Lékař, kněz a učitel. Za první republiky, alespoň jak se tvrdí, prý nejváženější povolání. Třebaže ani v letech předmnichovské republiky nepatřilo učitelské „řemeslo“ k těm, v nichž by se dalo rychle nebo zaručeně zbohatnout, platy byly na tehdejší poměry velice slušné.
Foto: MŠMT
Podle informací Pedagogického muzea J. A. Komenského v Praze si většina učitelů a učitelských dvojic dokázala nastřádat na pěknou vilku, ve 30. letech v menších městech v době nezaměstnanosti dokonce vznikaly celé učitelské čtvrti stavěné na klíč. Už před druhou světovou válkou kantoři často jezdili také v autech. Zejména magistrát města Prahy k nim byl velkorysý. Ještě připlácel svým učitelům k platu stanovenému zákonem. Příplatek se bral dvakrát za rok a k Vánocům ještě takzvané rybné.
Nyní přeskočme do současnosti, kdy lékaři prchají a podávají navzdory novoroční kritice prezidenta Václava Klause hromadně výpovědi. Kdy se kněží jistě modlí za pacienty, jejichž péče je ohrožena. Vždyť přece každý den slyšíme z rozhlasu či televize zprávy typu: Fakultní nemocnice nebude moci od března zajistit péči o nedonošené děti, velmi ohrožené je oddělení anesteziologie a resuscitace toho či onoho špitálu, hrozí snížení počtu provozuschopných operačních sálů. A kdy se učitelé podle ministerstva školství radují.
Nejisté nadtarify
Zásluhou ministra Josefa Dobeše, jenž v médiích uvádí, že učitel je stejně důležitý jako lékař a kněz, bere každý kvalifikovaný kantor od Nového roku 20 tisíc hrubého. To představuje u začínajících pedagogů platový skok o sedm až osm tisíc korun. Výměry podle nových tabulek obdrželo už mnoho učitelů první školní den v roce 2011 a nyní by je měli mít již všichni.
Platový růst ve školství od 1. 1. 2011 schválil kabinet premiéra Petra Nečase (ODS) počátkem prosince formou vládního nařízení – jde o nové platové tabulky. Na zvýšení mezd je vyčleněno 2,1 miliardy korun navíc, které získal Dobeš z rezortu obrany.
Podle ministerstva do škol půjdou cestou přes kraje a obce takzvaným rozvojovým programem. Tedy vlastně formou grantu, o nějž si sami ředitelé zažádají. Tedy žádný důvod k obavám, tvrdí školství. Údajně si polepší všichni, do škol přijdou muži a kvalita vzdělávání vyletí strmě vzhůru.
Ale marketing je jedna věc a pravá podstata věcí ráda se skrývá. Bohužel se zatím zdá, že v klasickém rozpočtu podle počtu žáků, kterých v září opět ubylo, leckteré školy obdrží v lednu méně peněz než v loňském roce. To znamená, že díky grantu budou mít ředitelé zřejmě sice dostatek prostředků, aby mladé učitele zaplatili, ale co kantoři s letitou praxí, kterých je většina?
Ti s dvaceti až třicetiletou praxí dostanou přidáno podle nových tabulek jen pár desetikorun či stokorun. Jejich tarifní mzda by se pak měla pohybovat lehce nad 24 tisíci. Pokud přijdou kvůli nedostatku peněz o osobní ohodnocení, jejich platy klesnou pod loňskou úroveň.
Další háček
V rámci úsporných opatření byly počátkem loňského kalendářního roku také vázány prostředky na mzdy ve školství ve výši tří miliard. Vláda ale rozhodla v srpnu o rozmrazení jen 1,5 miliardy. Takže ředitelé nemají naspořeno.
Dobeš od snižování platů nebyl schopen uchránit nepedagogické pracovníky škol, třeba kuchařky nebo školníky. A zde je další háček. Těm mzdy spadnou právě o 10 procent.
Nyní činí jejich průměrný plat podle šéfa školských odborů Františka Dobšíka kolem 13 tisíc korun. Mnozí ředitelé v médiích otevřeně přiznávají, že je budou též platit z peněz vyčleněných na učitele – dobrou hospodářku či kuchařky si musí udržet.
Nová tabulka
Průměrná mzda pedagogů včetně ředitelů škol byla v prvním pololetí loňského roku 24 404 koruny. Vyplývá to z říjnových statistik Ústavu pro informace ve vzdělávání. Pokud by se do nich nezapočítávali vedoucí zaměstnanci škol, brali mezi lednem a červnem učitelé a vychovatelé průměrně 22 174 korun. Průměrný Čech přitom za stejné období bral 23 135 korun.
Dobešova nová závazná tarifní tabulka pro učitele je podle délky praxe rozdělena do pěti platových stupňů místo současných dvanácti. Na rozdíl od zkušených učitelů s třicetiletou praxí, kterých se týká hlavně 11. a 12. platová třída, si pak nejvíc polepší nastupující učitelky v mateřské škole spadající do deváté třídy. Konkrétně až o zmíněných osm tisíc korun.
Ani zde se však ne všechny dočkají kýženého navýšení tarifu o šest až osm tisíc. Leckde činí rozdíl mezi loňským a letošním platem pouhých 10 korun. Nejhůř jsou na tom pak učitelky s dlouholetou praxí, ale bez vysoké školy.
Kritéria pro navýšení mzdy jsou totiž přísná. Aby si učitelka výrazně polepšila, musí být začínající, tedy na startu pedagogické kariéry. Podmínkou je zároveň absolutorium předškolní pedagogiky na vysoké škole, což je, jak bylo uvedeno, tříletý bakalářský obor. Přitom mnoho vychovatelek a učitelek v mateřské škole má „jen“ střední pedagogickou školu. Navýšení se tak bude týkat hrstky učitelek.
Školníci a kuchařky ostrouhají
Druhá stupnice tabulky se vztahuje na všechny ostatní pedagogické pracovníky. Tedy na ty, kteří splňují odbornou kvalifikaci, avšak nemají vysokoškolské vzdělání, a dále na pedagogické pracovníky, kteří odbornou kvalifikaci nemají (těchto je přitom v regionálním školství už pomalu většina). „Obě stupnice jsou konstruovány tak, aby žádnému pedagogickému pracovníkovi neklesl proti dosavadní právní úpravě platový tarif,“ napsal ředitelům ministr s tím, že rozhodně není třeba snižovat osobní ohodnocení.
Výhodou Dobeše je, že učitelé se na rozdíl od lékařů nebudou nikdy bouřit. Ministr se tak nemusí bát vzdoru. Jak ukázala poslední dvě desetiletí, kantoři jsou nejednotní, leckdo říká zbabělí, jiný zase že příliš slušní.
Faktem asi je, že kdyby současný ministr školství neprosadil novou tabulku, žádný humbuk by se nejspíš nekonal. Čas však teprve ukáže, zdali nešlo ze strany ministerstva pouze o marketingový tah, kdy většina kantorů ve výsledku bude mít v peněžence méně.
