Centrální banka vstoupila v listopadu loňského roku do intervenčního režimu a asi nejdůležitější otázkou je, kdy a za jakých okolností ho opustí. Podle některých názorů k tomu dojde, až se inflace přiblíží ke třem procentům. Shoda panuje v tom, že se tak stane, až budou v ekonomice existovat výrazné inflační tlaky. Jaké inflační tlaky to musí být?
Určitě ne z titulu regulovaných cen, pohonných hmot či jiných nákladů. Musí je generovat domácí poptávka a trh práce. Naše prognóza ukazuje, že hrubý domácí produkt by měl dosáhnout potenciálu v druhé polovině roku 2015, na začátku roku 2016 by již měla být také míra nezaměstnanosti na své přirozené úrovni.
Jenže centrální banka by měla hledět vpřed, pokud by totiž udržovala velmi uvolněnou měnovou politiku příliš dlouho, způsobila by zbytečnou nerovnováhu a bubliny (například na trhu s nemovitostmi). Na možný vznik těchto nerovnováh ukazuje pro rok 2017–2018 i naše aktuální prognóza.
Centrální banka by se tak měla řídit svojí prognózou a ukončit intervenční režim tehdy, až na zvyšování sazeb ukáže její výhled. Pokud bude pokračovat oživení v Německu a eurozóna se nevrátí do recese, s čímž počítají ekonomové Société Générale, mělo by k ukončení intervencí dojít v polovině příštího roku.
Samozřejmě pokud by se vrátila eurozóna do recese, s ukončením intervencí centrální banka nebude pospíchat. Další otázkou je, zda koruna bude poté posilovat, či nikoli. Na to se pokusím odpovědět příští týden.
Autor je analytikem Komerční banky
Čtěte také:
ČNB poprvé od roku 2002 zahájí devizové intervence, koruna už padá
Intervence ČNB zhodnotily majetek v eurových podílových fondech
