Bohatší rychleji než v minulém desetiletí. Podle výroční zprávy organizace Oxfam získalo nejmovitější procento lidské populace v posledních dvou letech dvakrát více majetku než zbytek světa. Konkrétně jejich jmění vzrostlo o 26 bilionů dolarů (zhruba 589,5 bilionu korun), kdežto v případě zbylých 99 procent lidí zhruba o 10 bilionů méně (asi 226,7 bilionu korun). Výrazně si superbohatí polepšili během pandemie.
Paradoxem je, že zatímco ti nejmovitější z movitých čelí rostoucím příjmům, zhruba 1,7 miliardy zaměstnanců se musí spokojit s výplatou, jejíž hodnotu sráží vysoká inflace. V roce 2020 se navíc zvýšil i počet chudých, a tak momentálně každý desátý obyvatel Země hladoví. „Zatímco obyčejní lidé se denně vzdávají základních věcí, jako jsou potraviny, superbohatí překonali i ty nejdivočejší sny,“ uvedla Gabriela Bucherová, výkonná ředitelka organizace Oxfam International.
Z odhadů organizace, která vychází ze žebříčků časopisu Forbes, vyplývá, že procento nejbohatších shráblo od roku 2020 dvě třetiny veškerého bohatství v celkové hodnotě 42 bilionů dolarů (asi 952,2 bilionu korun). Během minulé dekády se tito lidé přitom zmocnili ,jen‘ poloviny celkového obnosu. Jinými slovy, stačily dva roky, aby se aktuální desetiletí stalo pro nejbohatší procento tím doposud nejúspěšnějším vůbec.
Potravinářský a energetický důl
Podle zprávy, kterou společnost zveřejnila v den zahájení Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu, se majetek miliardářů denně zvyšoval o 2,7 miliardy dolarů (asi 61,2 miliardy korun). Počet takovýchto lidí se za posledních deset let navíc zdvojnásobil. Jejich bohatství prudce vzrostlo v roce 2022, a to díky ziskům z prodeje potravin a obchodu s energiemi. Ostatně své příjmy loni zdvojnásobilo 95 procent potravinářských a energetických korporací. Ty si celkem přišly na 306 miliard dolarů (přibližně 6,9 bilionu korun), přičemž 257 miliard (zhruba 5,8 bilionu korun) pak vyplatily bohatým akcionářům.
Například dynastie Waltonů, jež vlastní polovinu Walmartu, získala za poslední rok 8,5 miliardy dolarů (asi 192,7 miliardy korun). Indický miliardář Gautam Adani, majitel významných energetických společností, zaznamenal jen v roce 2022 nárůst bohatství o 42 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 952,2 miliardy korun).
Podobná situace panovala i během pandemie, a to zejména v případě bohatších zemí, které do svých ekonomik nalily biliony dolarů, čímž se snažily předejít kolapsu. To vedlo k prudkému nárůstu hodnoty akcií a dalších aktiv. „Velká část těchto čerstvých peněz skončila u nejbohatších lidí, kteří se mohli svézt na prudkém růstu akciového trhu,“ řekl pro CNN ředitel pro ekonomickou spravedlnost americké pobočky Oxfamu Nabil Ahmed.
Zvyšte superbohatým daň na 60 procent, volá Oxfam
Současně s extrémním bohatstvím se poprvé za posledních 25 let zvýšila také extrémní chudoba. Podle Světové banky jsme tak pravděpodobně svědky největšího nárůstu globální nerovnosti a chudoby od druhé světové války. Některým zemím hrozí bankrot, přičemž ty nejchudší aktuálně vydávají čtyřikrát více peněz na splácení bohatým věřitelům než na zdravotní péči. Tři čtvrtiny světových vlád v následujících pěti letech rovněž plánují úsporné škrty ve veřejném sektoru, včetně zmíněných výdajů na zdravotnictví. Na tom podle odhadů organizace ušetří 7,8 bilionu dolarů, tedy asi 176,8 bilionu korun.
Rostoucí nerovnost lze podle Oxfamu vyřešit zavedením jednorázové daně z bohatství a také neočekávané daně, které by ukončily profitování z globálních krizí. Kromě toho společnost navrhuje onomu jednomu procentu nejbohatších trvale zvýšit daně, a to minimálně na 60 procent jejich příjmů z práce a kapitálu. Získané peníze by měly být následně přerozděleny.
