Konfrontační styl ministra zdravotnictví Davida Ratha pomáhá opozici
Volby do sněmovny jakoby se neměly konat za dlouhého půl roku, ale snad už pozítří. Tak vypadá česká politika chvíli poté, co do ní vstoupil - respektive vtrhl či byl premiérem Paroubkem vpuštěn jako hladový ratlík mezi slepice – David Rath. Ač zatím nestraník, stihl se už nový zdravotnický boss do krve pokousat s prezidentem republiky, s šéfkou Všeobecné zdravotní pojišťovny, se Senátem, s pravicovou opozicí, ba i s vedením Třineckých železáren. Vzduchem kvůli němu létají desítky trestních oznámení i výzvy k demisi. Poslanci se div nefackují a zakládají vyšetřovací komisi pro VZP. Nemocnice se třesou o další existenci, výrobci léčiv zase o kšefty. Dokonce propukají časované korupční aféry a policie má co vyšetřovat. Ministr zdravotnictví se stal středobodem. Takový humbuk se dosud nepodařilo vyvolat žádnému z dlouhé řady dosavadních správců bílého resortu, a že mnozí byli udatní bijci! Co nás asi teprve čeká, až se ze současného ministra stane legitimizovaný straník.
Rath je Paroubkův trumf. O tom nelze pochybovat. Rozený politický talent, rozený vůdce. Jenže taky tak trochu džin, kterého ambiciózní premiér vypustil z láhve. Už teď jsou Ratha plná média. Do pootevřených dveří od Strakovky rychle vsunul celou nohu a hned poté spontánně vztáhl ruce i po nabízené kariéře v ČSSD. Je třeba uznat, že lepšího stranického lídra pro Prahu si Paroubek nemohl vybrat: radikálně hřímající lékař s motýlkem pod krkem strčí politicky hravě do kapsy nejen všechny těžkopádné Křečky a Šplíchaly, ale i málo srozumitelného liberála Martina Jahna nebo diplomata Pavla Teličku. Jedno oko mnoha pražských důchodkyň i mladších voliček nezůstane suché, ostrý slovník zase zaimponuje autentickým socialistům. Však se vsaďme, že razantní antré vynese Ratha už v prosinci na jedno z prvních míst v žebříčku popularity politiků. Na tohle má zkrátka Paroubek čuch. Pražskému lídrovi ODS Mirku Topolánkovi bude ministr zdravotnictví těžkým soupeřem, vždyť ostrou kampaň proti němu zahájil Rath už minulý týden nařčením jeho osoby z „možné“ korupce.
A viděno z delší perspektivy, po volbách Paroubkův chráněnec už jako poslanec jistě dokáže zajistit premiérovi silnější vliv na pražskou ČSSD, se kterou dosud spíše zápasil. Půjde přece o dodatečnou instalaci Paroubka do čela strany po dnešním provizorním Bohuslavu Sobotkovi. Dokázal-li Rath léta kočírovat a pacifikovat stovky inteligentních lékařů, pak pražská organizace sociálních demokratů pro něj bude hračkou.
Zatím dává Paroubek Rathovi volnou ruku a bezvýhradně jeho konfrontační exhibici tleská. Což jistě není hrané, oba muži mají podobný styl – nežinýrují se používat drsný slovník, uvažují racionálně a konají pragmaticky. Oba šíbři také milují publikum, zejména pokud tleská a na nic se jich nevyptává.
A přesto jim jejich hra nemusí vyjít.
Ctižádostivý Rath poněkud více než premiér potřebuje ke svému životu drama a konkrétního nepřítele, který je mu odrazovým můstkem do vyšších pater. Proti všem bojoval už jako šéf Lékařského odborového klubu, později i jako prezident České lékařské komory. A právě tahle jeho vlastnost může být začátkem cesty ČSSD do pekel. Než se Rath objevil na scéně, bodoval Paroubek u veřejnosti buldočí snahou řešit (na rozdíl od expremiéra Grosse) skutečné, a nikoli umělé problémy země. Pasivní Topolánkovu ODS při tom záměrně a úspěšně ignoroval, ta nedokázala jeho tažení účinně vzdorovat. S příchodem Ratha jakoby občanským demokratům narostla křídla. Náhle má ODS příležitost reagovat a vystupuje před kamerami. Snadno se jí udržuje oheň pod kotlem, když předvádí slušný styl, aniž musí na trh s vlastními nápady. To je však jen první limit Rathova raketového nástupu. Druhým je obyčejný fakt, že začít půl roku před volbami s finálovým sprintem – a válka kolem VZP finišem na život a na smrt bezesporu je – může být smrtonosné. Zvolené zběsilé tempo může otrávit a vyčerpat jak ČSSD a její buldozery, tak hlavně voliče. V útočné kampani bude i větší riziko chyb z prchlivosti a zbrklosti.
Třetí limit se dostaví časem. Dříve či později totiž Rath pravděpodobně přeroste premiérovi přes hlavu, jako přerostl Zemanovi přes hlavu Gross. Pozdě si pak bude Jiří Paroubek rvát vlasy, jak se mýlil v politice. Džin už je z lahve venku.
