Od dnešního zasedání bankovní rady ČNB si ještě v první polovině ledna někteří účastníci finančního trhu slibovali další oslabení koruny ve formě posunutí kurzového závazku směrem ke slabším korunovým hodnotám. Důvodem byl propad cen ropy, který vyústí v deflaci v české ekonomice. Dle našich odhadů se inflace v lednu posunula do záporných hodnot, kde by měla zůstat až do třetího čtvrtletí letošního roku.
To ovšem k dalšímu uvolnění měnové politiky nestačí. Členové bankovní rady v několika posledních týdnech dali jasně najevo, že pokles cen ropy vnímají jako čistě pozitivní nákladový šok pro českou ekonomiku, který okamžitou reakci měnové politiky nevyžaduje. Měnová politika je vpřed hledící a reaguje na očekávaný budoucí inflační vývoj v horizontu roku až roku a půl. Navíc centrální bankéři zdůrazňují odlišnost současného vývoje od listopadu 2013, kdy ČNB zavedla intervenční režim a oslabila korunu nad úroveň 27 korun za euro.
V současné době domácí poptávka sílí, slušné růsty zaznamenává spotřeba domácností i fixní investice a deflační past nehrozí. My s postojem bankovní rady souhlasíme. Největší riziko vidíme v horším vývoji v eurozóně, což by se samozřejmě promítlo ve výraznějším dovozu deflace, než se kterým v současnosti počítáme. Pokud by se navíc začala domácí poptávka zhoršovat, pravděpodobnost zvýšení cílování minimální úrovně kurzu koruny k euru by vzrostla. To ale nebude tématem dnešního rozhodování centrálních bankéřů.
Autor je ekonomem Komerční banky
Čtěte také:
Tomšík: Konec intervencí by se mohl ještě posunout
ČNB bude zřejmě držet korunu na současném kurzu déle, než očekávala
