Zařazování zaměstnanců do jmenovaných funkcí není možné provádět pracovní smlouvou V obchodních společnostech přichází často v úvahu vznik pracovního poměru jmenováním.Podmínky jsou stanoveny v § 27 odst. 4 a 5 zákoníku práce. Co vše tedy tento paragraf obsahuje?
Zařazování zaměstnanců do jmenovaných funkcí není možné provádět pracovní smlouvou
V obchodních společnostech přichází často v úvahu vznik pracovního poměru jmenováním.Podmínky jsou stanoveny v § 27 odst. 4 a 5 zákoníku práce. Co vše tedy tento paragraf obsahuje?
Jmenováním se zakládá pracovní poměr u vedoucích zaměstnanců, které jmenuje do funkce statutární orgán. Vedoucí funkce jsou v přímé řídící působnosti statutárního orgánu. U zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, jsou v přímé řídící působnosti zaměstnavatele. V akciové společnosti je statutárním orgánem představenstvo, proto všechna pracovní místa, která jsou v přímé řídící působnosti představenstva, jsou vedoucími funkcemi. Ty musí být obsazeny jmenováním.
Kdo řídí zaměstnance
V určitých případech musí být do funkcí jmenováni i zaměstnanci, jež jsou v přímé řídící působnosti vedoucího zaměstnance, který je přímo podřízen statutárnímu orgánu. Jde o vedoucí funkce, které v systému řízení podléhají vedoucímu zaměstnanci. Vedoucím zaměstnancům jsou podřízeni další vedoucí zaměstnanci. Jde o vedoucí, kteří jsou oprávněni stanovit a ukládat podřízeným pracovní úkoly, organizovat, kontrolovat a řídit práci, dávat jim k tomu závazné pokyny.
Akciová společnost
V akciových společnostech jsou generální ředitelé členy statutárního orgánu, představenstva. Statutárním orgánem je i generální ředitel akciové společnosti. Všichni vedoucí zaměstnanci, kteří jsou v přímé řídící působnosti statutárního orgánu, jsou ve vedoucích funkcích. Mají být tedy jmenováni. Jmenování provádí generální ředitel akciové společnosti. Nikoliv však svým jménem, ale jménem představenstva, jehož je členem. Právní předpisy, jež upravují podmínky pro činnost statutárního orgánu, nestanoví, zda statutární orgán musí jednat jako kolektivní orgán. Ovšem členové představenstva, kteří zavazují společnost, a způsob, jakým tak činí, se zapisují do obchodního rejstříku. Pokud je ředitel akciové společnosti členem představenstva, je zapsán v obchodním rejstříku a může jménem představenstva vykonávat pracovněprávní úkony, je vymezení jeho pravomoci v souladu se zákoníkem práce. Svou pravomoc nemůže přenášet na další vedoucí zaměstnance.
Společnost s ručením omezeným
Za společnost jedná jednatel. Znamená to, že funkcemi, do nichž mají být zaměstnanci jmenováni, jsou funkce vedoucích zaměstnanců v přímé řídící působnosti jednatele a další pracovní místa, která jsou o „stupínek“ níže. Jednatel uzavírá pracovněprávní vztah se zaměstnanci, ale také sám se sebou. Může sám za sebe sjednávat se společností pracovní smlouvu anebo přijímat do pracovního poměru ke společnosti i svou manželku. Nemůže si sjednávat druh práce - statutární orgán. Podobně je nutno postupovat při vymezování vedoucích funkcí i ve veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti, v nichž jsou statutárními zástupci každý ze společníků a komplementáři.
Pracovní smlouva, nebo jmenování?
Zařazování zaměstnanců do jmenovaných funkcí není možno provádět pracovní smlouvou, ale výlučně jmenováním. Pokud by se tak stalo, nevznikne platný pracovní poměr, protože by šlo o právní úkon v rozporu se zákonem a ukazovalo by to na vznik pouze faktického pracovního poměru. Společnost nemusí zaměstnanci dávat výpověď ani ho odvolávat z funkce. Takto založený pracovní poměr totiž neexistuje. Zaměstnavatel není povinen mu dále přidělovat práci. Pokud práci přiděloval, přísluší zaměstnanci mzda a náležitosti vyplývající z pracovního poměru. Zaměstnanec nezpůsobil neplatnost právního úkonu sám, takže jeho neplatnost mu nemůže být na újmu. Jestliže by ředitel akciové společnosti měl na funkci sjednánu pracovní smlouvu, nešlo by o platně uzavřený pracovní poměr.
Změna druhu práce
Jmenováním nemůže vzniknout nový pracovní poměr, jestliže zaměstnanec byl u téže společnosti v pracovním poměru v době jmenování ve vedoucí funkci. Jmenováním se mění druh sjednané práce a pracovní poměr nekončí. Pokud by byl zaměstnanec v pracovním poměru u jiné společnosti nebo zaměstnavatele, práva a povinnosti obou se nemění. Znamená to, že by mu měl zaměstnavatel poskytnout neplacené pracovní volno a uvolnit k výkonu práce k novému zaměstnavateli nebo vzájemnou dohodou ukončit jejich pracovní poměr.
Odvolání z funkce
Odvolání může provést jen statutární orgán a nemůže zmocnit jiného zaměstnance. Musí být provedeno písemně a doručeno zaměstnanci, který je odvoláván. Jinak by odvolání bylo neplatné. Výkon funkce končí následujícím dnem po doručení odvolání. Stejná práva má i vedoucí zaměstnanec. Kdykoliv se může funkce vzdát, aniž by vyžadoval souhlas statutárního orgánu. Odvoláním z funkce pracovní poměr nekončí. Zaměstnavatel dohodne se zaměstnancem další pracovní zařazení na jinou práci odpovídající jeho kvalifikaci nebo mu nabídne jinou vhodnou práci. Ta nemusí odpovídat jeho kvalifikaci, ale musí být pro něj zdravotně vhodná. Zaměstnanci, kteří odešli do jmenované funkce z práce, kterou měli sjednánu v pracovní smlouvě, to mají jednodušší. Zaměstnavatel je povinen jim nabídnout práci odpovídající pracovní smlouvě.
Překážka v práci
Překážkou v práci je situace, kdy odvolaný vedoucí zaměstnanec nemůže nastoupit na jinou vhodnou práci, neboť ji zaměstnavatel nemá. Tehdy má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku a zaměstnavatel má důvod pro skončení pracovního poměru výpovědí pro nadbytečnost zaměstnance. Zaměstnanec nemá nárok na odstupné. Pokud by zaměstnanec odmítl nabízenou práci zaměstnavatelem po odvolání z funkce, nedostal by náhradu mzdy.
Firma by měla vymezit vedoucí funkce
Vedoucí mzdové účtárny funkčně podléhá řediteli nebo ekonomickému náměstkovi, měla by být do funkce jmenována jen za předpokladu, že jí jsou podřízeni další vedoucí zaměstnanci. Pokud by ve mzdové účtárně nebyly další vedoucí funkce, ale vedoucí účtárny by řídila „řadové“ zaměstnance, nešlo by o vedoucí funkci a jejich jmenování by nemohlo založit platný pracovní poměr. Pro upevnění právní jistoty by společnost měla přesně vymezit okruh vedoucích funkcí, do nichž provádí jmenování a odvolání statutární orgán.
Odvolají ho z funkce
V soukromé nemocnici, jež je společností s ručením omezeným, se ředitel rozhodl, že odvolá primáře. Aby tento úkon mohl platně provést, musí si odpovědět na otázku, zda primář měl být nebo je do funkce jmenován. Ve společnosti s ručením omezeným je statutárním orgánem jednatel. Ten jmenuje do funkce ředitele a další vedoucí zaměstnance, kteří jsou podřízeni řediteli. Primář je pracovně podřízen řediteli nemocnice a měl být tedy do funkce jmenován, řídí-li další vedoucí. V tomto případě se jedná o vrchní sestry. Primáře je tedy možné z funkce odvolat.
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
