Irsko po prasknutí realitní bubliny před třemi lety málem zbankrotovalo, musely ho zachraňovat evropské peníze. Nyní se bývalý keltský tygr zase pomalu zvedá. Pomáhají mu v tom zejména exportéři. „Udělali jsme v minulosti velkou chybu. Náš hospodářský růst byl do velké míry živený realitami. Teď se snažíme přeměnit stavební ekonomii na podnikatelskou ekonomii. Investujeme do lidí,“ říká v rozhovoru pro E15 irský ministr pro malé a střední podniky John Perry.
Tady v Praze je s námi 26 firem. Ale jinak je u vás poměrně velká koncentrace irských firem. Eirtech, Mergon, Grafton Recruitment, PM Group nebo Kingspan zaměstnávají v Česku hodně lidí. Smyslem této cesty je rozšířit zahraniční záběr malých a středních irských firem o další místa v Evropě. Podepsalo se několik kontraktů a dohod s českými partnery. Společnost RealTime Technologies podepsala dohodu o vzdělávání v elektrotechnickém průmyslu, PPI Adhesives o dodávkách průmyslových samolepících pásek nebo společnost Bookassist o výstavbě webových stránek a online rezervačních systémů pro české hotely.
E15: Jste právě v polovině svého česko-polského turné. Jaké firmy jste s sebou z Irska přivezl? Podepsaly se nějaké kontrakty?
E15: Co může Česko irským firmám nabídnout?
Mezi irským a českým trhem je řada podobností. Máte dobrý vzdělávací systém, v Irsku jsme závislí na přímých zahraničních investicích a jsme otevřená ekonomika, jako ta vaše. Malé a střední podniky jsou páteří irské ekonomiky, stejně jako té vaší. Naše i vaše země závisejí na exportu. My jsme v EU 40 let, vy zatím deset. Ten proces přeměnil naší ekonomiku, stejně jako asi mění i tu vaší.
E15: Když bych se průměrného Čecha zeptal, aby mi jmenoval několik irských firem, asi by ho napadlo pivo Guiness nebo nízkonákladový dopravce Ryanair. V Irsku je přitom obrovský farmaceutický průmysl. Jaké irské firmy bychom měli znát?
Farmaceutické firmy jsou důsledkem obrovských investic s USA, od firem jako Abbott Laboratories a Pfizer Group, které u nás vyrábějí léčiva zejména pro Evropu a Blízký Východ. Podobný případ je ICT sektor. Máme u nás Google, Ebay, Facebook, LinkedIn, Apple.
E15: A něco ryze irského?
Tady bych určitě zmínil Kerry Group. Pracuje pro ně pět tisíc lidí jen v USA a značka Kerry je tam na mnoha místech. Firma pomocí sesterských firem expanduje v Americe i v Evropě. Mléčná značka Kerrygold je velmi populární značkou v USA i v některých evropských zemích. Určitě znáte irskou whisky Jameson nebo krém Baileys. Irsko je pátým největším vývozcem hovězího a vyváží 15 procent světové kojenecké výživy.
E15: Jak se malé zemi podaří stát se velkým farmaceutickým hráčem?
Podařilo se nám přilákat zahraniční investice. To se povedlo díky aktivitě vládní agentury Enterprise Ireland v mnoha zemích. Zaměřili jsme se na důležité trhy. Také nám pomáhají nízké daně a vzdělaná pracovní síla. Příchod amerických firem souvisí také s velkou irskou diasporou ve světě – 50 milionů lidí se hlásí k irským kořenům. Jsme silní v R&D, ve vědě, snažíme se co nejvíce komercializovat poznatky na univerzitách, to je velmi důležité. Co se týče farmaceutického průmyslu – Irsko má hodně zkušeností se zpracováním z potravinářského průmyslu, které se dají použít.
E15: Jak se podařilo nalákat firmy jako Facebook a Google?
Náklady na byznys jsou u nás velmi nízké. Telekomunikační sektor a infrastruktura jsou tu na velmi vysoké úrovni, nabídli jsme jim skvělé zázemí i budovy. Když sem Google přišel, bylo jich jen málo, teď tu mají asi dva tisíce lidí. A samozřejmě pomohla nízká firemní daň (12,5 procenta – pozn. red). Ale nebylo to hlavní, to hlavní byli vzdělaní lidé schopní vykonat práci.
E15: Jak složité je založit v Irsku firmu?
Zakládání firmy teď prochází velkými legislativními změnami, ale můžete ji založit za jeden den. Náklady na byznys se musejí snížit jak je to jen možné.
E15: Irsko bylo velmi silně poznamenáno prasknutím stavební bubliny. Po developerech zbyly dluhy a Irsko muselo přijmout záchranný balík od EU. Vy sám zastupujete obec Sligo v okrese Leitrim, který byl jedním z těch, kde se realitní bublina nafoukla nejvíce. Co teď se všemi těmito prázdnými stavbami bude?
Byly tu dva druhy nadměrné výstavby. Tím prvním byly komerční stavby jako hotely a nákupní nebo kancelářská centra, druhým pak soukromé obytné domy. Co se týče komerčních staveb, tak v současné době přichází do Irska ročně 9 milionů turistů a vláda se snaží toto číslo zvednout o dalších půl milionu, snížili jsme DPH pro hotelnictví. Kritická oblast je soukromé bydlení. Máme v Irsku řadu velmi úspěšných stavebních firem, oni za stavební bublinu nemohli, tu vytvořili developeři. Hustota domů byla moc vysoká. Stavělo se šestnáct domů na akr tam, kde jich mělo být osm. Hodně stavebních projektů převzala NAMA, banky je také dostavují a dávají na trh. Pro lidi bez vlastního bydlení je to skvělá příležitost pořídit dům, který původně stál 200 tisíc eur za polovinu ceny. Můžete koupit třípokojový dům za sto tisíc. Část domů se také používá pro sociální bydlení. Bude to trvat, ale vyrovnáme se s tím.
E15: Další úhel pohledu je ten stavebních firem. Lidé ve stavebnictví jsou bez práce, kanadské firmy loví irské stavaře a lákají je do Kanady. Stavebnictví v Irsku klesá už 70 měsíců v řadě. Kdy podle vás zase začne růst?
Udělali jsme v minulosti velkou chybu. Náš hospodářský růst byl do velké míry živený realitami. Teď se snažíme přeměnit stavební ekonomii na podnikatelskou ekonomii. Vláda masivně investuje do lidí. Ano, někteří lidé odcházejí do Kanady. Svět je dnes propojený. Ale v něčem je to pozitivní. Radši bychom je měli v Irsku, ale je důležité, že jim uznají kvalifikaci a budou mít práci. Hodně práce děláme s překvalifikováním těch, kteří nechtějí vycestovat. Stavební sektor se vrátí, ale bude vypadat jinak než předtím. Chamtivost developerů, kteří si mysleli, že se z nich prostě stanou rychle milionáři, už se snad nevrátí. Teď se zabýváme smysluplnými, promyšlenými plány, které motivuje poptávka.
E15: Krize ukázala také jeden zajímavý fakt, a to, že všichni ti emigranti, Poláci, Lotyši nebo Slováci, kteří přišli během let rozkvětu, v Irsku už zůstali krizi navzdory. Jak tahle imigrace změnila irskou společnost?
Jsme za ně velice rádi. Míchání kultur, o tom přesně je Evropa.
E15: Jsou mezi malými a středními podniky v Irsku také nějaké zajímavé polské? V jakých sektorech?
V hi-tech firmách pracují někteří výborně vzdělaní inženýři. Většina lidí, kteří přišli z východní Evropy, ale podle mě pracuje v pohostinství, v hotelnictví, ve zdravotnictví. Zapojují se také sociálně – v církvi a sportovních organizacích. Poláci jsou největší menšina v Irsku. Sledujeme, že sami zakládají malé firmy, a tak do ekonomiky přispívají. My jsme země zaměřená na mezinárodní trhy, takže potřebujeme lidi z celého světa, aby nám na ty trhy pomohli.
E15: Mottem irského předsednictví Evropské radě je Stabilita, práce a růst. V Irsku ale roste nezaměstnanost, takže ve svém cíli příliš úspěšní nejste…
Kdepak, daří se nám velmi dobře. Stabilizovali jsme ekonomiku (ekonomové Irsku předpovídají růst mírně přesahující jedno procento – pozn. red.), vypořádali jsme se státním dluhem, s bankami, nezaměstnanost poprvé od mého nástupu do funkce klesla. Vytváříme teď tisíc pracovních míst měsíčně. Také probíhá velká reforma státního sektoru. Celkově se vrací důvěra v irskou ekonomiku. Z těch 14 procent, co jsou bez práce, chceme alespoň polovinu zaměstnat alespoň na 20 hodin týdně, aby tu zbylo nakonec jen 200 tisíc nezaměstnaných.
Čtěte také:
Brian Hayes: Irsko není jako středomořské ekonomiky
Žádné další Španělsko či Irsko: Brusel chce zatočit s realitními bublinami
