Česká ekonomika se už od posledního čtvrtletí loňského roku nachází v recesi. Nicméně pokud se podíváme na míru nezaměstnanosti, výraznější růst nevidíme. Například podle dat z úřadů práce a na sezonně očištěné bázi byla míra nezaměstnanosti na lokálním minimu v lednu letošního roku.
Od té doby vzrostla pouze o 0,2 procentního bodu, což je téměř zanedbatelné. Podobně je na tom i míra nezaměstnanosti podle výběrového šetření pracovních sil ze statistického úřadu. Vztah mezi mírou nezaměstnanosti a reálným HDP popisuje Okunův zákon. Nejedná se o teoreticky odvozený vztah, spíše je to vypozorovaná závislost mezi těmito veličinami.
Samozřejmě existují důvody, proč může nezaměstnanost růst či klesat výrazněji či méně, než by dané pravidlo naznačovalo, ale určité vodítko pro budoucí vývoj nezaměstnanosti nám může poskytnout. Pokud odhadneme tento vztah na datech z české ekonomiky, zjistíme, že míra nezaměstnanosti reaguje na vývoj v reálném HDP se zpožděním jednoho čtvrtletí. A dále odhadnutý parametr je přibližně 0,3 pro obě míry nezaměstnanosti.
Například pokud se ekonomika dostane o jeden procentní bod pod svůj potenciál, nezaměstnanost by se měla zvýšit o 0,3 procentního bodu nad svoji přirozenou míru nezaměstnanosti a naopak.
Čtěte také:
Španělsko má nejvíce nezaměstnaných od návratu k demokracii
Nezaměstnanost v USA stoupla, míst ale výrazně přibylo
Příliv absolventů zvedl nezaměstnanost na 8,3 procenta
A co nám tedy Okunův zákon naznačuje? Současný vývoj HDP je konzistentní s daleko vyšší mírou nezaměstnanosti o 0,4–0,8 procentního bodu.
A takového nárůstu bychom měli být svědky v následujících měsících. A pokud se naplní naše očekávání na budoucí vývoj české ekonomiky, růst nezaměstnanosti by měl být ještě vyšší.
Autor je analytikem Komerční banky
