Hurá na voliče
Sociální demokracii v posledních měsících pronásleduje jedna nepříjemnost za druhou. Vládní koalice je v agonii a na rozpadnutí. Přízeň voličů klesá, straničtí lídři propadají skepsi. Vůdci ČSSD si marně lámou hlavu, jak zlomit negativní trendy a získat zpět přízeň alespoň části voličů.
V tom - zní to jako v pohádce - přichází kouzelný dědeček přestrojený za policejního vyšetřovatele a z aktovky vytahuje Koženého obvinění. V pravý čas, radují se šéfové strany. Hon na voliče a jejich hlasy může začít.
Scénář lovu je jednoduchý. Kožený po sobě nechal desetitisíce nespokojených a ošizených akcionářů (čti voličů) Harvardského průmyslového holdingu. Ze slibů vložte tisícikorunu a já vám za rok vrátím desetinásobek nezbylo nic. Podílníci již několik let marně čekají na výplatu peněz. To samozřejmě není v celém případu nic nového stejně jako podezření, že o peníze připravil podílníky právě Kožený.
Premiér Vladimír Špidla, který zároveň přebral vedení ministerstva spravedlnosti, tak dostal do ruky zbraň velkého kalibru. Sociální demokracii teď stačí jediné. Pořád do kola opakovat: vidíš, voliči, celé roky Kožený utíkal a za tvé peníze si užíval života, teprve za naší vlády jej poženeme k zodpovědnosti a pořádně chytneme pod krkem. Navíc může premiér a ministr v jedné osobě kauzu spojit i s dalšími případy a tvrdit: na každého tuneláře a podvodníka se jednou dostane, pokud bude u vesla ČSSD. Nebojte se, všechny je pochytáme a dostaneme před soud. A přesně tohle voliči rádi slyší a vidí.
Většinou ale zůstává jen u mediálního humbuku a propírání obviněných osob. Před soud se totiž každoročně možná několik velkých případů podaří dostat, otázkou ovšem zůstává, kolik skončí skutečným odsouzením viníků. Není nutné chodit ani daleko do minulosti. Několik takových obvinění již padlo, takřka žádný ze skutečných viníků neskončil za mřížemi. Pokud se je podaří přece jen odsoudit, mnohdy i s majetkem mizí nenávratně za hranicemi. V místních lokálech pak dávají k dobru vtipy o českých soudech. Stejně tak i Kožený. Samozřejmě svoji vinu popírá, z českého obvinění si starosti nedělá, podniká, užívá si zdravého mořského vzduchu. Johohó, nalejte další skleničku, ať si mohu připít na zdraví českých vyšetřovatelů.
O tom, zda je Kožený skutečně zloděj a tunelář, který akcionáře Harvardského průmyslového holdingu a Sklo unionu Teplice připravil zhruba o jedenáct miliard korun, musí rozhodnout samozřejmě soud. Zatím je více než pravděpodobné, že řízení proběhne v nepřítomnosti obviněného, který k soudu do Česka nehodlá poslat ani svého právního zástupce. Místo toho teď přemýšlí, jak nepříliš bolestivý políček České republice vrátit.
Akcionářům vytunelovaného Harvardského průmyslového holdingu navíc může být jedno, zda se podaří Koženého vinu prokázat. I v případě, že se tak stane, mají jen mizivou naději, že své ztracené peníze ještě někdy uvidí. Majetek, se kterým může Kožený volně nakládat, je takřka nulový. České soudy totiž již před několika lety předběhly americké, když odstavily část jeho majetku v Londýně a na Bahamských ostrovech, ostatní majetek zabrala po rozvodu manželka.
Existuje ovšem i možnost, že se Kožený v Praze objeví, ještě předtím, než bude jeho případ uzavřen. Ani v takovém případě se soudu nemusí obávat. Stačí, když si na několik let dopředu sežene dostatek lékařských potvrzení o závažnosti svého zdravotního stavu. Nebylo by to nic nového, s jejich pomocí se soudům úspěšně vyhýbal i bývalý vyšetřovatel Státní bezpečnosti Alois Grebeníček.
Možná se pak v daleké budoucnosti dočteme v novinách zprávu: Ve věku nedožitých pětadevadesáti let zemřel při rybaření na Bahamských ostrovech Viktor Kožený. V dobách své slávy známý jako pirát z Prahy. Příčinou úmrtí byla srdeční slabost.
