Centrální banka by v souladu s naším výhledem měla opustit intervenční režim v polovině příštího roku. Důležitou otázkou je, jakým směrem se vydá koruna. Dle mého názoru by koruna posilovat měla, ale nikoli skokově.
Existuje pro to několik důvodů. Nejdříve se podíváme na příběh platební bilance, příští týden pak na příběh reálného rovnovážného kurzu. Platební bilance je výkaz, který měří toky mezi rezidenty a nerezidenty.
Důležité je se dívat na toky, které vykazují alespoň malou dávku stability, například na finanční pohyby plynoucí z přeshraničního obchodu se zbožím a službami, na dividendy, portfoliové investice či přímé zahraniční investice. Tyto finanční toky generovaly převis nabídky eur během posledního roku přibližně za 100 miliard korun.
Intervence ČNB v rozsahu 200 miliard tak eliminovaly apreciační tendence, pokud by se výše zmíněné toky příliš nezměnily, přibližně na dva roky. Jelikož ovšem centrální banka svými intervencemi pomohla zavřít také spekulativní pozice na oslabení koruny z předchozích měsíců, které výrazně rostly od doby, kdy ČNB začala verbálně intervenovat, budoucí tlaky na posílení koruny ČNB eliminovala patrně pouze na rok dopředu, možná i méně.
Po konci intervenčního režimu by tak koruna měla opět posilovat. Je tu ovšem jedno ale. Pokud budou růst inflační tlaky v ekonomice, lze se domnívat, že investoři začnou spekulovat na posílení koruny. ČNB bude muset opět intervenovat, což omezí následné posílení koruny. Záležet bude tedy na tom, kolik eur centrální banka ještě nakoupí.
Autor je analytikem Komerční banky
Čtěte také:
