Organizátoři prodejních zájezdů pro důchodce jsou profesí, u níž lze smysl hledat jen stěží
Naše redakce se tentokrát vydala ve stopách Vespasiana, tedy vládce Říma v letech 69 až 79 našeho letopočtu.
Jemu je totiž připisován výrok „Pecunia non olet“ čili „Peníze nesmrdí“. Ten byl původně adresován jeho synu Titovi, který otce obviňoval, že neváhá v rámci „fiskální konsolidace“ zdanit dokonce i veřejné záchodky. Jistěže, nestudovali jsme potenciální výnos ze zdanění toalet, ale rozsáhlým dotazováním českých personalistů a mezinárodní rešerší hledali povolání, nad nimiž se sice společnost takříkajíc ofrňuje, ale jejichž vykonavatelům peníze v nich vydělané ani trochu nesmrdí. Na druhé straně uvádíme i příklady jobů vyloženě „sladkých“. Třeba ten, který by se dal popsat jako „profesionální hotelový Hajaja“.
Pozoruhodné je, že v seznamu deseti neoblíbených profesí je polovina těch, které se pohybují v bahnitých usazeninách finančního sektoru – od vymahačů pohledávek přes faktické lichváře až po exekutory. Nijak nepřekvapí ani odér, který v nosech veřejnosti doprovází třeba odtahové služby nebo organizátory prodejních zájezdů. Z ekonomického hlediska je posledně zmíněné podnikání poměrně vzácným příkladem, kde se nejedná „pouze“ o byznys u veřejnosti vnímaný s opovržením, ale kde skutečně marně hledáte jakoukoli jeho užitečnou ekonomickou funkci. Vozit zmanipulovatelné seniory „na výlet s chutným obědem“ a pod hrubým psychickým nátlakem jim vnucovat předražené zboží, je přímo destilovaný smrad, který nelze překrýt žádným apologetickým parfémem. Dokonce i v případě drahých osobních půjček najdete poměrně snadno jejich ekonomické opodstatnění, i když se těžko ospravedlňují roční procentní sazby nákladů a metody, které jejich poskytování provázejí. Stejně tak všichni chápeme, že vymáhání pohledávek, a dokonce i exekuce na majetek jsou ve skutečnosti podstatné funkce, bez nichž by mechanismus financování nemohl existovat, jakkoli u málokoho vyvolávají pozitivní asociace.
Zajímavé jsou postřehy personalistů o tom, jaké typy lidí tyhle „joby s odérem“ přitahují. Taková postava dobráka se širokým srdcem, který se představí jako exekutor nebo vymahač pohledávek, je spíše roztomilý oxymóron, neboť některé z pozic se opravdu „hodí“ pro osoby se „sníženou schopností empatie a zvýšenou mírou egoismu a narcismu“, jak v článku prozrazuje jeden z expertů.
Pro ekonoma je asi nejzajímavějším zjištěním poznatek, že agentury registrují „malý zájem o pozice technologa a projektového lídra ve výrobním sektoru, jenž má ve své pozici skutečnou odpovědnost za úspěch definovanou například zadáním: Vaším úkolem je vybudovat novou výrobní linku, která se musí rozběhnout 30. března“. Tady nejde o nízkou atraktivitu danou špatným reputačním kapitálem oboru, a už vůbec ne o špatně placenou práci, tady jde právě o to zvýšené riziko selhání v podmínkách, kdy cíl a termín jsou až bolestně jasné a měřitelné. Pod tímto prizmatem pak není překvapující zjištění, že na trhu práce bývají velice ceněni právě lidé, kteří se odpovědnosti za vedení týmu a koordinaci složitých projektů v nepřátelském prostředí nemohou vyhýbat, protože následky mohou být fatální. Kdo splňuje tyhle požadavky beze zbytku? Velící důstojníci bojových jednotek operujících přímo v terénu v armádách, které jsou zapojeny ve válečných konFLiktech. Typickým příkladem jsou důstojníci izraelské armády, kteří se velmi úspěšně chytají například v technologických společnostech.
Některé zcela nezávadné, snad ani ne stresující a jistě potřebné pracovní pozice mají smůlu v tom, že je poměrně nesnadné si pod nimi představit něco atraktivního a příjemného. Autora sloupku, kterému v dětství vrtaly hlavou inzeráty typu „přijmeme salátky“ a dlouho se domníval, že jde snad o nějaký překlep, by také odradila slušně placená nabídka pozice „seřizovač vstřikolisu“, která – jak se dočtete – nebudí zájem na Zlínsku. Člověk nemusí být rodilý Zlíňan, aby se jakékoli technologii, která nejdříve stříká a potom lisuje, pokud možno vyhnul. Natož aby měl ambici ji osm a půl hodiny denně seřizovat.
O autorovi| MIROSLAV ZÁMEČNÍK, zamecnik@mf.cz