Jasným důkazem, že samotný statistický údaj je k ničemu, pokud nemáme další informace, se stalo poslední zveřejněné číslo o růstu průměrného platu v Česku.
Na první pohled radostná cifra, která by dokonce nasvědčovala tomu, že se pomalu vymaňujeme z náruče hospodářské krize. Ale bohužel opak je pravdou. Průměrná mzda v Česku vzrostla právě kvůli krizi, protože o práci přicházeli kvůli snižující se výrobě nejvíce dělníci nebo jiné profese s nejnižší mzdou.
Pomalu však začíná docházet i na lidi v hierarchii firmy mnohem výše postavené. Na dlažbě se ocitají i dříve tolik žádaní špičkoví specialisté. Vlastníci podniků někde začínají vyměňovat i nejvyšší manažery. Krize přinesla nové problémy a těm mají leckde čelit noví lidé. Manažeři sice úřady práce nezaplaví, ale o postech se statisícovými platy už si mohou nechat většinou jen zdát.
I když analytici tvrdí, že svět, Evropa i Česko už má nejhorší dobu za sebou a největší vlna propouštění už prý proběhla, nezaměstnaní zatím velkou naději na získání nové práce nemají. Ještě zřejmě dlouho bude většina z nich marně listovat novinami a hledat nabídky na zaměstnání. Možná už navždy pryč je doba, kdy si zaměstnanci mohli klást podmínky na vysoké platy a tučné benefity, protože se o ně personální agentury praly.
I když krize pomine, trh práce to asi hned tak nepocítí. Podniky při restrukturalizacích kvůli tvrdému zákoníku práce většinou finančně vykrvácely a manažeři si budou hodně rozmýšlet, kdy za propuštěné lidi naberou nové. Stále ještě musejí hledat další a další úspory. Většina firem se dnes snaží hlavně přežít. A pokud přece jen získají nové zakázky, nepochybně po špatných zkušenostech dají přednost agenturním zaměstnancům, jimž při dalším výkyvu ekonomiky nebudou muset vyplácet tučné odstupné. Ostatně mají i jiné možnosti, jak se tomu vyhnout, raději přijmou lidi na pracovní poměr na dobu určitou. Nebo nedej bože přesunou výrobu do zemí, kde mají zaměstnanci mnohem nižší nároky i malou, nebo žádnou ochranu.
Kdo tedy touží po existenční jistotě, bude nejspíš zklamán. Ta už zmizela do nenávratna a zřejmě jednou provždy. Navíc se dnes v plné nahotě ukazuje, že pravdu měli ti, kteří tvrdili, že málo pružný trh práce k vyšší zaměstnanosti nepovede a poškozuje nejen zaměstnavatele, ale především nezaměstnané. Co všechno ještě budeme muset zažít, aby tato pravda došla i některým politikům?
