Cena Petra Parléře patří architektu Zbyňku Ryškovi
Architektonická Cena Petra Parléře za rok 2006 patří Zbyňku Ryškovi za návrh úpravy náměstí Svobody v Přerově. Ryška celý prostor sjednotil a uzavřel, stromy ponechal jen v obvodovém stromořadí a do jednoho cípu vrátil hudební pavilon, který tu býval od dob první republiky. Dlažba bude proložena texty připomínajícími významné události z historie města.
Cena Petra Parléře je udělována každý rok za architektonické řešení veřejných prostranství a budov ve veřejné správě. Jde o poměrně mladé ocenění, v roce 2006 se konal teprve čtvrtý ročník. Cena v sobě spojuje dvě soutěže: měst a architektů. V prvním kole osloví organizátoři vybraná města, aby předložila náměty na úpravu veřejných prostranství. Ve druhém kole jsou vyzváni architekti, aby navrhli řešení vybraných námětů.
Parléřovská soutěž je v mnoha ohledech jedinečná a důležitá. Především je v tuzemsku snad jediná, jejímž předmětem není primárně návrh budovy, ale řešení místa. Právě veřejná prostranství, náměstí, pěší zóny, nábřeží, ulice a parky zůstávají velkou slabinou našich měst. Staré domy se opravují, nové se staví, celková úroveň architektury se zvyšuje, ale podivná zákoutí, nemísta bez zřetelné funkce, asfaltem poslepované zbytky staré dlažby či zanedbané parky mizí jen velice pomalu. Přestože právě kvalita veřejného prostoru je do značné míry klíčová pro identifikaci lidí s místem, kde žijí.
Dalším specifikem Parléřovy ceny je koncentrace na menší města, ve kterých sice žije většina obyvatel České republiky, ale zůstávají až na výjimky stranou zájmu kvalitních architektů. Soutěž nutí města uvažovat o možných změnách a zlepšeních, nutí je hledat problematická místa a formulovat zadání pro jejich architektonická řešení. Za to jim nabízí zdarma k volnému použití projekty, které ze soutěže vzejdou. Přesto zájem měst není nijak zvlášť velký. Nemají žádný prostor k řešení, nebo ho jen neumějí najít? A hledají ho vůbec?
Ještě horší je to s realizací soutěžních projektů, ať už vítězných nebo těch ostatních. Města je sice dostanou zdarma k využití, ale zřetelně chybí vůle k dalším krokům, především z finančních důvodů. Zároveň však nejde města k realizaci soutěžních návrhů nijak nutit, a to se týká i vítězného projektu. To zase zpětně odrazuje architekty k účasti v soutěži. Vítěz sice získá finanční odměnu 200 tisíc korun, ale pro praktikující architekty je přece jen důležitější šance na uskutečnění projektu.
Cena za rok 2006 bude předána ve čtvrtek 25. ledna.
