Ubytování vybírejte uvážlivě podle toho, co vás láká nejvíce. Pokud jsou to tradiční kavárny se sezením do ulice, vinárny a západ slunce nad městem, hledejte hotel na Montmartru. Jeho uličkami večer vystoupejte až k Sacré Creur a kochejte se pohledem na město pod vámi.
Nebudete u toho sami, vedle ostatních turistů vám budou společnost dělat i pouliční prodavači agilně prodávající vodu a heineken, abyste neměli žízeň. Nabídka je omezená, ale připravení si přinesou lahev champagne a skleničky. Bazilika je otevřená až do 22.30 a vstup je zdarma.
Neváhejte zaplatit šest eur navíc a vystoupat tři sta schodů do kupole, která nabízí výhled na město z druhé největší výšky po Eifielově věži. Je to nádhera! Počítejte ale s tím, že budete kousek mimo centrum (řádově dva kilometry).
Milovníci nakupování se ubytují někde v okolí Opery. Aby to měli blízko do Galeries Lafayette i do Printemps, kde je celá jedna část obchodního domu věnovaná niche parfémům, které na jednom místě jinde neobjevíte, a do všech menších obchodů lemujících přilehlé bulváry. Budete ve středu dění a všude dojdete pěšky.
Přečtěte si také o nejlepších mimopražských kavárnách:
Výběrová káva se z výjimky stala normou ve všech koutech republiky
Ti, kdo hledají větší klid, kavárny, bary, i restaurace moderního střihu, nechť zváží bydlení v Le Marais. Čtvrť, která atmosférou připomíná berlínský Prenzlauerberg nebo West Village v New Yorku, si zachovala svůj původní ráz. Bastila už v ní sice dávno nestojí, ale stále v ní najdete celou řadu historických budov z doby před revolucí. Na Place des Vosges, dost možná zdejším nejkrásnějším náměstí, bydlel i Victor Hugo v době, kdy psal Bídníky.
Paříž má něco pro každého, ale pro nás, co rádi jíme, milujeme vysedávání po kavárnách a večer si rádi dáme skleničku, toho nabízí tolik, že každá návštěva se zdá být životním zážitkem. Pokud se do města nad Seinou chystáte nebo se - třeba i po přečtení tohoto článku - budete chystat, připravili jsme přehled podniků, které byste si neměli nechat ujít. Také máme něco pro každého. Od snídaně po noční drinky.
Croissanty a mnohem víc
Pařížská rána voní po máslových croissantech a čokoládových chlebíčcích. Když budete opravdu potichu, uslyšíte tisíce křupnutí právě upečených baget i to, jak tradiční sladké pečivo lístkuje v troubách zdejších pekáren. Zapomeňte na diety i domnělou intoleranci lepku. Jakmile se po ránu projdete ulicí kolem některé z „boulangerie“, nebudete chtít snídat jinak než jako místní. Na rozdíl od nich ale nebudete spěchat do práce, a na snídani tak můžete zajít i do některé z kaváren, které neztratily nic z pařížského šmrncu, ale něčím se za poslední roky přece jen přiblížily moderní západní Evropě. Výběrovou kávou! Objevit ve francouzské metropoli kavárnu s dobře připravenou kávou, je dnes velice snadné. Najdete ji pomalu v každé čtvrti. To, že se k ní podává tradiční sladké pečivo, je snad samozřejmé.
Za kávou a krásami bohémského Montmartru se vypravte do kavárny s pražírnou Kb Café (53 Avenue Trudaine, Pigalle). Otevřeno je každý den včetně víkendů, kdy můžete od venkovních stolů pozorovat okolní trhy. V kavárně to žije od brzkého ráno, kdy sem přicházejí místní na rychlou kávu. Neváhejte se zařadit mezi ně a klidně poseďte o něco déle. Obsluha je tu velmi milá, bez zaváhání s vámi bude hrát hru na to, že umíte francouzsky, i když máte připravenou jen jedinou větu: „Jedno cappuccino, tady, prosím“ ale stejně tak s vámi bude bez okolků mluvit anglicky. Pryč jsou doby, kdy angličtina byla v Paříži problém.
Čtěte: Kulovnici v autě nepotřebuji, říká český lovec lanýžů Synek
Budete-li toužit po větší snídani, ve které nebudou chybět vajíčka a bude se k ní hodit i sklenka champagne nebo crémantu, jděte rovnou do nedaleké Bouvette (28 Rue Henry Monnier, Pigalle). Křupavé croissanty tam na vás budou čekat na barovém pultu, kdyby vejce nestačila. Krásné bistro, ve kterém se o hosty postarají od rána do večera každý den v týdnu, sází na kvalitní suroviny od farmářů a dobré sousedské vztahy. Bez váhání doporučujeme krémová míchaná vajíčka s kozím sýrem, ale potěšit se můžete i tatarákem nebo vaflemi.
Za skvělou atmosférou, snídaní a kávou se vyplatí vyrazit i do Blackburn Coffee (52 Rue Faubourg Saint-Martin). Mají tu báječné francouzské toasty s ovocem, shakshuku i obligátní avo toast. Sladké pečivo a dobře připravená káva jsou základem, na kterém se tu dá dále stavět. Vyhlášenou snídaňovou institucí je Holybelly (19 Rue Lucien Sampaix), kde vás kromě dobře připravené kávy čekají třeba americké palačinky se smaženými vejci, slaninou a javorovým sirupem navrch. Potíž je v tom, že si tu na snídani budete zpravidla muset vystát frontu. O víkendu počítejte nejméně s půl hodinou čekání. Kdo se dočká, bude spokojený.
Od crêpes po kraby
Nenechte se chytit do turistických pastí. Stačí vyjít mimo nejcentrovatější centrum, vybrat si některé z bister, ve kterém od pohledu sedí místní, a pravděpodobně se najíte dobře. Denní menu navíc pořídíte za velmi přijatelnou cenu i s vínem. Pro jistotu vám ale dáme pár zaručených tipů.
Francouzské palačinky z pohankové mouky neboli crêpes, případně galettes, sice původem patří do Bretaně, ale stejně si je budete chtít dát i jinde. Snadná pomoc, na nejlepším palačinkovém podniku v Paříži se totiž shoduje drtivá většina médií, která se zabývají gastronomií, a naše návštěva to jen potvrdila. Na palačinky jedině do Breizh Café (např. 1 Rue de l’Odéon). Ve městě jsou hned tři pobočky a všechny jsou velmi populární mezi místními i informovanými turisty. Zvolte tu, která vám bude nejblíž, a když tak si pár minut počkejte na stůl, opravdu se to vyplatí. Neošiďte se ani o sklenku cideru, který k bretaňským palačinkám neodmyslitelně patří. Ideální kombinace je jedna slaná a jedna sladká palačinka, cideru kolik se do vás vejde.
Relativně novým pařížským hitem je blízkovýchodní Balagan (9 Rue d‘Alger) v samotném historickém centru. Pokud si neuděláte rezervaci pár týdnů předem, večer místo neseženete, ale přes oběd se tu najíte pohodlně, skvěle a ještě za příznivou cenu. Restaurace v přízemí hotelu je opravdu krásná. Je sesterským podnikem populárního londýnského Palomaru a i tady si rychle získala srdce hostů. Popravdě, nízký steak a hranolky si můžete dát ve všech zdejších bistrech, ale i u nás, tak proč si nedat něco, co si u nás v takové kvalitě rozhodně dát nemůžete, i když to do Francie původem úplně nepatří? Slavní izraelští šéfkuchaři Assaf Granit aUri Navon sázejí na vzdálené chutě, ale blízké čerstvé suroviny, barvy na talíři a hodně smíchu při obsluze. A nás to hrozně baví!
Ideálním místem na večer je Clamato (80 Rue de Charonne), které nás ještě nikdy nezklamalo. Mladá usměvavá obsluha tu v jednoduchém interiéru servíruje nejčerstvější možné ryby, ústřice a mořské plody, které se do sesterské restaurace noblesního Septimu vozí každý den přímo od moře. Nečekejte fine dining a vysoké ceny. Čekejte naopak skvělé, relativně jednoduché jídlo, protože špičkové suroviny toho moc dalšího nepotřebují. Pozornost je věnována i pečlivému výběru vín. Tady si užijete večer, ochutnáte to, co u nás nemáme, a ještě vás to nezruinuje. Rezervace tu neberou, možná si budete muset na stůl chvilku počkat, ale byla by chyba to kvůli frontě vzdát.
Nejlepší sport je kafe a dort
Francie je kolébkou vysoké módy i gastronomie. Skvělé jídlo a krásné modely věhlasných značek už ale zdaleka nepatří do Paříže. V čem si francouzská metropole stále drží prvenství, je cukrařina. Pokud jste na sladké, budete tu jako v ráji. Vaše váha i peněženka možná budou trochu trpět, ale copak to jde, nenavštívit provozovnu cukráře, který byl prohlášen za nejlepšího cukráře světa letošního roku? Nebo si odepřít makronky od Pierra Hermého? Dejte si říct a neochutnávejte každou krásně vypadající tartaletku, kterou uvidíte ve výlohách běžných patisserií.
Nepochybně budou dobré. Ale ty nejlepší zákusky, řekněme tradičního typu, ale v moderním provedení, už dvacet let peče Pierre Hermé ve svém Maison Pierre Hermé s několika pobočkami po celé Paříži. Část menších butiků prodává jen jeho proslavené makronky a čokolády. Pokud budete toužit ochutnat zákusky, musíte si pobočku dobře vybrat. Budete-li se chtít vyhnout frontě, zkuste cukrárnu spojenou s prodejnou L’Occitane na Champs-Élysées (86 Av. des Champs-Élysées). Kromě sladkostí si tam budete moci koupit i kosmetiku s vůněmi vytvořenými mistrem cukrářem. Především ale budete mít možnost dortíky ochutnat na místě, což není v jiných provozovnách běžné. Cena jednotlivých kousků je 7,20 eura, a to je v porovnání s jejich českými napodobeninami láce. Jakmile ochutnáte, nebudete litovat jediného utraceného centu.
Ze světa gastronomie dále čtěte:
Skvělé jídlo je všude. Užijte si cesty po světě prostřednictvím lokálních chutí a vůní
Momentálně má ale Pierre velkou konkurenci. Na jaře otevřel svůj sladký butik i Cédric Grolet, úřadující nejlepší cukrář světa - La Patisserie Meurice par Cédric Grolet (6 Rue de Castiglione). Malinká prodejna otevírá až v poledne a prodává se do vyprodání zásob. Nabídka se skládá ze čtyř až šesti dezertů, mezi kterými nechybí sladké ovoce, které Groleta tak proslavilo. Ten nejslavnější kousek vypadá jako citron. Skořápku má z bílé čokolády nastříkané barvou a následně upravené tak, že opravdu vypadá jako citronová kůra. Uvnitř se skrývá šlehačkový krém s yuzu a opravdu citronově kyselá náplň imitující dužinu. Za tuhle legraci zaplatíte 17 eur, citron si odnesete v krabičce s dekorem mramoru a pak budete dlouho přemýšlet, jestli byste si ho dali znovu. Shodou okolností je cukrárna asi 150 metrů od výše uvedeného Balaganu, takže doporučujeme spojit její návštěvu s obědem právě tam.
K dezertu patří káva, ale tu u Cédrica Groleta nemají. Nedaleko je však ve dvoře sympatický kávový stánek Honor (54 Rue du Faubourg Saint-Honoré) a před ním i venkovní posezení. Navíc cestou k němu projdete kolem obchodů s parfémy všech významných značek, a to se vyplatí. Vaší pozornosti doporučujeme i sesterskou kavárnu Neighbours (89 Boulevard Beaumarchais) v Le Marais, ke které můžete dojít hezkou procházkou z míst, kde stávala Bastila.
Bary světového formátu
Ve městě, kde víno teče proudem a bubliny se podávají i k snídani, by bylo škoda přehlédnout koktejlové bary, které zaujaly dvě příčky v druhé desítce nejlepších barů světa - World’s 50 Best Bars. Jakkoli se s hodnocením úplně neztotožňujeme, protože české bary v něm i přes svou nespornou kvalitu chybějí, ignorovat ho úplně nemůžeme. A tak jsme navštívili jedenáctý nejlepší bar, který se skrývá za malými červenými dveřmi, a proto se jmenuje Little Red Door (60 Rue Charlot). Návštěva tohoto baru je rozhodně příjemným zážitkem. Čeká vás krásné, promyšlené menu, mimořádně pohodlné barové židle či spíše křesla, ze kterých můžete pozorovat práci barmanů a dobré drinky. Část personálu pochází z britských ostrovů, takže angličtina je tu hlavním dorozumívacím jazykem, což také není na škodu. Jen právě ta zmiňovaná práce barmanů by mohla být o něco preciznější.
Sotva dvě stovky metrů vzdálený je devatenáctý bar téhož žebříčku - Candelaria (52 Rue de Saintonge). Zvenku vypadá jako ne úplně lákavý taco bar. Neváhejte vstoupit a dejte si pár tacos na povzbuzení chuti. Pak už jen stačí projít neoznačenými bílými dveřmi do zadní místnosti, ve které se ukrývá jednoduchý bar. Prim tu hraje tequila a meskal, ale samozřejmě tu mají i jiné klasické destiláty. Menu i hudební dramaturgie slibují zábavu do pozdní noci. Francouzi umějí žít a rádi vás vezmou do party.
Čtěte také food blog Kláry Donathové:
Proč (ne)chodit na gastrofestivaly
Gastrozábava v letní Praze. Náplavka už nudí, teď je in Manifesto
Všechno je v „Topu“
Plzeň pro Pražáky
Buďme dobrými hosty
Brno, v břiše i v srdci plno
