jakéhokoliv dodatečného záboru půdy.
Jak významné jsou pro vás zakázky v rychle se rozvíjejících zemích, jako je Čína?
Trh v Číně a na Dálném východě, kde jsme obchodní aktivity zahájili v roce 2010, se rozvíjí velice perspektivně. V současné době prodej dosahuje dvou až tří milionů dolarů. Jsou to trhy s největší dynamikou růstu prodeje. Naše výrobky jsou určeny pro těžký průmysl z odvětví důlního, metalurgického, papírenského a zpracování kamene. Sázíme rovněž na rozvoj železniční dopravy, kam dodáváme speciální kuželíková a válečková ložiska.
Která z těchto zemí je pro vás klíčová?
Pro ZKL je z hlediska objemu zcela klíčový trh Indie, jež je jedním z nejsilnějších vývozních teritorií našeho koncernu. Pozitivní záruku poskytuje i dynamika růstu indické ekonomiky, která se meziročně zvyšuje o pět až šest procent. I v době celosvětové recese se jednalo o jeden z mála trhů, který rostl. Navzdory doznívání ekonomické recese byla v roce 2010 výše tržního podílu společnosti ZKL v Indii u soudečkových ložisek 4,84 procenta. To byl také důvod, proč jsme letos otevřeli naši kancelář ZKL Bearings CZ v indické Bombaji.
Co si od činnosti této kanceláře slibujete?
Nemá za úkol přímo prodávat, jejím smyslem je rozvíjet obchod s ložisky ZKL v této zemi. To znamená podpořit a zefektivnit stávající prodejní aktivity prostřednictvím zkvalitňování indické prodejní sítě ZKL, zajišťování technické a konzultační činnosti, boje proti napodobeninám a všestrannou péčí i servisem pro obchodní i konečné zákazníky. Hlavním odběratelem produktů koncernu jsou v Indii společnosti z odvětví energetiky a metalurgie a v nejbližší době také železniční doprava.
Jak velký problém představují padělky vašich výrobků?
Produkt ZKL je v Indii považován za natolik tradiční, zavedený a kvalitní, že se zde můžeme setkat i s rozličnými, nekvalitními, nelegálními napodobeninami pocházejícími většinou z Číny. Rozsah padělků ložisek ZKL bohužel v poslední době stoupá. Boj proti falzifikátům je tedy jedním z primárních cílů naší indické kanceláře.
Jiří Prášil (58)
Po dokončení přírodovědného gymnázia vystudoval v letech 1973 až 1978 VUT Brno, vědeckou aspiranturu pak absolvoval v letech 1978 až 1986 na VŠE Praha. Od počátku 80. let působil ve společnosti Zetor Brno, v letech 1991 až 1996 jako finanční ředitel a v letech 1996 až 1999 jako asistent ředitele. Od roku 1999 zastává pozici generálního ředitele koncernu ZKL. Ve volném čase se věnuje cyklistice, lyžování a plavání, ale i kultuře nebo práci na zahradě.
Jak lze u výrobku, jako je ložisko, poznat padělek a jak při jejich odhalení postupujete?
Ložiska nesou unikátní kombinaci prvků, jako jsou technologické kódy či stopy použité výrobní technologie, pomocí kterých jsme jednoznačně schopni rozpoznat falzifikáty. Při odhalení kopií pak vše řeší naše místní právní kancelář, která nás zastupuje po stránce patentové a ochrany průmyslových práv.
Pro řadu českých firem představovala velmi složité období 90. léta minulého století. Jak jimi prošla strojírna ZKL?
Nestabilita tohoto období měla za následek postupnou ztrátu pozice na trhu s ložisky, a to z dřívějšího 90procentního podílu na trhu České republiky v roce 1990 na zhruba 30 až 40 procent v roce 1998 včetně odpovídajícího snížení výroby v obou podnicích na zhruba 30 procent jejich kapacit. V letech 1998 až 1999 ložisková výroba v České republice byla na hraně své další existence.
Kdy nastal obrat ke stabilizaci podniku?
V této situaci nebyl strategický partner, který by měl zájem do ložiskové výroby v České republice vstoupit. Nebyla banka, která by měla zájem podniky financovat, zbyla pouze část managementu, která viděla šanci tento strojírenský obor zachránit. V daných souvislostech se nabízela možnost privatizovat tyto podniky metodou „management buy-out“, který byl vládou ČR v roce 1997 také schválen.
Co postavilo podnik opět na nohy?
Provedení restrukturalizace starých závazků vůči bankám a dodavatelům, obnovení výzkumně-vývojové základny a technického zázemí pro změny ve výrobě a komplexní inovace výrobků, vytvoření vlastní prodejní sítě ložisek ZKL a v neposlední řadě využití rozvojových programů Ministerstva průmyslu a obchodu pro zvýšení konkurenceschopnosti českého strojírenství. Podmínkou účasti v těchto programech jsou jednotná obchodní, technická a výrobní politika ZKL a transparentní vlastnické vztahy.
Jak hodnotíte po všech provedených opatřeních postavení vaší společnosti a jaké jsou nyní ambice ZKL?
V současné době je ložiskový průmysl v České republice integrován – organizačně uspořádán do koncernu ZKL. Naší vizí je dosáhnout dvouprocentního podílu na světovém trhu v segmentu soudečkových, speciálních a technologických ložisek, to je objem výroby a prodeje někde kolem 100 milionů dolarů.
