Ten trend nelze přehlédnout. V roce 2011, kdy teprve vznikalo protestní hnutí Akce nespokojených občanů - zkráceně ANO, byl objem dotací čerpaných holdingem Agrofert poměrně skromný. A v následujících šesti letech vzrostl skoro čtyřnásobně. Závislost podnikatelského impéria založeného Andrejem Babišem na darovaných penězích narostla.
Z výročních zpráv Agrofertu lze vyčíst, že objem načerpaných investičních dotací narostl mezi lety 2011 a 2017 skoro osminásobně na 607 milionů korun. Zemědělské či obecně provozní dotace stouply o 167 procent na 1,35 miliardy. Téměř žádná větší investiční akce v chemičkách a potravinářských závodech Agrofertu se neobešla bez veřejné podpory v podobě státních investičních pobídek nebo dotací z fondů Evropské unie.
Zástupci Agrofertu přitom vždy zdůrazňovali, že dotace tvoří jen zlomek příjmů Agrofertu a že na nich není existenčně závislý. A i kdyby byl, ještě minimálně několik měsíců mu navzdory premiérovým potížím kvůli podezření ze střetu zájmů a avizovanému pozastavení evropských dotací nedostatek „drogy“ nehrozí. Daleko větší ránu mu může zasadit připravovaná změna podmínek Společné zemědělské politiky, respektive zastropování přímých dotací na 100 tisících eurech pro jeden subjekt. Babišovy firmy by na tom tratily stovky milionů korun ročně.
K ničemu nás nevyzvali
„Ohledně údajného zastavení dotací nás nikdo nekontaktoval a k ničemu nevyzval. Ani Evropská komise, ani české úřady,“ tvrdí mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. Ono ani není kvůli čemu - státní zemědělský a intervenční fond (SZIF), který má vyplácení zemědělských dotací v Česku na starost, zatím stopnul Agrofertu pouze proplácení peněz z Programu rozvoje venkova (PRV) po 2. srpnu 2018, kdy vešla v platnost nová evropská pravidla o střetu zájmů. To se podle mluvčí fondu Vladimíry Novákové v praxi týká pouze běžícího sedmého kola programu, které ještě zdaleka neprošlo schvalovacím procesem. „První výplaty mohou být až přibližně ve třetím kvartálu 2019,“ odhaduje Nováková.
Bruselský zásah ohrozil dohromady dvanáct projektů Agrofertu. Mimo jiné můžeme jmenovat například modernizaci drůbežárny v Choustníkově Hradišti, prasečáku v Miloticích nebo porodnu krav na jižní Moravě. O kolik peněz holdingu celkem jde, není v tuto chvíli jasné. Maximální možná částka by podle horního limitu opatření mohla dosáhnout 916,5 milionu korun. K té by holding dospěl pouze v případě, že by vždy žádal o nejvyšší možnou částku a s každou žádostí uspěl.
Otroci dotací. O závislosti Agrofertu na veřejné podpoře
Pro Babišův na dotacích závislý holding je důležité, že prozatím nevyschly ostatní dotační zdroje. Agrofertu dál plynou už dříve schválené investiční dotace z PRV. Neměla by tak být ohrožená třeba doposud neproplacená 75milionová injekce na „optimalizaci a inovaci v procesech porcování a balení drůbežího masa“ pro Vodňanskou drůbež podepsaná loni v květnu nebo 70milionová podpora na rekonstrukci a novostavbu v areálu Kosteleckých uzenin ze stejné doby.
I o tyto peníze se však Evropská komise intenzivně zajímá. Počátkem roku skupina bruselských kontrolorů celý týden studovala podmínky rozdělování dotací v sídle SZIF poblíž Václavského náměstí. Unie nastavuje jen rámcové podmínky, detailní pravidla si každý stát určuje sám. A u nás je systém dlouhodobě výrazně nakloněn velkým zemědělským podnikům, jaké vlastní Babiš, a malí farmáři opakovaně upozorňovali, že se nakloněná rovina po nástupu ANO do vlády ještě víc pohnula ve prospěch „velkých“. Konkrétně šlo o zvednutí maximálního limitu dotace z PRV z 30 na 150 milionů korun. „Kritizovali jsme to a kritizujeme to pořád, protože je to černá díra, kam by peníze jít neměly,“ říká šéf Asociace soukromých zemědělců Josef Stehlík.
Spásná „nárokovka“
Zatím byla řeč hlavně o investičních dotacích, které tvoří jen menší část příjmů Agrofertu z veřejných prostředků. Holdingu dále bez omezení tečou dotace na zemědělskou prvovýrobu v čele s přímými platbami na každý hektar obhospodařované půdy. SZIF firmám Agrofertu vyplatil i po 2. srpnu 337 milionů korun za pole, na kterých hospodaří.
Další příspěvky, třeba za pěstování zeleniny, brambor nebo chov dojnic, se žadatelům proplácejí až v průběhu první poloviny roku a ani tyto peníze ohroženy nejsou. „Evropská komise v tuto chvíli nevidí problém ve vyplácení nárokových opatření,“ dodala Nováková.
Proč Brusel stopl pouze investiční dotace z PRV a nikoliv proplácení provozních dotací, není zřejmé. Tiskový odbor komise na dotazy týdeníků Euro přes opakované sliby do uzávěrky vydání neodpověděl.
Jak už bylo řečeno, větší strašák pro Babišův zemědělský byznys představuje změna evropské zemědělské politiky. Zvažované zastropování přímých plateb na maximální částku 100 tisíc eur na jeden podnik, či dokonce na jednoho obmyšleného, by dramaticky srazilo ziskovost této část premiérova podnikání. Naštěstí - pro Babiše - se však v tomto bodě kryjí jeho zájmy s těmi českými, čti se zájmy velkých českých zemědělců.
Česko proti evropskému plánu hlasitě protestuje a o případných stropech si chce rozhodovat samo. Na první pohled přitom argumenty znějí logicky - z éry socialismu si tuzemský zemědělský sektor nese dědictví v podobě podniků s mimořádně velkou výměrou. Český průměr 130 hektarů na farmu je vůbec nejvyšší v celé Evropě a horní limit by tak na české zemědělství dopadl ve větší míře než vjiných zemích. (Podobně jsou na tom ovšem například zemědělci na Slovensku, v Maďarsku a bývalém východním Německu.)
Jenže v průměru se snadno ztratí nepoměr několika hodně velkých a mnoha hodně malých zemědělců. Podle dat Evropské komise směřuje 89 procent přímých plateb v Česku k pětině největších zemědělských firem. Zajímavé také je, že částka ve výši zhruba 5,5 tisíce korun na hektar značně převyšuje průměrný pacht. Není tak pravda, jak se obecně traduje, že přímé platby sotva pokryjí nájemné. Příjemcům stále zbývá z každého hektaru velice slušný příjem.
Samotný Agrofert hospodaří na více než 100 tisících hektarech. Co by pro něj stropy mohly znamenat, můžeme popsat na jedné libovolně vybrané firmě z 250, které jsou v holdingu.
Společnost 1. Hradecká zemědělská chová 540 dojnic, které zásobují mlékem olomouckou mlékárnu Olma (ta je rovněž součástí Agrofertu). Vedle toho obhospodařuje dva tisíce hektarů půdy, na kterých pěstuje obilí, řepku a především kukuřici jako krmivo pro dobytek. Podle databáze SZIF získala společnost z Hradce nad Moravicí předloni na dotacích celkem 16,3 milionu korun, velkou většinu z Evropských fondů.
Přečtěte si: Neber dotace, neber dotace, neber dotace...
Největší balík peněz tvořily právě přímé platby. Firma celkem na obhospodařovanou půdu dostala 6,7 milionu korun. Další 3,8 milionu získala na takzvané ozelenění neboli greening. Ten má zemědělce motivovat k ekologickému střídání plodin a vést k diverzifikaci krajiny i flóry, v praxi jsou však výsledky dost sporné. Zhruba 2,3 milionu korun podpory směřovalo na citlivé komodity. Zjednodušeně jsou to peníze za chov mléčných krav. Dojnice totiž nejsou příliš rentabilní, a stát tak chovatele odměňuje za to, že nepřešli výhradně na ziskovou pšenici či kukuřici.
Necelých 700 tisíc má pak firmě kompenzovat, že hospodaří v takzvané znevýhodněné oblasti. Ve většině případů to znamená na svažitém terénu. Dalších 930 tisíc získala v rámci agroenvironmentálně-klimatických opatření, což by mohlo znamenat třeba úpravy, které mají zabránit erozi. Poslední 1,4 milionu pak čerpala na dobré životní podmínky zvířat. Pod to může spadat třeba to, že hradecké dojnice mají o 15 procent více místa, než nařizují předpisy.
Pokud projde zastropování, znamená to, že společnost dostane na dotacích minimálně o 4,1 milionu méně, tedy zhruba o čtvrtinu. Na jiné firmy z holdingu by to dopadlo ještě citelněji, v závislosti na tom, jak velký koláč v jejich příjmech tvoří právě přímé platby.
Méně na pole, více na investice
O tyto peníze přitom nepřijde Česko jako takové, pouze se přesunou do PRV a bude je možné využít na investiční projekty. Program by však mohl zůstat Agrofertu uzavřen. Komise také může přimět Česko, aby snížilo maximální limit dotace z PRV, aby méně vyhovoval velkým firmám. Je tak otázka, zda se hradecké dojnice někdy dočkají nového napájecího žlabu a drbátka, které chtěl Babiš zafinancovat z PRV.
Výpadek dotačních příjmů Agrofert pravděpodobně nepoloží. Výrazně však sníží ziskovost jednotlivých firem a omezí jejich investiční aktivitu. I proto je pro Andreje Babiše důležité udržet si vládnoucí pozici a skryt za zády (velkých) českých zemědělců tlačit v Bruselu na co možná nejmírnější změny současných podmínek. Tím se jeho kabinet vlastně ani netají. I ministryně financí Alena Schillerová otevřeně říká, že navýšení zemědělských dotací patří mezi top priority vlády. Určitě patří mezi priority pana premiéra.
Přečtěte si také:
Babišův střet zájmů: auditoři EU zkoumají dokumenty ve Státním zemědělském fondu
Andrej I. Nedotknutelný. Vyšetřování kauzy Čapí hnízdo se natahuje
Komentář: Koalice dotačního podvodu
Kauza CzechTourism: Agentura podle auditu uzavřela 48 problematických smluv
Politika dotací skosila třetinu evropských rodinných farem. Peníze shrábl Agrofert a spol.
