Co udělá Joe Biden jako první věc, až vstoupí do oválné pracovny Bílého domu? Podívá se ke stropu a řekne: „Slezte z toho lustru, Donalde, vidím vás!“ Tak zní jeden z mnoha vtipů, které začaly i v Česku vznikat na účet bizarní povolební situace v USA. Končící prezident Donald Trump se tvrdohlavě odmítá pustit prezidentského úřadu a uznat volební porážku. Během zbývajících dvou měsíců, které do inaugurace nové hlavy státu 20. ledna 2021 zbývají, může natropit svému následníkovi ještě spoustu problémů.
Odmítá pozvat Bidena na tradiční schůzku, kde by úřad symbolicky předal, a vytrvale mluví o podvodu. „Lid nepřijme tyhle zmanipulované volby!“ zněl jeden z mnoha podobných příspěvků na Twitteru, který je v posledních dnech hlavním kanálem, jímž se Trump k situaci vyjadřuje. „Je to prostě ostuda“ okomentoval postoj oponenta Biden.
Čistka zasáhla armádu i poštu
Vedle zpochybňování voleb Trump rozehrál i podstatně nebezpečnější kartu.
Začal s čistkou v bezpečnostních složkách, kam rychle dosazuje své loajální příznivce. „Odstraňuje všechny lidi, kteří odmítají poslouchat jeho rozkazy nebo vykazují jakoukoli neúctu k tomu, co chce učinit. Dělá to v oblasti tajných služeb, dělá to na ministerstvu obrany, ve státní správě, na poště. Vidíme ničení demokratických institucí,“ varoval v rozhovoru pro televizní stanici CNN někdejší ministr obrany William Cohen. Podle něj tak Trump dál podkopává důvěru vůči USA v zahraničí.
„Světoví vůdci pocítili velkou úlevu, když byl zvolen Joe Biden,“ podotýká Cohen.
Biden ale musí před zlepšením vztahu s Evropou či Latinskou Amerikou nejdřív zklidnit samotné rozbouřené USA.
Profiluje se jako sjednotitel. „Slibuji, že budu prezident… který nevidí červené nebo modré státy, vidí jen Spojené státy,“ řekl hned v prvním projevu po zvolení v narážce na tradiční barvy hlavních politických stran - modrých demokratů a červených republikánů. „Můžeme dostat zemi z té nenávistné politiky, kterou jsme viděli v posledních šesti, sedmi, osmi letech,“ míní Biden.
Překlenout rozpolcenou společnost ale nepůjde snadno. Biden chce udělat revizi postupu proti koronaviru, přístupu k životnímu prostředí či k imigrační politice. V tom ale nemusí najít u konzervativních Trumpových voličů vůbec pochopení. „Co je nebezpečnější - ten vir, nebo demokraté?“ ptá se provokativně v traileru na nové pokračování legendární komedie Borat herec Sacha Baron Cohen, který film natočil v reálných situacích během vrcholící americké volební kampaně a pandemie koronaviru. „Demokraté,“ odpovídají bez zaváhání dva oslovení muži, na první pohled archetypy středostavovských bílých Američanů.
První tmavá viceprezidentka
Pro ultrakonzervativní Američany, kteří lpějí na právu držet zbraň, přikyvují trestu smrti a nemají rádi novodobé přistěhovalce, bude také těžko přijatelná hlavně kalifornská senátorka a budoucí viceprezidentka Kamala Harrisová. Bude to historicky první žena a také první osoba tmavé pleti v této funkci. Harrisová je navíc dcerou dvou přistěhovalců - její matka pocházela z Indie, otec z Jamajky.
Vystudovaná právnička se profilovala už od mládí jako aktivistka a brzy vstoupila do politiky v barvách demokratů.
Výrazně se angažuje proti rasové segregaci, zasazuje se za práva imigrantů, za rovnoprávné postavení žen, za navyšování minimální mzdy. Platí za výrazně levicovou političku. K jejím příznivcům patří celkem logicky exprezident Barack Obama. „Když přišla (má matka) v 19 letech z Indie, asi si nepředstavovala tenhle moment… myslím na ni a na generace černých žen, bílých žen, žen původem z Asie a z Latinské Ameriky, které k tomuto momentu vydláždily cestu,“ řekla Harrisová v prvním proslovu po volebním vítězství.
Misogyn a monstrum
Viceprezidentka bude nakonec možná tou tvrdší polovinou vítězného tandemu v postoji vůči končícímu Trumpovi. Zatímco Biden musí držet tvář smířlivého sjednotitele národa, Harrisová ztělesňuje koneckonců všechno, do čeho se Trump - kritizovaný za sexismus a xenofobní postoje - během své vlády trefoval. Ostatně při volební kampani Harrisovou opakovaně nazval „monstrem“, v dalším případě řekl, že „je odporná“. „Žádný prezident nikdy nepoužíval taková slova,“ zastával se své spolukandidátky Biden.
Harrisová může ztělesnit dravější energii ve vítězném tandemu už jen s ohledem na věk. Politický veterán Biden, který kandidoval na prezidenta poprvé už při volbách v roce 1988 a později znovu v roce 2008, dokázal kandidaturu proměnit ve vítězství až napotřetí v plných 77 letech. Trump se ostatně snažil během kampaně zlehčovat svého oponenta jako „ospalého Joea“. Vedle toho z Harrisové, která je v 56 letech na vrcholu sil, prýští vitalita i ambice. Ne náhodou se stala nejmocnější ženou světa a zosobnila splněný sen amerických aktivistek -vstup liberální ženy-političky do nejvyššího patra moci. Povedlo se jí tak nakonec to, co zkoušela před čtyřmi roky Hillary Clintonová. •
Plán na prvních 100 dní Joe Biden veřejně přislíbil některé kroky, které chce prosadit hned během prvních sto dní po své oficiální inauguraci do úřadu prezidenta 20. ledna 2021. • V rámci hesla „Made in America“ chce podpořit domácí výrobu 400 miliard dolarů a výzkum a vývoj dalšími 300 miliardami dolarů. Slibuje si od toho vznik více než pěti milionů nových pracovních míst a boj proti ekonomickým důsledkům pandemie. • Zvedne korporátní daň na 28 procent ze současných 21 procent, kam byla daň snížena díky iniciativě republikánů v roce 2017. • Hodlá prosadit imigrační zákony, které dají 11 milionům přistěhovalců žijícím ilegálně v USA šanci získat občanství. To se týká také asi 700 tisíc dětí, které jejich rodiče na americké území ilegálně přivezli. • Ihned po nástupu chce Biden zajistit návrat 500 dětí k rodičům v rodinách, které byly rozděleny na mexicko-americké hranici. • Chce také zrušit restrikce, které zabraňují lidem z některých muslimských zemí cestovat do USA. • Spustí reformu policie, do níž má být investováno na 300 milionů dolarů. • Už na konci ledna chce protlačit pro boj s nákazou koronaviru i ekonomickými důsledky balíček nových podpůrných opatření. • Začne s kroky k podpoře výroby čisté energie, na což mají jít průběžně až dva biliony dolarů. • Spojené státy znovu přistoupí k Pařížské dohodě o omezení skleníkových plynů, z níž je chtěl vyvést Donald Trump. • Zároveň Biden zvažuje svolání globálního summitu právě na téma klimatických změn.
ZDROJ: JOEBIDEN. COM
O autorovi| Tomáš Stingl, stingl@mf.cz
